8.5 C
Jindřichův Hradec
29.03. 2024
Články

Spisovatelé a divadelníci (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Jindřichův Hradec byl již od konce 13. století důležitým centrem kultury. Zpočátku ji rozvíjela zdejší vrchnost na svém dvoře i podporou školství a mecenášstvím jednotlivých osobností. Byli to páni z Hradce, kteří do města povolali jezuity a založili slavné jezuitské gymnázium, které vychovalo řadu literátů a proslulo i divadelními představeními. Byli to Černínové, kteří realizovali úmysl založit ve městě tiskárnu, která kolem sebe a týdeníku Ohlas od Nežárky soustředila početnou skupinu spisovatelů. Historické jádro města, zámek a rybník Vajgar se staly inspirací známým básníkům i prozaikům.

Nejstarší doklady pěstování literatury na dvoře pánů z Hradce pocházejí již z devadesátých let 13. století, kdy nechala Marie z Hradce pořídit překlad Zlaté legendy Jakuba de Voragine. Nejvýznamnější zdejší literární památka, jindřichohradecký zlomek rukopisu české Alexandreidy, pochází již z první poloviny 14. století. Koncem 15. století se v Jindřichově Hradci narodil Václav Philomates, autor známé Gramatiky české. Podpoře Jáchyma z Hradce se těšil kněz Tomáš Rešl Jarošovský, Adam II. udělil prebendu městské škole pro pozdějšího renesančního básníka Šimona Lomnického z Budče (1552-1623), v Jindřichově Hradci studoval i Václav Vratislav z Mitrovic (1576-1635). Také Slavatové podporovali řadu významných literátů, soustředěných v 17. století především kolem koleje Tovaryšstva Ježíšova. Samotní příslušníci těchto rodů jsou autory deníků a pamětí, k nimž patří paměti Viléma Slavaty, cestovní deníky Heřmana Jakuba Černína z Chudenic nebo desítky pečlivě vedených dochovaných podrobných deníků Evžena Karla Černína z 19. století.

Významné osobnosti se v oblasti literatury objevily také v 19. a 20. století. Většinu z nich spojovala zdejší tiskárna, jejíž nepřetržitá tradice byla založena v roce 1713 a která v roce 1797 přešla do rukou rodiny Landfrasů. Soustředila kolem sebe literáty z řad kněží, pedagogů místních škol a obnoveného gymnázia i dalších vzdělanců a osobností kultury. V období první poloviny devatenáctého století vynikl především lékař Josef Procházka Devítský, blízký přítel Josefa Kajetána Tyla. Alois Josef Landfras zaměstnával v tiskárně jako faktora syna zakladatele České expedice, Václava Rodomila Krameria (1792-1861), který psal českou dobrodružnou romantickou literaturu a v roce 1848 byl redaktorem humoristického českého listu Hacafírek v kacabajce. Na jindřichohradeckém gymnáziu studoval básník Boleslav Jablonský, vlastním jménem Eugen Tupý, a prozaik František Pravda. Řečický rodák Boleslav Jablonský (1813-1881) je autorem několika básnických sbírek, které se dočkaly opakovaných vydání. Ke studentům zdejšího gymnázia patřil i příbrazský rodák básník Karel Šelepa (1885-1969) nebo literárně činní kněží Jan Štěpán Brož (1869-1919) a Jan Vránek Pohořský (1863-1925). V roce 1915 se v Jindřichově Hradci narodil významný básník, kněz František Daniel Merth.

Řada významných autorů se soustředila kolem týdeníku Ohlas od Nežárky (1871-1942). Jeho redaktorem byl Josef Mikuláš Boleslavský (1829-1892), autor prvního průvodce po Jindřichově Hradci. Na stránkách Ohlasu se objevily literární práce Emanuela Miřiovského, bratrů Jaroslava a Rudolfa Jaromíra Pšeničkových. Úzké spojení s listem měli i bratři Josef a Jindřich Šimánkové.

Právě Jindřich se spolu s fotografem Bohdanem Liškou, spisovatelkami a herečkami Marií Matouškovou a Růženou Pohorskou zasloužil o rozvoj zdejší divadelní ochotnické jednoty Jablonský. Divadlo v Jindřichově Hradci navazovalo na tradici divadelních představení jezuitů, německého divadla provozovaného na zámku a českých divadelních představení sehraných v padesátých letech 19. století Tylovou divadelní společností. Doplňovalo je loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské vedené principálem Antonínem Pickou. V Jindřichově Hradci se narodili též významní herci Adéla Volfová a Zdeněk Kryzánek.

V letech 1890-1918 působil v Jindřichově Hradci jako advokát Eduard Lederer, autor povídek a dramat. V první polovině 20. století začínali v Jindřichově Hradci svou spisovatelskou dráhu například Karel Kolman (1892-1962) básnickou sbírkou Berani nebo Milena Kolmanová a Marie Kršková.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: