Aktuálně

Krýzovy jesličky – Tomáš Krýza (1838 – 1918)

Krýzovy jesličky

Muzeum Jindřichohradecka Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea. Velkolepý betlém, který jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, vytvářel více než šedesát let. Jesličky obsahují 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.

indřichohradecké jesličky Tomáše Krýzy patří k tomu nejvzácnějšímu, coJindřichův Hradec má. Jindřichohradecký punčochářský mistr je tvořil po celý svůj život více než 60 let. Figurky modeloval z kašírovací hmoty, kterou tvořily mouka, piliny, sádra a klíh. Krajina je tvořena ze dřeva a papíru, je pomalovaná klihovými barvami a posypaná leštěncem olovnatým. Tvorbu betlému sledovaly nejen Krýzovy tři děti, ale také další hradecké děti. Mistr začal své jesličky vystavovat ještě za svého života. Poprvé to bylo na hospodářsko–průmyslové výstavbě v Jindřichově Hradci v roce 1894. Po smrti Tomáše Krýzy začal jesličky vystavovat jeho syn, farář Jan Krýza. Ten také otcovy jesličky opravoval i doplňoval a místo původního mechanismu, který byl zpočátku poháněn ručně, zavedl pro pohyb figurek elektromotor.

Muzeum Jindřichohradecka Jan Krýza se rozhodl v roce 1935 věnovat jesličky muzeu a sám také provedl jejich instalaci, která mu trvala celý rok. Velkolepý betlém, který stavěl na ploše 60 m2, je 17 metrů dlouhý, 2 metry vysoký a 2 metry široký. Má čtyři terasy po 11 metrech, obsahuje 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Betlém tvoří nejen postavičky, ale také krajiny, mnohé jsou dílem umělcovy fantazie a zobrazují nádherné orientální paláce, jiné jsou obrazem českých vesnic a ukazují způsob života obyčejných lidí 19. století.

 Figurky mají tělíčko, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu a hlavička s krčkem, v některých případech i ručičky od zápěstí dolů, jsou vymodelovány z pozlacovačské masy nebo z chlebového těsta se sádrou. Do pozlacovačské masy byly za tepla nanášeny i šatičky nastříhané a ušité z obyčejného sukna nebo z měkkého papíru. Po usušení byla figurka omalována hlinkovými barvami, takže má hebký, sametový povrch.

 Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)

V roce 1962 byly jesličky přestěhovány do největšího sálu muzea a byly spojeny se Steinocherovými jesličkami.

Krýzovy jesličky byly v roce 160. výročí narození Tomáše Krýzy zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě.


Tomáš Krýza

Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)
Tomáš Krýza s rodinou

Tomáš Krýza (* 13. prosince 1838 – † 31. května 1918, Jindřichův Hradec) byl jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr, který vytvořil slavný betlém, kterému se dnes říká Krýzovy jesličky.

V 9 letech údajně inspirován strýcem, který stavěl jesličky, prohlásil: “Až budu velký, postavím také takové jesličky, ale ještě větší a krásnější.” V 18 letech začal pracovat na svém díle. Od té doby se 60 let prakticky denně věnoval realizaci Krýzových jesliček.

Tomáš Krýza, řezbář a mistr punčochářský se narodil 13. prosince 1838 a o jeho prostém životě toho mnoho nevíme. Snad opravdu jen to, že po celý život ztvárňoval svůj veliký a krásný sen – betlém. Údajně když mu bylo devět let, vzal jej strýc ponocný do věže, kde zrovna začínal stavět svoje jesličky. Chlapcovy oči se rozzářily nad tou nádherou a tehdy prý prohlásil: “Až budu velký, postavím také takové jesličky, ale ještě větší a krásnější.” Na své rozhodnutí nezapomněl a kolem osmnáctých narozenin poprvé usedl k budoucímu velkolepému dílu. Od té doby se 60 let prakticky denně věnoval alespoň chvilku

Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)
Domek kde Tomáš Krýza bydlel. Pod Nežáreckou bránou

realizaci své vize. Nestvořil přitom betlém ledajaký, ale pohyblivý. Systém nekonečných pásů, řemenů a kol, převodů, pružin a drátků vytváří důmyslné pohyblivé divadlo. Krýza využil vše, co měl po ruce a pracoval přitom metodou pokusu a omylu. Protože si autor nevedl žádnou dokumentaci, komplikuje to dost dnešní opravy, restaurátoři a údržbáři každou poruchu opravují podobně, jako Krýza tvořil, intuicí a někdy docela složitě. Krýza vytvořil mechanismus, který se roztáčel ručně klikou, dnes je všechno poháněno elektromotorem a řízeno počítačem.

V průběhu práce punčochářský mistr vystavoval svůj betlém doma. Dobové místní noviny pravidelně informovaly koncem roku o tom, jak daleko autor pokročil, jak velká část betlémského výjevu je k vidění. Dochovala se i zpráva, že za podívání vybíral od lidí po třech krejcarech, což bylo v době, kdy lidé běžně umísťovali své jesličky do oken vedoucích na ulici, dosti neobvyklé. Poprvé představil Tomáš Krýza svůj pohyblivý betlém širší veřejnosti na hospodářsko-průmyslové výstavě v Praze v roce 1894. Nadále však na něm až do své smrti pracoval.


Muzeum Jindřichohradecka

Kde najdete krýzovy jesličky? Mapa zde:

View Larger Map

 

Zdroje:
Muzeum Jindřichohradecka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Krýza
Český Rozhlas: http://zpravy.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-tomas-kryza–460433

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít