-0.2 C
Jindřichův Hradec
19.03. 2024
Články

Historie zámku Dobrohoř

Zámek Dobrohoř (německy Ebergersch) byl autory odborné literatury po dlouhá léta neprávem přehlížen a písemných pramenů vztahujících se k zámku se dochovalo také velmi málo. Nejvíce informací až doposud vydaly oblastní archivy a Muzeum v Třešti. Přesto zůstalo velké množství otázek dosud nezodpovězené.

Zámek DobrohořHistorie zámku Dobrohoř je do určité míry spjata s dějinami hradu Landštejn. Ten byl postaven na obranu zemské hranice nejpozději začátkem 13. století. V průběhu staletí získával hrad stále nové funkce – např. za pánů Krajířů z Krajku se změnil v pohodlné renesanční obydlí. Koncem 16. století začíná Landštejn rychle střídat majitele, přestává být trvale obydlen panstvem a stává se pouze střediskem hospodářské správy. V 70. letech 18. století do věže hradu uhodil blesk a následný požár zničil dřevěné části hradu. Z hradu se rychle stala ruina, která sloužila jako zdroj stavebního materiálu pro okolní vsi a později cíl mnohých turistů. Pro vrchnostenskou správu a úřednictvo se muselo najít nové místo působiště. Po roce 1847 sídlila správa landštejnského panství na nově postaveném zámku Dobrohoř.

Původ názvu zámku

Na místě nynějšího zámku se dříve nacházela osada, která je zmiňována v pramenech jako Ebergerz, Ebrkerz, Ebergers nebo Ebersgersch.

Zámek DobrohořNejstarší zmínky nacházíme již v roce 1487 v landštejnském urbáři. Název „Dobrohoř“ doporučil jako původní český název významný jindřichohradecký archivář a historik F. Teplý na začátku 20. století, pozdější průzkum však ukázal, že se toto jméno v minulosti vůbec nepoužívalo. Při sčítání lidu v roce 1930 měla ves Dobrohoř 4 domy, naproti tomu Staré Město pod Landštejnem 160. V současné době tvoří původní osada Dobrohoř stále jižní okraj obce Staré Město pod Landštejnem.

Nejpozději v 60. letech 18. století stál v Dobrohoři vrchnostenský poplužní dvůr, který se na konci 18. století sestával z obytné části a dále zde byla např. stáj pro krávy, další pro ovce, seník a uzavřený čtvercový dvůr obklopovaly ještě sýpky a kůlny. Během 19. století byl poplužní dvůr v podstatě celý znovu vystavěn. Od roku 1843 byl součástí vrchnostenského hospodářství na Dobrohoři také pivovar, který se nacházel na místě dnešního zámku.

Baroni Wenzel-Sternbach

Roku 1831 zemřel Otto von Herberstein-Moltke, který byl v té době majitelem panství Landštejn. Tento šlechtic neměl žádné potomky, a proto se o dědictví po něm přihlásili příbuzní ze vzdálenějších linií, mezi nimi i Josef Sebastian von Wenzel-Sternbach. Po době trvání soudních sporů, kdy byl majetek spravován právnickými osobami, se panství konečně dočkalo nových majitelů. To byl vnuk Josefa Sebastiana von Wenzel-Sternbacha – Ferdinand von Wenzel-Sternbach. Tento muž získal nejen landštejnské panství, ale i třešťské na Vysočině. Kromě tohoto majetku držel tento šlechtic v Rakousku panství Sterzing, Moos a Strasseberg.

Dějiny zámku

Zámek DobrohořV roce 1843 byl na místě dnešního zámku vystavěn pivovar, kde se od začátku následujícího roku vařilo pivo. Pivovar se sestával ze čtyř nově postavených budov, které byly obehnány zídkou. Objekty byly pravděpodobně uspořádány obdobně jako později po přestavbě zámek, vzájemně však na sebe nenavazovaly. Voda na výrobu piva byla přiváděna z krytého pramene, který se nacházel v sousedním poplužním dvoře. Tento zdroj přívodu vody zůstal v provozu i po přestavbě pivovaru na zámek. Ve dvoře stály dvě budovy pivovarského provozu – varna a sladovna a v zadní části chlév a stáje. Všechny stavby byly spojeny v linii hranice pozemku kamennou zídkou.

Asi roku 1847 nechal Ferdinand von Sternbach budovu pivovaru přestavět na jednoduchý klasicistní zámek. Zámek se poté používal jako sídlo vrchnostenské správy a byty pro úředníky, postranní křídla sloužila jako byty a stáje. Nádvoří bylo zcela uzavřeno, na jeho zadní straně stála zděná budova stájí (koníren) a kočárovny. Sternbachové zde trvale nežili, bydleli na zámku v Třešti a na Dobrohoři pouze příležitostně pobývali.

Sternbachové vlastnili landštejnské panství do roku 1938. Za druhé světové války zde sídlila německá osidlovací společnost (Deutsche Ansiedlungsgesellschaft) a po roce 1945 došlo k zestátnění velkostatku, který se poté stal součástí státního statku Nová Bystřice. Zámek poté sloužil jako dílny, kanceláře a ubytování pro zaměstnance statku.

Po revoluci se zámek dostal do soukromých rukou. V roce 2013 koupili zámek současní majitelé, kteří se mu snaží vdechnout nový život.

Zdroj: Stavebněhistorický průzkum zámku Dobrohoř, zpracovala Mgr. Alexandra Tesaříková