4.9 C
Jindřichův Hradec
2.12. 2024
Články

Velocipéd zn. Kohout – Ze sbírek Městského muzea v Kamenici nad Lipou #3

Tentokrát se na naší cestě za poznáváním zajímavých předmětů ze sbírky kamenického muzea podíváme do oblasti cyklistiky. Dějiny jízdního kola sahají do počátku 19. století, konkrétně do roku 1817, kdy Němec Karl Drais patentoval tzv. „běhací stroj“. Jezdec seděl obkročmo na dřevěném rámu, který spojoval dvě dřevěná kola se železnými obručemi, a odrážel se od země nohama. Podle svého vynálezce se stroj nazýval Draisina. O téměř půlstoletí později, v roce 1864, Francouz Pierre Michaux posunul vývoj připevněním kliky s pedály na hřídel předního kola – tak se zrodil kostitřas.

Rubrika nazvaná Ze sbírek Městského muzea v Kamenici nad Lipou představí zajímavé předměty, které uchovává ve svých sbírkách městské muzeum. Chápeme tuto formu jako další možnost (vedle stálé expozice či krátkodobých výstav) zpřístupnit zájemcům z řad nejširší veřejnosti sbírkový fond kamenického muzea.

Velocipéd zn. Kohout - Ze sbírek Městského muzea v Kamenici nad Lipou #3
Vysoké kolo Kohout ve stálé expozici muzea.

Ze světové výstavy v Paříži v roce 1867 si jej přivezlo i několik Čechů a šikovní místní kováři podle nich vyráběli další. V roce 1879 přijel do Prahy anglikánský farář s rodinou a synovcem Williamem Crowlem – ten si s sebou přivezl vysoké kolo Excelsior. Ubytování našli na Smíchově u Jana Kohouta, jehož synové František a Josef se pro kolo nadchli. Jan Kohout ve své dílně brzy začal vyrábět vlastní kola, která vycházela ze vzoru Excelsior. Kola značky Kohout se vyráběla v letech 1880–1891 a známe jich kolem 900. Z dochovaných má nejvyšší výrobní číslo 872. Jedno kolo značky Kohout má ve své sbírce i kamenické muzeum. Vzhledem ke skutečnosti, že na celém světě je dochováno pouze cca 50 kusů, jedná se o skutečný unikát. Má výrobní číslo 439 (vyražené na rámu i na řídítkách) a podle názoru odborníků patří k nejzachovalejším a nejkompletnějším.

Velocipéd zn. Kohout - Ze sbírek Městského muzea v Kamenici nad Lipou #3
Detail výrobního čísla na řídítkách

Pochází z pozůstalosti jindřichohradeckého obchodníka Josefa Evžena Kroupy a muzeu jej darovala v roce 1940 jeho dcera paní Černíková (choť kamenického drogisty). Kolo bylo v roce 2007 odborně restaurováno v pražském ateliéru Jaroslava Vožniaka a Tomáše Věrného za pomoci grantového programu Kraje Vysočina Klenotnice Vysočiny (celkové náklady dosáhly výše 25 tisíc Kč). V současné době jej můžete vidět ve stálé expozici muzea na zámku.

Text a foto Petr Pech (s použitím materiálů Českého klubu velocipedistů) – Zpravodaj Kamenice nad Lipou 5/2018