Škoda že roku 1855 strašný oheň zničil velkou část Studené. Vyhořel zámek, pivovar, kostel, škola, 30 domů, radnice a také všechny staré písemnosti a záznamy o událostech a životě obyvatel. Jenom pověsti zůstaly mezi námi.
Nikdo teď už neví, proč na Farském vršku, v lese poblíž silnice k Bolíkovu stojí žulová „Boží muka“ se znakem dvojích krejčovských nůžek. Na hlavici sloupku je vytesán letopočet 1647 a pod ním písmena MP. I dnes, po letech se podivujeme křehké kráse díla domácích kameníků.
Pověst vypráví, že tehdy, bylo to koncem třicetileté války, žil ve Studené mistr krejčí dosti zámožný, ale lakomý a prchlivý. Dříve míval plno práce a tedy také tovaryše a učedníky, ale ve válečných dobách všechno upadalo, takže zbyl už jen jediný učedník, Matěj z Bolíkova.
Jednoho dne přišel do jejich dílny vrchní ze zámku se švédským rotmistrem. Ten žádal ušít plášť z přinesené látky. Vrchní zdůraznil: „Dej si záležet. Tento důstojník má moc chránit naše městečko před kontribucemi, tak ať je spokojen!“
Krejčí vzal hned pánovi míru a slíbil, že plášť bude brzy hotov. Jak páni odešli, dali se hned s Matějem, který už byl téměř vyučen, do práce. Látky nebylo zrovna mnoho, proto museli při stříhání šetřit každým kouskem. Plášť sestehovali a připravili ke zkoušce. Jenže švédský milostpán nebyl spokojen. Plášť mu byl těsný a nacházel na něm plno chyb. Spíše proto, aby mistra potýral. Po něm přiběhl vrchní. Láteřil a vyhrožoval, že rotmistr bude požadovat značné odškodnění.
Po jeho odchodu bylo zle! Mistr svaloval všechnu vinu na Matěje. Ten se ohradil, že přece on, mistr rozhodoval. To prchlivého mistra ještě více rozzuřilo a s nůžkami v ruce se vrhl na Matěje. Ten se jako učedník nesměl mistrovi postavit na odpor a proto chtěl utéci. Mistr ještě po něm hodil ostrými nůžkami a zasáhl jej hluboko do krku.
Matěj na nic nedbal a běžel k domovu do Bolíkova. Doběhl však jen na Farský vršek a dále už nemohl, vykrvácel. Když ho lidé našli, nebylo mu pomoci.
Jaký trest stihl prchlivého mistra? Snad v těch smutných a bezprávných dobách, kdy každý den umíralo mnoho nevinných lidí bezcitností vojáků a nemocemi z hladu ani krejčího nesoudili. Na usmíření viny rozhodl krejčovský cech, aby nechal postavit na místě, kde jeho učedník zemřel, kamenná „Boží muka“ a do kostela zhotovit křtitelnici s týmž datem 1647.
Zdroj: Obec Studená
