Aktuálně

Povýšení na město a rozvoj rybníkářství (Historie Lomnice nad Lužnicí)

V popředí rybník Velký Tisý a za ním směrem k Lomnici nad Lužnicí je Služebný rybník.

Český panovník Václav IV. navštívil osobně Lomnici roku 1382. Udělením královských práv ji povýšil na město a povolil ohrazení hradbami, věžemi a příkopem. Další vlastník, císař Zikmund dal hrad i město do zástavy Janovi z Hradce, avšak roku 1420 se po čtyřdenním obléhání posádka vzdala Janu Žižkovi, který zde ustanovil hejtmanem slavného Jana Roháče z Dubé.

Po Lipanech zůstalo město v moci Táborů. Proto je Oldřich z Rožmberka oblehl a spolu s budějovickými spojenci setrvali v podhradí plných devět měsíců.

Teprve na podzim roku 1435 se obránci dobrovolně vzdali a mohli svobodně odejít. Nový majitel Oldřich z Rožmberka nechal hrad ihned rozbořit, což vedlo k rozepři s Janem z Hradce a s Janem z Ústí, kteří měli na město skutečný nárok. Spor byl ukončen v roce 1441, kdy pan Oldřich své soupeře vyplatil a Lomnice se tak stala trvalým vlastnictvím Rožmberků až do roku 1611. Ke zboží lomnickému tehdy patřily Přeseka, Slověnice, Sádek, Ševětín, Vitín, Lužnice, Štěpánovice a Lišov. Následné rožmberské období patří k nejšťastnějším periodám lomnické historie. Nejvýznamnějším činem, jímž se páni z Růže zapsali do zdejších dějin, byla výstavba rybníků, které se staly klenotem zdejší krajiny.

Již roku 1490 byl Vokem z Rožmberka založen rybník Koclířov. V následujících letech založil Vok se svým bratrem Petrem další velký rybník – Tisý. Prvním významným stavitelem rybníků v této oblasti byl Štěpánek Netolický. Kromě stavby několika velkých rybníků vybudoval Zlatou stoku (1506). Tento umělý průplav, dlouhý 42.6 kilometru, napájí velkou část přilehlých rybníků čerstvou vodou. Rozvoj rybníkářství pokračoval i v desetiletích následujících. Zvláště za vlády Viléma z Rožmberka v druhé polovině 16. stol. dosáhlo toto řemeslo svého vrcholného rozkvětu. Jeho rozmach je spojen především se jménem proslulého Jakuba Krčína z Jelčan, jehož talent vtiskl jihočeské krajině a Lomnicku zvlášť ráz jezerní krajiny.

Založil rybníky Potěšil, Skutek, Krčín a u Smržova vystavěl novou stoku Krčínku. Jeho umění vyvrcholilo založením nejmohutnějšího rybníka na třeboňském panství – Rožmberka. Dnes patří mezi největší rybníky na Lomnicku především ty, které vznikly v rožmberské éře. Hlavně se jedná o Dvořiště s pozoruhodnou kamennou propustí a hrází. Rybník se připomíná sice již ve 14. století, ale upraven byl později. K dalším skvostům patří výše uvedený Koclířov, Velký Tisý, Káňov a Záblatský. Menší jsou Flukhaus a Černičný. Od Klece k severu až k Vlkovu leží uprostřed lesů řada menších rybníků, které téměř splývají v jednu vodní plochu, přerývanou jen úzkými hrázemi a alejemi dubů.

Zajímavá a krásná jsou i jejich jména: Vlkovský, Krajina, Nový, Překvapil, Rod, Naděje, Víra, Láska, Měkký, Strakatý, Skutek, Dobrá vůle a Blaník.

O hospodářském růstu rožmberské Lomnice svědčí i stavba pivovaru (1560), ve kterém od roku 1582 působil po tři roky jako písař samotný básník Šimon Lomnický z Budče. O další rozkvět města se zasloužil především Petr Vok z Rožmberka, který lomnickým vylepšil právo tržní, várečné a silně omezil i robotní povinnosti.

Zdroj: Město Lomnice nad Lužnicí

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít