Aktuálně

Hrad a zámek Jindřichův Hradec otvírá novou expozici

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci oživil svou slavnou středověkou historii, aby návštěvníkům v rámci druhé prohlídkové trasy představil novou expozici Následovníci sv. Jiří. Unikátní soubor nástěnných maleb zobrazující téma svatojiřské legendy zachovaný v prostorách gotického paláce je veřejnosti prezentován nejen ve své autentické podobě, ale také prostřednictvím animovaného filmu. Expozice přibližuje rytířský způsob života majitelů jindřichohradeckého hradu, poukazuje na jejich celoevropské společenské kontakty a kromě jiného vystavuje dvě ojedinělé středověké sakrální památky – gotickou deskovou malbu Madony z Jindřichova Hradce a dosud neprezentovanou opukovou sochu Piety z Lodhéřova. Expozice byla vytvořena jako součást projektu Národního památkového ústavu Lucemburský rok a pro veřejnost se otevře v sobotu 13. srpna 2016.

Expozice Následovníci sv. Jiří oživuje místnosti starého gotického, zčásti ještě románského paláce, dobudovaného v první polovině 14. století Oldřichem III. z Hradce. „Středobodem je komnata s nástěnnými malbami zobrazujícími legendu o sv. Jiří, patronu rytířů. Svatojiřská legenda ve vstupní síni Oldřichova hradu je jedním z nejrozsáhlejších cyklů svatojiřských legend v celoevropském kontextu,“ vyzdvihuje klíčový artefakt nově instalované trasy její kurátor a kastelán Jan Mikeš, a dodává, že „jej tvoří pásmo více než padesáti scén z legendy o sv. Jiří, křesťanském rytíři, vítězícím nad krutými pohany.“

V nové expozici získá legenda díky osvětlení a dalším úpravám středověkého sálu, například vitrážím v oknech, znovu atmosféru, jakou měla v době, kdy se v sále scházel k rokováním výkvět české šlechty. Erby zúčastněných rodů jsou vymalovány pod scénami legendy.

Životní příběh sv. Jiří je na jindřichohradeckých malbách zobrazen ve scénách připomínajících svou dějovostí jakýsi středověký komiks. „Tak se zrodil nápad zfilmovat jej v podobě animovaného filmu, který je návštěvníkům promítán v jedné ze dvou místností nové vstupní expozice,“ popisuje netradiční způsob prezentace nástěnných maleb a zároveň velké lákadlo kastelán Jan Mikeš. Animace byla vytvořena kombinací moderní digitální a klasické ploškové animace animátorkou Irenou Brunnhoferovou a studenty ateliéru animace VŠUP pod vedením Zuzany Bukovinské.

  • gotický palác JH - detail legendy 1
  • gotický palác jh - detail strážného u vstupu
  • gotický palác jh - královský sál
  • gotický palác jh - legenda - detail s oldřichem
  • gotický palác jh - legenda celek 1
  • gotický palác jh - legenda celek 2
  • gotický palác jh - madona z Jindřichova Hradce (kol. 1460)
  • gotický palác jh - průhled pokoji
  • gotický palác jh - síň před legendou
  • gotický palác jh - vstup do legendy
  • gotický palác jh - vstupní síň 2
  • gotický palác jh - vstupní síň

Příběh sv. Jiří na jindřichohradeckých malbách

Malby zachycují soupeření Jiřího s pohanským králem Dacianem. Jiří, který zachrání před drakem pohanskou princeznu a přivede na křesťanskou víru nejmocnějšího mága Athanasia tím, že bez následků vypije pohár s jedem, je zatvrzelým králem Dacianem, odpůrcem křesťanů, zabit a rozsekán na kusy. Božím zázrakem je vzkříšen, sám pak křísí mrtvé a přesvědčuje zástupy, aby přijaly křest. Dacián jej znovu nechá stít, nicméně Jiří zemře až napotřetí, spolu s pokřtěnou královou manželkou. Daciana a jeho pochopy pak spálí za trest plameny z nebes.

Výjevy legendy koncipoval v Jindřichově Hradci s největší pravděpodobností jeden z příslušníků zdejší komendy Řádu německých rytířů na objednávku Oldřicha III. z Hradce. Ideově souvisí jejich poselství s křížovými výpravami do Prus a Litvy, tehdejších posledních pohanských zemí Evropy, kterých se opakovaně účastnil i Jan Lucemburský. Výmalby byly v následujících staletích přemalovány a objevil je až v roce 1838 nadšený milovník historie hrabě Karel Evžen Černín.

  • JH_archeologicke nalezy_14. - 15. stol.
  • JH_archeologicke nalezy_14. - 15. stol._02
  • JH_figuralni_kachle
  • JH_kachle
  • JH_Madona jindrichohradecka
  • JH_mistnost s animovanym filmem
  • JH_paveza Radu nemeckych rytiru
  • JH_Pieta z Lodherova 01
  • JH_Pieta z Lodherova 02
  • JH_Pieta z Lodherova 03
  • JH_svatojirska legenda 01
  • JH_svatojirska legenda 02

Další významné exponáty k vidění

Snahou nové expozice je seznámit návštěvníky s historií rodu pánů z Hradce, jejich sídlem a tamním životem v době od 13. století až po největší slávu ve druhé polovině 15. století. „Jindřichohradecké sídlo pánů z Hradce tvořilo díky přeshraničním společenským i rodinným kontaktům svých majitelů kulturní most, jímž mezi českou šlechtu pronikal rytířský způsob života i myšlení. Nikoli náhodou byl také jeden z nejstarších úryvků slavného rytířského eposu Alexandreida, uložený dnes v Národním muzeu, nalezen právě v Jindřichově Hradci,“ zmiňuje jeden z dalších významných exponátů kastelán Mikeš.

Dobu největší slávy hradu ve druhé polovině 15. století symbolizuje jeho vystavený model. Zcela poprvé budou ve větší šíři prezentovány archeologické nálezy z mnohaletého průzkumu zesnulého kastelologa a archeologa profesora Tomáše Durdíka. „Největší pozornost strhávají dosud neznámé a zcela ojedinělé gotické figurální kachle ze 14. – 15. století. Zájemci uvidí také předměty denní potřeby, militárie, ale i součásti oděvů. Veškeré nálezy byly unikátně dochované a zakonzervované v bývalé hradní cisterně,“ vyjmenovává přední odborník na středověkou historii Jindřichova Hradce Luděk Jirásko z Akademie věd ČR.

Samostatnou část expozice zaujímají dvě nesmírně vzácná sakrální umělecká díla, která jsou k vidění v bývalé sakristii. Jednou z nich je gotický deskový obraz Madony z Jindřichova Hradce, pocházející z doby kolem roku 1460. Návštěvníci jej uvidí již zrestaurovaný díky finanční podpoře Ministerstva kultury.

Druhou velmi cennou památkou je opuková plastika Piety z Lodhéřova z 80. let 14. století, která je pro veřejnost dosud neznámá a vystavena bude díky spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým. „Je jednou z několika málo dochovaných opukových soch vyrobených v parléřovské huti v Praze, které byly pro svou formální dokonalost a preciznost zpracování známy a oblíbeny po celé Evropě, kam se exportovaly jako tzv. Smutný obraz z Prahy,“ upozorňuje na mimořádnou hodnotu díla kastelán Jan Mikeš. Původně byla socha objednána Jindřichem z Hradce pro oltář Božího Těla v hlavním hradeckém chrámu Nanebevzetí Panny Marie. „Socha bude výjimečně vystavena ještě před restaurováním, po konci návštěvnické sezony bude nově analyzována a restaurována. Návštěvníci tak uvidí jak původní stav, tak budou moci sledovat průběh příprav, průzkumů a následného restaurování,“ doplňuje kastelán Mikeš.

  • JH_slavnosti_otevreni_04
  • JH_slavnosti_otevreni_03_Stanislav Mrvka_Jan Mikes_Nada Goryczkova
  • JH_svatojirska legenda 03
  • JH_ukazka animovaneho filmu
  • JH_uryvek Alexandreidy
  • JH_vstupni_mistnost 01
  • JH_vstupni_mistnost 02
  • JH_vstupni_mistnost 03
  • P9280398

Oba exponáty doprovází panelová výstava o jejich historii a technologii výroby.

Kromě zmíněných exponátů je pozornost věnována i jednotlivým členům rodu pánů z Hradce, Menhartovi z Hradce, Oldřichovi IV. z Hradce, ale především Jindřichovi II. z Hradce, jehož osudy jsou srovnatelné s životem „krále rytíře“ Jana Lucemburského. Stejně jako on byl neustále na cestách, a v drobných i větších válkách se svými šlechtickými soupeři. Soupeřil se samotným králem Karlem IV., který jej za skvělé služby při taženích do ciziny odměňoval zástavami měst i statků, aby je kvůli Jindřichově divoké povaze a neustálým půtkám zase vojenskou mocí bral zpět. Přesto to byl právě Jindřich z Hradce, který Karlovi při jízdě do Říma za císařskou korunou zachránil život při pokusu o vraždu v Pise. Jindřichova manželka Markéta z Hardegu po smrti manžela vstoupila do řádu klarisek, ale ve svém bělostném hábitu nadále přijížděla na Jindřichův Hradec, aby hostila chudé sladkou kaší. Založila tak pověst o dobré Bílé paní. Teprve Bohuslav Balbín v 17. století spojil starou legendu s Perchtou z Rožmberka.

Kurátorem expozice je kastelán zámku Jan Mikeš, architektem výstavy Martin Hrdina, a odbornými garanty Luděk Jirásko z Akademie věd ČR a Michal Konečný z NPÚ.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít