Aktuálně

Katastrofa či nová příležitost? (800 let Jindřichova Hradce #6)

Do devatenáctého století vstoupil Jindřichův Hradec velkou pohromou. 19. května 1801 během výročního trhu města propukl v jednom z domů na náměstí požár, který se díky velkému suchu a silnému větru údajně během čtvrt hodiny rozšířil po celém náměstí a pohltil i trhové stánky.

Proměna města I. - kapitola první (Proměny města po požáru 1801)
Malovaný ostrostřelecký terč Karla Nováka ke stoletému výročí požáru.

Veškeré pokusy o uhašení požáru byly neúspěšné a oheň za tři dny zasáhl prakticky celé vnitřní město i část předměstí. Vyhořel farní kostel, proboštství, bývalá jezuitská kolej a seminář, radnice, městský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele, střelnice, františkánský klášter a kostel, klášteříček a 318 domů. Za oběť požáru padlo přes třicet lidí a o domov přišlo několik stovek rodin.

„S velikou námahou uchován před ohněm hrad, v jehož průčelí již skla pukala a olovo je spojující se rozpouštělo … a řada domů v ulici k zámku vedoucí v městě.“ napsal v roce 1901 do Ohlasu od Nežárky František Tischer. Hrad a zámek ovšem vyhořel již v roce 1773 a z jedné z černínských rezidencí se tak stalo především sídlo velkostatku a panských úředníků, pro něž byl areál upraven. Ostatní opravy byly z velké části provizorní. Černínové dávali přednost nedaleké Jemčině.

Město se i přes probíhající napoleonské války podařilo postupně znovu opravit (s přispěním vrchnosti, státu i jednotlivců), a požár se stal impulzem pro jeho nový rozvoj a modernizaci. Středověké hradby nahradily nové stavby a parky, postupně byly obnovovány zničené chrámy, probošství, klášter, školy, radnice i špitál, na Balbínově náměstí vyrostla nová budova tiskárny, atp. Hlavní vlna modernizace přišla ke konci 19. století, kdy bylo zavedeno elektrické osvětlení, zmodernizován vodovod, do Jindřichova Hradce přivedena železnice. Stavební ruch se pak přenesl směrem k nádraží. Asanací prošla Klášterská ulice, z níž byl vytvořen široký bulvár s novými budovami městského úřadu, spořitelny a pošty. Od počátku 20. století vznikaly i moderní objekty škol, či obytné a průmyslové zóny podél hlavních směrů. Částečné rekonstrukce se tehdy dočkalo také hradecké sídlo, neboť příklon Černínů k historické vědě a památkové ochraně oživil jejich zájem o zdejší hrad a zámek.

O příčině požáru, jeho následcích a důsledcích obšírně pojednává kniha Štěpánky Běhalové a Františka Fürbacha Jindřichův Hradec: Proměny slavného města po velkém požáru 1801 vydaná Městem Jindřichův Hradec v roce 2018.

Lenka Dvořáková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít