Aktuálně

Politici, úředníci a vojáci (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Jindřichův Hradec se od středověku až do konce 17. století řadil k nejdůležitějším a největším sídlům v zemi. Majitelé panství, páni z Hradce a po nich zejména Vilém Slavata, patřili k politické i hospodářské elitě království a na panovnickém dvoře zastávali vesměs vrcholné, ba nejvyšší funkce. I když Černínové zaujímali rovněž vysoké postavení v politice země, nedosáhli již významu svých předchůdců a Jindřichův Hradec přestal být sídelním místem rodu. Teprve 19. století, nové konstituční uspořádání a ztráta výjimečné pozice šlechty umožnily širší zapojení obyvatel do politického života státu i regionu. I v místech, jako byl Jindřichův Hradec, vyrůstali politici, úředníci a vojáci, kteří se zapsali do regionální i české historie.

Výrazné změny do politického i společenského života přinesl rok 1848 a období následující. Zejména od šedesátých let 19. století se do politického života státu stále více začaly zapojovat vrstvy měšťanstva. Ve volbách do českého zemského sněmu a říšské rady, nejvyšších zastupitelských sborů země i habsburské monarchie, se uplatňovali i představitelé regionální samosprávy. Jindřichohradečtí starostové Ignác Moravec, Václav Naxera a Karel Mert zasedali v zemském sněmu, Václav Naxera i v říšské radě, podobně jako zdejší advokát Jan Slavík. Mandát poslance v období habsburské monarchie vykonávali i další občané města, a už to byli městský tajemník Jindřich Vladimír Houra, notáři František Fáček a Antonín Maděra, obchodník Josef Holče, lékárník František Žemlička, proboštové Vilém Platzer a Jan Vacek nebo jindřichohradecký okresní starosta a majitel panství ve Stráži nad Nežárkou Adolf Leonhardi. Nejvyššího postavení v politickém systému monarchie pak dosáhl syn jindřichohradeckého hodináře, historik a vysokoškolský profesor Antonín Rezek, jenž se stal ministrem rakouské vlády.

Po první světové válce a vzniku samostatného Československa se ve vysokých politických či úředních kruzích z jindřichohradeckých starostů pohyboval pouze Otmar Bistřický, jenž byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Senátorem se stal syn Františka Fáčka Vladimír, absolvent jindřichohradeckého gymnázia, v diplomatických službách pracovali advokát Vladimír Slavík, který byl jmenován vyslancem v Belgii, a syn Mikuláše Kheka, rovněž Vladimír, jenž se stal vyslancem ve Venezuele. Řada dalších občanů města působila v komunální politice, z městských úředníků se do historie nejvýrazněji zapsal František Steinocher. S městem Jindřichův Hradec jsou spjaty i osudy několika významných vojáků. Již před první světovou válkou sloužil ve zdejším 75. pěším pluku František Schöbl, jenž ve válce velel brigádě a těsně po ní československé armádě na Slovenku a stal se prvním generálem armády samostatného Československa. Další generál, jindřichohradecký rodák Bohumír Jordán, sloužil u zdravotní služby, mezi významné meziválečné důstojníky jindřichohradeckého 29. pěšího pluku patřili František Tlamsa nebo velitel pluku a pozdější generál Josef Eret. V rakouské armádě začínali i nejvýznamnější představitelé jindřichohradecké vojenské hudby Jan Zeman a Alois Praveček. Rovněž jednotkami československých legionářů prošla řada jindřichohradeckých občanů, kromě Františka Tlamsy se do veřejného života města velmi výrazně zapsal především Stanislav Beran. Někteří se již z bojišť domů nevrátili, jako Karel Hirš nebo absolventi jindřichohradeckého gymnázia Jiří Procházka, Vojtěch Poláček a syn bývalého ředitele této školy Antonín Decker.

Také druhá světová válka a protifašistický odboj zasáhly do života některých jindřichohradeckých rodáků, z nichž k nejvýznamnějším patří odbojář František Peltán a pilot Rudolf Zima.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít