Vysoký kámen u Kunžaku se usídlil 738 metrů nad mořem. Spolu s dalšími vrcholy přes sedm set metrů tak rozehrál nejvyšší partii vrchoviny.
Daleko odtud stráží své území jeho dvojče stejné výšky – vrch Holmberg – a shlíží na 47 kilometrů vzdálený svět Waldviertelu skrytý ve čtyřúhelníku Schrems, Weitra, Zwettl a Vitis. Jeho obsah se brání výpočtům, lze jej však prožít. Vábí tě k sobě navzdory vzdálenostem.
Tvé znalosti o tomto kraji jsou téměř nulové a je to jen pocit z pár cest napříč a okolo, z Zwettlu do Weitry, Gmündu a dál, který napovídá, že je ti tu zvláštně příjemně. Měla by to být cizina, jiný kraj, a přitom máš pocit, že jsi snad v Blatech či Klenové. Kirchberg am Walde je tvou odpolední základnou. Obec středisková, zámek výstavní. Černobílá A5 mapa jako mikroprůvodce a cyklovýprava může začít.
Nejdříve do kopce k Weißenalbern, kde si uvědomíš, že tvář vesnic a jejich povaha jsou stejné u nás i tady. Jen koeficient chalupaření a zcelení polí je zde nízký. Co statek, usedlost či chalupa, to mohutná vrata pro vjezd zemědělské techniky. Za domy úzké lány polí, meze a přirozený svět vesnice, jak jej česká země znala ještě před sedmdesáti lety. Zvuky traktorů a polních prací předposlední říjnové soboty dokreslují atmosféru venkova. Čas je tu pomalejší, dny klidnější.
Přejíždíš kopce a ze všech stran výhledy – na jihu divoký Weinsberger Wald, naproti ukázněné Třeboňsko, v západním horizontu se vyjímají novohradské hřebeny a na východě zas vlní Lesní čtvrť.
Ve Schweiggers projedeš domácky působící návsí a u Unterwindhagu se vydáš po stezkách mezi poli až k ceduli Thaya Quelle Route, decentně označující blízkost pramenů Dyje. Těžko ve Waidhofenu uvěřit, že ten na místní poměry veletok začíná svou pouť drobným potůčkem v polích kdesi u Schwarzenbachu.
Za vsí objevíš zvlněný profil vrchoviny a přes Vierlings a Bichholf, samoty a dvory na konci světa tolik podobné třeba číměřskému údolí, se dostaneš až na úpatí vysokokamenského dvojčete Holmbergu, na jehož vrcholu zakotvila už zdálky patrná Věž století života, v jejímž přízemí se dozvíš o místech Waldviertelu naplněných záhadami a mystikou. Třeba jako je jím Kamenná pyramida u zámku Rosenau.
Otevřeno je však jen o svátcích a nedělích, a tak se můžeš alespoň na chvíli potěšit tichem, které je jako takové k slyšení jen v 738 metrech.
Pak sjezd a po něm vlny pokračují: Siebenlinden-Großreichenbach-Zehenhöf a dál už jen Grünbach a jsi zpět.
Za každou vlnou i kopcem nové vesnice a nová zákoutí. Rozmařile objevné, blízké a milé.
A taky už víš, proč se tady cítíš jako doma. Tohle všechno je jeden kraj. Vysoký kámen i Holmberg jsou jeho poslové. Vědí to a ty víš své: že se sem budeš chtít vrátit zas.
Zdroj: Českákanadavypravuje.cz – autor: Petr Pokovba