Můžeš procházet rožnovskou planinou, od Bukového vrchu a přehradu nad Starým Městem až do Země nikoho objevovat údolí Pstruhovce, z Hůreckého nádraží běžet až na Landštejn. U Stálkova prozkoumávat skalní město.
Můžeš pohlédnout ke kopcům nad rudoleckým rybníkem a z Měděného vrchu zas k zemím vzdáleným. Spustit se do Vlčí jámy – tábory, rokle a skály tam na tebe čekají.
U Nového Světa dotknout se hor.
Po starých a opuštěných lomech můžeš pátrat, po rozvalinách kdysi živých stavení, po tajných místech nad Staňkovským rybníkem.
Pít vodu ze studánek, potkávat zajíce, srnky, divočáky. Představovat si, co káně vidí, když na nebi krouží.
Lesní jahody jíst, borůvky, třešně, jablka, ořechy. Můžeš se odevzdat dění a jen tak si jít.
Přes hráz Kačleháku a Samoty, přes louky nad Kunějovem a jejich výhledy s Javořicí, přes vrchy s vysílači k Planině ticha za Senotínem, přes úzké koleje a Kaproun až na kámen Vysoký.
Údolím, kde stromy se spojují, Struhami snášet se do Kunžaku, kolem strážných míst ke střelnicím a Lomům samotným.
Můžeš mávat orlům nad Lejskovým vrchem u Člunku, naslouchat zpěvu v korunách cestou do Potočné, pozorovat zběhlé dikobrazy v údolí mezi Pěnami, u Veclova i Rožnova volat na bizony.
Potkávat přátele na cestách opuštěných, zdravit tety v Dobrých Vodách, v dobrých časech. A ty tu jsou vždy.
Můžeš prozkoumávat krajiny pohraničí a opuštěných vsí. Remízky po návsích bývalých, aleje javorů uprostřed lesů ztracených. Vnímat běh dob u pohraničních rot v Artolči i u Pernárce, u Kadolce si sáhnout na oponu železnou, v Maříži toulat se alejí modřínů.
Klášter, zámeckou Dobrohoř i Terezín u Albeře můžeš navštívit, bystřický zámek či rotu pohraniční stráže, co je dnes hotelovou ubikací.
Na běžkách nahoru ke Smrčné vystoupat, přes pole k Hradišti na sněžnicích se vznášet a tryskem dolů k potoku svahem sjezdovky dát se svést.
Ve stovkách hladin těšit se z obrazů hvězd můžeš, v mnohých plavat si a smát.
Zdroj: Českákanadavypravuje.cz – autor: 4P