Aktuálně

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Dobový pohled na historické jádro města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

Jindřichův Hradec vzkvétal jako rekatolizované město pod vedením jezuitského a františkánského řádu až do konce 18. století. Proto se jej zvláště dotklo zrušení jezuitského řádu v roce 1773. Přesto byla ve městě katolická víra tak pevná, že ještě dlouho neakceptovala příslušníky jiných konfesí. Až v roce 1904 byla ve městě založena evangelická kazatelská stanice a později také evangelický sbor.

V období první republiky byla svoboda náboženského vyznání pevně ukotvena a projevy víry byly významnou součástí osobního života obyvatel města. Po roce 1948 byly veřejné projevy vyznání značně omezeny a až období po roce 1989 přineslo uvolnění všem věřícím i v Jindřichově Hradci.

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Centrum města s dominantou kostela Nanebevzetí Panny Marie v současnosti

Požárem v roce 1801 byl značně poškozen kostel Nanebevzetí Panny Marie a následovaly jeho několikaleté opravy. Kostel dostal nový krov, varhany, oltáře a kazatelny a v roce 1811 zde byla znovu sloužena mše. Výraznou zásluhu o vlastenecký ráz města měl především probošt Vojtěch Benedikt Juhn, který v první polovině 19. století významně podpořil národní uvědomění hradeckých Čechů. V proboštském úřadě jej v roce 1844 nahradil Petr Webber a jeho zásluhou proběhly v kostele po polovině 19. století významné úpravy interiéru, byly instalovány další oltáře a především nový hlavní oltář, který zhotovil v roce 1861 třeboňský truhlář Václav Racháč.

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie na dobové pohlednici

V téže době byl nově vystavěn také kostel sv. Jakuba západně od města na návrší za řekou Nežárkou. Původní kostel stojící na tomto místě byl v roce 1793 prodán, používán jako vojenské skladiště a posléze zbořen. V roce 1859 zde nechal hrabě Evžen Černín vybudovat rodinnou hrobku a o rok později novogotický kostel. Na svěcení kostela a přivezení ostatků do hrobky se dochovala vzpomínka v Zápiscích rodiny Sudovy: „Roku 1860 dne 9. Juni v sobotu před 2. nedělí po sv. Duchu byla nesena relikvie k sv. Jakubu od biskupa budějického a 10. to bylo 2. neděli po sv. Duchu byl posvěcen od biskupa. A dal si hrabě Černín kryptu udělat pro celou familii a přivezli z Vídně hned také těla nebožtíků. R. 1860 dne 24. Juni po požehnání vezli se slavným funusem ty hraběcí kosti na vozech do krypty k sv. Jakubu…“ Koncem šedesátých let byla obnovena křížová cesta vedoucí z města ke kostelíku a přistavěna její dvanáctá kaplička.

Požár poškodil také františkánský klášter s kostelem sv. Kateřiny na Novém městě. V důsledku josefínských reforem byla veřejná činnost řádu omezena a obnovena až v druhé polovině 19. století, kdy byl řád zatížen ekonomickými změnami spojenými s přechodem vrchnostenské správy na samosprávu. V roce 1863 pořádali františkáni při kanonizaci japonských františkánských mučedníků náboženskou slavnost a o rok později zavedli pravidelné bohoslužby s kázáním a započali s dalšími opravami kostela a kláštera. Nakonec byl počátkem 20. století chrám vybílen, obnoveny oltáře a kazatelna a v kapli Porciunkule byla obnovena nově objevená původní výmalba. Místo, kam tradičně směřovaly 2. srpna davy poutníků a kde byly uloženy ostatky patrona města sv. Theodora, dostalo nový háv.

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Dobový pohled na kostel sv. Jana Křtitele od rybníka Vajgar
Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Dobový pohled na kostel sv. Jana Křtitele s areálem kláštera
Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Vstup do kostela ze Štítného ulice

Kromě hlavního kostela a kostela sv. Kateřiny se sloužily mše také v hřbitovním kostele sv. Václava a v kostele Nejsvětější Trojice, k němuž byla v roce 1852 přistavěna čtyřboká věž s dvěma vchody do kostela. Kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší kostel ve městě a unikátní památka gotické architektury, čekal na rekonstrukci interiéru i se svými unikátními nástěnnými malbami až do roku 1891. Práce dokončili příslušníci zdejší vojenské posádky v období první světové války a nově restaurovaný kostel byl vysvěcen v květnu 1920.

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Dobový pohled do hlavní lodě kostela sv. Jana Křtitele
Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Kostel sv. Kateřiny u františkánského kláštera na dobové pohlednici
Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Detail kazatelny se svatým Janem Křtitelem

Svatí ochránci města

Víra v Boha I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola třetí)
Seminární obraz Panny Marie

Dodnes v jindřichohradeckém hlavním kostele odpočívají ostatky svatého Hippolyta, které byly do města přivezeny v roce 1637. Původně bývaly uloženy v kapli sv. Maří Magdaleny v jezuitské koleji a po zrušení jezuitského řádu ve Špulířské kapli v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Po ničivém požáru města v roce 1801 se kvůli opravám kostela několikrát stěhovaly, až byly natrvalo uloženy v hlavní chrámové lodi kostela. Druhým patronem města se stal sv. Theodor, jehož svaté ostatky jsou od roku 1682 až dodnes uloženy v kapli sv. Porciunkule v kostele sv. Kateřiny. Jindřichohradečané věřili v zázračnou moc a ochranu ostatků, které při jejich svátcích a také mimořádně důležitých prosbách nosili v procesí. K ostatkům světců přidávali při svých prosbách ještě Seminární obraz Panny Marie, který původně zdobil vedlejší oltář v kapli sv. Víta v jezuitském semináři a v roce 1811 byl přenesen do hlavního kostela. Ostatky světců stejně jako obraz nebyly zničeny ani při památném požáru města, doslova o tomto zázraku napsal Kašpar Suda ve svých pamětech, že „kaple sv. Hippolyta a sv. Theodora a seminárium Panny Marie před ohněm zázračně ochráněno bylo“.

… dokončení této kapitoly vás čeká opět za týden.

Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

PROMĚNY SLAVNÉHO MĚSTA PO VELKÉM POŽÁRU 1801

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít