3. prosince uběhne 400 let od narození významného českého humanisty, historika a vlas-tence Bohuslava Balbína. Pocházel z vladycké rodiny Balbínů z Vorličné a narodil se v Hradci Králové.
Ruperta Přecechtěla Českoslovanský Plutarch
z roku 1872. Knihovna Muzea Jindřichohradecka KNI 9328.
V patnácti letech vstoupil do jezuitského řádu a po svém vysvěcení působil jako misionář, posléze jako profesor na jezuitských kolejích v Českých zemích. Do Jindřichova Hradce přišel v roce 1655 jako učitel do třídy rétoriky, ale už v dalším roce se stal prefektem celého gymnázia. Během zdejšího šestiletého působení uspořádal slavatov-skou knihovnu a v zámeckém archivu sbíral prameny ke svým pozdějším historickým pracím. Také se zaobíral místními pověstmi, zejména o Bílé paní, jíž mylně ztotožnil s Perchtou z Rožmberka. Autor pozdější latinské Rozpravy na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého za svého pobytu v Jindřichově Hradci pilně pracoval a např. uspořádal básnickou sbírku Examen Mellisaeum, kterou věnoval Ferdinandu Vilému Slavatovi, či vydal spis o poutním kostele v Tuřanech u Brna. Na jeho počest bylo v roce 1887 nazváno Seminářské náměstí, k němuž přiléhá dnešní budova Muzea Jindřichohradecka, náměstím Balbínovým. O životopise Bohuslava Balbína, jakož i mnoha dalších osobností spojených s Jindřichovým Hradcem, podrobněji pojednává kniha Štěpánky Běhalové a Františka Fürbacha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec, kterou je možné zakoupit v městském informačním centru.
Lenka Dvořáková (NOVUM 12/2021)