Muzeum Jindřichohradecka má ve svém fondu militárií sbírkové předměty odkazující na jednu z otřesných kapitol používání bojových otravných látek.
Ačkoliv se běžně traduje, že moderní plynovou válku odstartoval dne 22. dubna 1951 německý útok u Yprů proti britským vojákům, je historickým faktem, že k prvnímu použití bojových plynů došlo již první den nepřátelství mezi Francií a Německem, a to francouzskými vojáky, kteří použili puškové a ruční granáty s plynem. Důvodem, proč je prvenství přisuzováno německé armádě, je rozdíl mezi množstvím použitých plynů a jejich účinností. Francouzský útok málo účinným slzotvorným plynem v omezeném množství se nedal svými následky srovnat s německým útokem 168 tunami chlóru.
Po nasazení bojových plynů začaly všechny vyspělé armády řešit protichemickou ochranu. V muzejním fondu militárií je z této doby kolekce asi dvaceti protiplynových masek z různých bojišť. Je mezi nimi i několik protiplynových masek italského původu, z nichž maska maschera polivalente zavedená v italské armádě v roce 1917 je spojena s jednou brutální válečnou tragédií. Dne 24. října 1917 zahájila německá a rakousko-uherská vojska rozhodující ofenzívu u Kobaridu, která vedla ke zničující porážce Itálie a k jejímu vyřazení z válečného dění takřka až do konce války. Na úvod ofenzívy provedl německý prapor chemického boje plynový přepad italského protivníka. Italští vojáci byli většinou vybaveni protiplynovou maskou maschera polivalente, jejíž filtr byl, jak se při tomto útoku ukázalo, zcela neúčinný proti vyšší koncentraci fosgenu, který zde byl použit. Umírali jak vojáci, kterým se nepodařilo masku nasadit, tak vojáci, kterým se to podařilo. Tragickým rozdílem bylo, že vojáci s nasazenou maskou umírali déle a hrozněji.
Krutou ironií bylo, že pouzdro této nekvalitní italské masky bylo opatřeno výrazným nápisem: Chi leva la maschera MUORE. Česky: Kdo si sejme masku, ZEMŘE. Použití bojových plynů dále prohloubilo utrpení lidí ve vojenských stejnokrojích. Snad je dobré si stále připomínat, že každá válka – ať malá, nebo velká – má svoji odvrácenou tvář, která je vždy nehumánní. Maska se do muzea dostala takřka jistě prostřednictvím vojáků jindřichohradeckého 75. pěšího pluku. Na italském bojišti byly české jednotky nasazeny ve značném množství a patřily zde k těm nejlepším útvarům, kterými rakousko-uherská armáda disponovala. Pětasedmdesátníci byly na italskou frontu převeleni z východní fronty v září roku 1917.
Jaroslav Pikal