Zámek Český Rudolec

  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
  • Zámek Český Rudolec
Zámek Český Rudolec
Český Rudolec 1,  378 83  Český Rudolec
info@zamek-ceskyrudolec.cz
Tel.: 384 320 320
http://www.zamek-ceskyrudolec.cz/
Prohlídky zámku jsou možné od července do srpna v so a ne. Po domluvě i jindy.

Zámek Český Rudolec (též Malá Hluboká) stojí u silnice 409 v jihovýchodní části vesnice Český Rudolec, nedaleko Dačic,v přírodním parku Česká Kanada. Oblast byla kolonizována v souvislosti s těžbou železa, stříbra a drahých kovů – odtud pravděpodobný název Rudolec.

Zámek Český RudolecPrvní písemná zmínka o zámku je z roku 1351. Stavba měla charakter vodní tvrze z jedné strany zcela obklopena vodou, z druhé(od obce) nedávno objeveným vodním příkopem. Prvními známými majiteli byli Vladykové z Rudolce.

V roce 1406 předal tvrz markrabě Jošt Vilémovi z Miličína a přitom zbavil zboží lenního závazku. V roce 1446 přepustil Beneš z Miličína Rudolec spolu s Lidéřovicemi, Markvarcem, Radíkovem, Klenovou (zaniklá), Kadolcem, Leštnicí (zaniklá), Lipnicí a Němčicemi Janu Crhovi z Dolan. Jako další majitelé Rudolce se uvádějí Václav z Maříže (1464) a Jan z Osečan, který ji vyženil roku 1499. Po jeho smrti přešla tvrz v rámci příbuzenských svazků v polovině 16. století na Hodické z Hodic. V roce 1630 prodala Kateřina z Hodic Rudolec s tvrzí a některými dalšími statky moravskému císařskému hejtmanu Ferrantu Coquiovi. Majitelé se pak střídali v poměrně rychlém sledu.

Zámek Český RudolecRenesanční blíže nedatovaná přestavba je známá pouze z nákresu dochovaném v Norimberském archívu. Spolu se stavebním průzkumem a také četnými nálezy potvrzuje domněnku, že dnešní stavba zámku tehdy byla pouze jádro původní tvrze. Prostor mezi zámkem, dnešním hostincem a infocentrem vyplňoval vodní příkop a právě v místech infocentra, hostince a hospodářských budov se táhly obranné zdi a předhradí – „předtvrzí“. Právě v období renesance postupně ztrácí sídlo svůj obranný charakter, příkop je zasypán a tvrz se mění v zámek s arkádami a postupně se uzavírá i nádvoří. Ochranné zdi jsou zbourány a okolní budovy se tak jakoby oddělují od původního, téměř jednotného, celku tvrziště. Hospodářství se rozrůstá, vzniká lihovar a v roce 1539 je dokonce založen ještě dnes stojící pivovar.

Na přelomu 17. a 18. stol. vzniká v okolí zámku rozsáhlý park a původní mlýn, situovaný za zájezdním hostincem, je přestavěn na barokní skleník – oranžerii. Jedním unikátním prvenstvím evropského charakteru se v té době pyšní tehdejší zámecká paní, právě v oranžerii je známo první vypěstování ananasu na našem kontinentu.

Barokní přestavba 18. století, a to nejen zámku, je připisována Trautenstein-Falkensteinům, kteří se zasloužili také o další zvelebování celého okolí. Významnými majiteli zámku byl v 19. století Polsko-Litevský rod Razumovských, který v nedalekém Dolním Bolíkově založil jedny z největších železáren v Rakousku. V roce 1830 byly železárny na 4. Místě ve výrobě surového železa a v dnešním téměř opuštěném údolí pracovalo na 3000 dělníků.

Zámek Český RudolecOd roku 1857 vlastnil zámek major ženijního vojska rakouské armády Michael Angelo Picchioni. Ten po požáru v roce 1860 přestavěl zámek do ušlechtilého stylu tudorovské novogotiky. Výběr Majora Picchioniho nebyl náhodný – působil totiž v Louckém Klášteře u Znojma, tehdy světově významné vojenské akademii, jako rektor. Tento, dnes bychom řekli vojenský stratég a hlavně stavební inženýr, se dále podílel i na vojenských stavbách jako pevnosti Přemyšl, pevnosti Salzburg a opevňovacích prácích války Prusko-Rakouské (1866). K jeho stavbám patří poutní kostel Monserrat u Cizkrajova, ale také kasárna Mladá Boleslav, nebo Jezdecká škola ve Vídni.

Dcera Johanna si vzala německého průmyslníka Curta Reihardta, jejich děti Ernst a Kateřina vlastní zámek prakticky až do konce druhé světové války. Ernst totiž nebyl příznivcem nacistické ideologie, a proto ještě před válkou rozjíždí nové podnikání v jižní Americe.

Kateřina však přes opakované žádosti Říšského vedení nemůže za svým bratrem odcestovat a musí se starat o Rudolecké panství, které se nařízením navíc proměňuje v jakési „sanatorium“ pro odpočívající německé důstojníky. Datum jejího úmrtí není známo. Dceři Kateřiny (Helga Johanna Kateřina) se třemi malými dětmi se za pomoci českých zaměstnanců areálu podaří ukrýt a později i odjet do východního Německa, kde její rodina žije dodnes.

První tragédie pro zámek přišla hned s osvobozením. Francouzští, italští a jugoslávští zajatci pracující v kraji během války při oslavách s ruskými osvoboditeli zámek vyrabovali coby relikt předešlé politické éry. V létě roku 1945 zámek sloužil jako nemocniční pavilon nedalekého obrovského zajateckého tábora.

Koncem roku 1945 přešel zámek do vlastnictví státu. V 50. a 60. letech zámek užíval místní státní zemědělský statek a zřídil zde byty pro zaměstnance a brigádníky. Původní barevné zdobené stěny byly vylíčeny vápnem, do střechy zatékalo, suterén byl často zaplavený vodou a „barokní skříně se užívalo jako latríny“ a na začátku 70. let se částečně zřítila i střecha. V 70. se uvažovalo o přestavbě na rekreační objekt, ale hlavně na domov důchodců.

Zámek Český RudolecV roce 1988 dostala zámek do užívání JZD Chýně (takové „České Slušovice“), která začala s přestavbou na luxusní hotel. Do projektu z velké části investovaly státní Aerolinky Praha dále pak Sportturist Praha a Železniční stavby. Aeorilnky ještě před revolucí z projektu ustoupily a na počátku 90.let se projekt zastavil. Po revoluci začal soudní proces o vlastnictví, který po téměř 10 letech vyhrál stát a obratem zámek prodal obci Český Rudolec. Obec několik let hledá vhodného investora, tím se stává Pragoprojekt, ten však díky zdravotnímu stavu zainteresovaných lidí v roce 2009 prodává naší akciové společnosti Malá Hluboká a.s. (dříve PENA plus)

Kromě udržovacích prací je zámek od roku 2010 zabezpečen a také zpřístupněn. Do konce roku 2013 je hotové odvodnění a kanalizace, je opraveno nebezpečné cimbuří a v roce 2014 je započata oprava a rekonstrukce třicetimetrové věže.

Zámek Český RudolecV roce 2015 se počítá s dokončením a zpřístupněním věže jako rozhledny a dalším zabezpečením horních pater zámku.

Dnešní koncept je založen na myšlence funkčního areálu, jako ekonomického celku, proto byl zprovozněn protější Zájezdní hostinec z 18. století a opraven na penzion s restaurací. Dále byla zrekonstruována barokní oranžerie na wellness a pivní lázně. A hospodářské budovy slouží jako 1. českokanadský pivovar, kterým se tak po 118 letech obnovila tradici vaření piva v Českém Rudolci. Podařilo se i zrekonstruovala historickou bývalou budovu správce zámku, ve které dnes funguje informační turistické centrum.

Společně s Občanským sdružením Paměť Rudolecka se také daří výrazné oživení areálu, například velkými Zámeckými slavnostmi, jejichž 5. ročník v roce 2014 navštívilo přes 3500 lidí.

Dobrovolné vstupné na zámek slouží výhradně pro jeho rekonstrukci.

Zámek Český Rudolec


Mapa


Zvětšit mapu

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít