Aktuálně

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)

V historickém centru Jindřichova Hradce se nachází také jedna socha, která zůstává zrakům kolemjdoucích utajena. Jedná se o sochu sv. Aloise, patrona studentů a mládeže. Ještě v 1. polovině 19. století stávala na volném prostranství před budovou bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí. Vznik sochy je podle tradice spojen s osobností manželky vrchního správce jindřichohradeckého panství Františka Antonína Friedla. Když se jeho žena Františka, rozená Wegerová, léčila v Mariánských Lázních, mělo se jí zdát, že by se uzdravila, kdyby nechala postavit sochu zmíněného světce před jezuitským seminářem v Jindřichově Hradci, kde prožila své mládí. Když tak učinila, prý se, alespoň podle tradovaného vyprávění, opravdu vyléčila.

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Socha patrona
studentů sv. Aloise

V roce 1827 nechal významný jindřichohradecký knihtiskař a nakladatel Alois Landfras přestavět a rozšířit budovu tiskárny na rohu Balbínova náměstí a Komenského ulice. Architektonický návrh pro něj vypracoval stavitel Josef Schaffer, který původní objekt, zničený požárem v roce 1801, výrazně prodloužil a sochu jezuitského světce zakomponoval do průčelí budovy směrem do Balbínova náměstí. Empírová kaplička se sochou světce navazuje na pravou část tiskárny vystupuje o tři čtvrtě metru před její úroveň. Průčelí kaple, široké 3,5 m, je zdobeno dvěma pilastry se závitnicemi, dvojdílným architrávem, prostým vlysem s římsou se zubořezy, na níž spočívá stříška. Po instalaci sochy byla kaplička zasvěcena sv. Aloisovi, jehož jméno nesl majitel tiskárny.

Světec je zpodobněn v typickém extatickém gestu s pažemi mírně odkloněnými od těla. Socha, uměleckou kvalitou spíše nižší úrovně, stojí na původním jednoduchém podstavci zdobeném nárožními volutami. Ovšem začleněním do kaple došlo k jejímu vyvýšení a pohled světce, původně obrácený k budovám jezuitského semináře a koleje, v současné době míří jinam. Kamenná, druhotně polychromovaná socha nese viditelné stopy dřívějšího poškození a pravděpodobně v době, kdy byla umístěna do nové kapličky, jí byly v předloktí ulomené ruce nahrazeny novými dřevěnými.

Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Detail rytiny z plakátu Landfrasovy tiskárny
z let 1858-1864 navrženého F. Zelinkou
Socha sv. Aloise (Jindřichohradecké sochy a památníky #7)
Detail výmalby kapličky
s výjevem Božího oka

Samotný interiér kapličky je vyzdoben nástěnnými malbami iluzivní architektury. Modrá pole pohledové stěny a boků kapličky jsou v rozích rozdělena pilastry ukončenými akantovými hlavicemi. Malba dále přechází do kupole s průhledem lucernou do nebeské klenby, ze které shlíží na sochu světce Boží oko obklopené hlavičkami andělíčků.

V polovině 90. let 20. století proběhla oprava celého objektu tiskárny a byla restaurována i kaplička se sochou sv. Aloise.

František Fürbach, Jakub Valášek

Muzeum Jindřichohradecka připravilo pro čtenáře zpravodaje NOVUM nový seriál, který bude věnován jindřichohradeckým památníkům, sochám a podobným uměleckým dílům, které v průběhu staletí vznikaly na území města Jindřichova Hradce. Tento budete moci číst ve zpravodaji NOVUM a na Hradecžije.cz.

Předchozí díly:

Jezuitský seminář (Krýzovy jesličky) - Muzeum Jindřichohradecka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít