-2 C
Jindřichův Hradec
19.03. 2024
Články

Milenci (Jindřichohradecké sochy a památníky)

Pravidlo investovat do uměleckých realizací v rámci státních stavebních zakázek pokračovalo v našem městě i během 80. let 20. století a rozmístěním se rozdělilo zhruba na dvě poloviny. Jedna část realizací vznikala ve městě a druhá se přesunula na území nově vznikajícího sídliště V. I. Lenina. Během let 1980–1986 zde bylo v rámci rozšiřování infrastruktury postaveno i moderní zdravotnické zařízení s lékárnou. Dvoupodlažní budova, dodnes nazývaná trojstředisko, byla slavnostně uvedena do provozu 23. května 1986. Akce byla spojena s komentovanou prohlídkou celého objektu.

Nově vzniklé prostranství před střediskem obohatila plastika známého sochaře, keramika a pedagoga Bohumila Dobiáše mladšího (1929–2001). Figurální, Moorovsky laděnou plastiku Milenci sochař vytvořil v roce 1981 z bíle glazované hlíny zdobené zlatými listry. Dílo vykazuje typickou míru dekorativnosti charakteristickou pro sochařovu tvorbu v 80. letech 20. století. I přesto zůstal nositelem celkového výrazu plastiky tvar a hlavně struktura samotného materiálu, tedy keramické hlíny.

Bohumil Dobiáš mladší získal řemeslné a odborné zkušenosti v hrnčířské dílně bratří Štěpánků v Hrdějovicích a v bechyňském keramickém výrobním družstvu Keras. Těsně po druhé světové válce, v letech 1945–1948, vystudoval bechyňskou keramickou školu a pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde v rozmezí let 1948–1953 navštěvoval ateliér keramiky profesora Otto Eckerta. Po absolutoriu se věnoval navrhování figurativních plastik v Keramických závodech v Bechyni. Od roku 1960 vyučoval kreslení a modelování na místní keramické škole. V roce 1968 získal místo ředitele školy. V letech 1986–1990 pak vedl po Ottu Eckertovi ateliér keramiky na pražské VŠUP.

Mimo výtvarnou tvorbu a pedagogickou činnost patřil mezi zakladatele Mezinárodního sympozia keramiky Bechyně, nejdéle fungující akce tohoto typu na evropském kontinentě. Prvních pěti ročníků se účastnil i jako aktivní umělec a poté zajišťoval tuto akci také po organizační stránce. Pravidelně se účastnil významných prezentací soudobé československé keramiky. Jeho práce byly vystaveny i v zahraničí, včetně bruselského Expa ´58. V letech 1962–1976 získal ocenění v Praze, v polských Sopotech, francouzském Vallauris a v italské Faenze. Roku 1985 obdržel titul zasloužilý umělec.

Bohumil Dobiáš mladší se dodnes řadí k nejvýraznějším osobnostem československé keramiky a jeho umělecká tvorba: plastiky, dekorativní stěny a fontány jsou rozesety v řadě jihočeských měst. Dobiášovo pedagogické působení ovlivnilo mnoho generací umělců prošlých keramickou školou v Bechyni a VŠUP v Praze.

Jakub Valášek (NOVUM 1/2021 – Muzeum Jindřichohradecka)