Aktuálně

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)

V historickém centru Jindřichova Hradce se nachází také jedna socha, která zůstává zrakům kolemjdoucích utajena. Jedná se o sochu sv. Aloise, patrona studentů a mládeže. Ještě v 1. polovině 19. století stávala na volném prostranství před budovou bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí. Vznik sochy je podle tradice spojen s osobností manželky vrchního správce jindřichohradeckého panství Františka Antonína Friedla. Když se jeho žena Františka, rozená Wegerová, léčila v Mariánských Lázních, mělo se jí zdát, že by se uzdravila, kdyby nechala postavit sochu zmíněného světce před jezuitským seminářem v Jindřichově Hradci, kde prožila své mládí. Když tak učinila, prý se, alespoň podle tradovaného vyprávění, opravdu vyléčila.

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Socha patrona
studentů sv. Aloise

V roce 1827 nechal významný jindřichohradecký knihtiskař a nakladatel Alois Landfras přestavět a rozšířit budovu tiskárny na rohu Balbínova náměstí a Komenského ulice. Architektonický návrh pro něj vypracoval stavitel Josef Schaffer, který původní objekt, zničený požárem v roce 1801, výrazně prodloužil a sochu jezuitského světce zakomponoval do průčelí budovy směrem do Balbínova náměstí. Empírová kaplička se sochou světce navazuje na pravou část tiskárny vystupuje o tři čtvrtě metru před její úroveň. Průčelí kaple, široké 3,5 m, je zdobeno dvěma pilastry se závitnicemi, dvojdílným architrávem, prostým vlysem s římsou se zubořezy, na níž spočívá stříška. Po instalaci sochy byla kaplička zasvěcena sv. Aloisovi, jehož jméno nesl majitel tiskárny.

Světec je zpodobněn v typickém extatickém gestu s pažemi mírně odkloněnými od těla. Socha, uměleckou kvalitou spíše nižší úrovně, stojí na původním jednoduchém podstavci zdobeném nárožními volutami. Ovšem začleněním do kaple došlo k jejímu vyvýšení a pohled světce, původně obrácený k budovám jezuitského semináře a koleje, v současné době míří jinam. Kamenná, druhotně polychromovaná socha nese viditelné stopy dřívějšího poškození a pravděpodobně v době, kdy byla umístěna do nové kapličky, jí byly v předloktí ulomené ruce nahrazeny novými dřevěnými.

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Detail rytiny z plakátu Landfrasovy tiskárny
z let 1858-1864 navrženého F. Zelinkou
Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Detail výmalby kapličky
s výjevem Božího oka

Samotný interiér kapličky je vyzdoben nástěnnými malbami iluzivní architektury. Modrá pole pohledové stěny a boků kapličky jsou v rozích rozdělena pilastry ukončenými akantovými hlavicemi. Malba dále přechází do kupole s průhledem lucernou do nebeské klenby, ze které shlíží na sochu světce Boží oko obklopené hlavičkami andělíčků.

V polovině 90. let 20. století proběhla oprava celého objektu tiskárny a byla restaurována i kaplička se sochou sv. Aloise.

František Fürbach, Jakub Valášek

Muzeum Jindřichohradecka připravilo pro čtenáře zpravodaje NOVUM nový seriál, který bude věnován jindřichohradeckým památníkům, sochám a podobným uměleckým dílům, které v průběhu staletí vznikaly na území města Jindřichova Hradce. Tento budete moci číst ve zpravodaji NOVUM a na Hradecžije.cz.

Předchozí díly:

Jezuitský seminář (Krýzovy jesličky) - Muzeum Jindřichohradecka