Aktuálně

Krýzovy jesličky – Tomáš Krýza (1838 – 1918)

Krýzovy jesličky

Muzeum Jindřichohradecka Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím muzea. Velkolepý betlém, který jeho tvůrce, jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza, vytvářel více než šedesát let, obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky jsou vyrobeny z kašírovací hmoty a ze dřeva. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí pohyb z jediného elektromotoru.

Jindřichohradecké jesličky Tomáše Krýzy patří k tomu nejvzácnějšímu, co Jindřichův Hradec má. Jindřichohradecký punčochářský mistr je tvořil po celý svůj život více než 60 let. Figurky modeloval z kašírovací hmoty, kterou tvořily mouka, piliny, sádra a klíh. Krajina je tvořena ze dřeva a papíru, je pomalovaná klihovými barvami a posypaná leštěncem olovnatým. Tvorbu betlému sledovaly nejen Krýzovy tři děti, ale také další hradecké děti. Mistr začal své jesličky vystavovat ještě za svého života. Poprvé to bylo na hospodářsko–průmyslové výstavbě v Jindřichově Hradci v roce 1894. Po smrti Tomáše Krýzy začal jesličky vystavovat jeho syn, farář Jan Krýza. Ten také otcovy jesličky opravoval i doplňoval a místo původního mechanismu, který byl zpočátku poháněn ručně, zavedl pro pohyb figurek elektromotor.

Muzeum JindřichohradeckaJan Krýza se rozhodl v roce 1935 věnovat jesličky muzeu a sám také provedl jejich instalaci, která mu trvala celý rok. Velkolepý betlém, který stavěl na ploše 60 m2, je 17 metrů dlouhý, 2 metry vysoký a 2 metry široký. Má čtyři terasy po 11 metrech, obsahuje 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Betlém tvoří nejen postavičky, ale také krajiny, mnohé jsou dílem umělcovy fantazie a zobrazují nádherné orientální paláce, jiné jsou obrazem českých vesnic a ukazují způsob života obyčejných lidí 19. století.

Figurky mají tělíčko, ruce a nohy dřevěné, upevněné pomocí drátků k trupu a hlavička s krčkem, v některých případech i ručičky od zápěstí dolů, jsou vymodelovány z pozlacovačské masy nebo z chlebového těsta se sádrou. Do pozlacovačské masy byly za tepla nanášeny i šatičky nastříhané a ušité z obyčejného sukna nebo z měkkého papíru. Po usušení byla figurka omalována hlinkovými barvami, takže má hebký, sametový povrch.

 Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)

V roce 1962 byly jesličky přestěhovány do největšího sálu muzea a byly spojeny se Steinocherovými jesličkami.

Krýzovy jesličky byly v roce 160. výročí narození Tomáše Krýzy zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě.


Tomáš Krýza

Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)
Tomáš Krýza s rodinou

Tomáš Krýza (* 13. prosince 1838 – † 31. května 1918, Jindřichův Hradec) byl jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr, který vytvořil slavný betlém, kterému se dnes říká Krýzovy jesličky.

V 9 letech údajně inspirován strýcem, který stavěl jesličky, prohlásil: „Až budu velký, postavím také takové jesličky, ale ještě větší a krásnější.“ V 18 letech začal pracovat na svém díle. Od té doby se 60 let prakticky denně věnoval realizaci Krýzových jesliček.

Tomáš Krýza, řezbář a mistr punčochářský se narodil 13. prosince 1838 a o jeho prostém životě toho mnoho nevíme. Snad opravdu jen to, že po celý život ztvárňoval svůj veliký a krásný sen – betlém. Údajně když mu bylo devět let, vzal jej strýc ponocný do věže, kde zrovna začínal stavět svoje jesličky. Chlapcovy oči se rozzářily nad tou nádherou a tehdy prý prohlásil: „Až budu velký, postavím také takové jesličky, ale ještě větší a krásnější.“ Na své rozhodnutí nezapomněl a kolem osmnáctých narozenin poprvé usedl k budoucímu velkolepému dílu. Od té doby se 60 let prakticky denně věnoval alespoň chvilkurealizaci své vize. Nestvořil přitom betlém ledajaký, ale pohyblivý. Systém nekonečných pásů, řemenů a kol, převodů, pružin a drátků vytváří důmyslné pohyblivé divadlo. Krýza využil vše, co měl po ruce a pracoval přitom metodou pokusu a omylu. Protože si autor nevedl žádnou dokumentaci, komplikuje to dost dnešní opravy, restaurátoři a údržbáři každou poruchu opravují podobně, jako Krýza tvořil, intuicí a někdy docela složitě. Krýza vytvořil mechanismus, který se roztáčel ručně klikou, dnes je všechno poháněno elektromotorem a řízeno počítačem.

V průběhu práce punčochářský mistr vystavoval svůj betlém doma. Dobové místní noviny pravidelně informovaly koncem roku o tom, jak daleko autor pokročil, jak velká část betlémského výjevu je k vidění. Dochovala se i zpráva, že za podívání vybíral od lidí po třech krejcarech, což bylo v době, kdy lidé běžně umísťovali své jesličky do oken vedoucích na ulici, dosti neobvyklé. Poprvé představil Tomáš Krýza svůj pohyblivý betlém širší veřejnosti na hospodářsko-průmyslové výstavě v Praze v roce 1894. Nadále však na něm až do své smrti pracoval.

Krýzovy jesličky - Tomáš Krýza (1838 - 1918)
Domek kde Tomáš Krýza bydlel. Pod Nežáreckou bránou

 

Kde najdete krýzovy jesličky?

Mapa zde:

View Larger Map

 

Zdroje:
Muzeum Jindřichohradecka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Krýza
Český Rozhlas: http://zpravy.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-tomas-kryza–460433