Aktuálně

Patří také do historie města I. | Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

V Jindřichově Hradci se narodily nebo prožily část života desítky významných osobností, které se podílely na jeho rozvoji. Význam, krásu a malebnost Jindřichova Hradce však ocenili i mnozí významní návštěvníci, ať již ve městě pracovali, nebo odpočívali.

Jindřichův Hradec, sídlo bohatých a starobylých šlechtických rodů, význačných a zámožných měšťanů, hostil již od středověku řadu návštěv. Často sem přijížděl Petr Vok z Rožmberka, díky poloze města v polovině cesty mezi Prahou a Vídní byl zámek především po roce 1526 využíván k odpočinku cestujícího císařského a královského dvora. Nejméně šestkrát se zde zastavil Ferdinand I., několikrát též Leopold I. S rozvojem turistiky a letních rekreací koncem 19. století se město stalo vítaným sídlem letních hostů, kteří si zde pronajímali pokoje či byty, někteří dokonce stavěli letní vily. Politici, lékaři a vědci přijížděli do města též pracovně. Proslulá mezi návštěvníky byla vila za městem, zvaná U Malíře, každá významná návštěva si prohlédla Landfrasovu zahradu a Slavíkovu vilu, mnozí bydleli v oblíbeném hotelu Horák…

Ema Destinnová | 1878-1930

Emílie Kittlová se narodila v Praze, v dětství se učila hře na housle, od čtrnácti let zpěvu u Marie Loewe-Destinn a jejího manžela. V červenci 1898 debutovala pod uměleckým jménem „Destinn“ v berlínské Dvorní opeře a brzy se stala uznávanou pěvkyní. Úspěšně hostovala v Paříži, Praze a dalších evropských městech, v květnu 1904 zpívala poprvé v londýnské Covent Garden, kde se jejím pěveckým partnerem stal Enrico Caruso. Skutečný vrchol umělecké kariéry představovalo její působení v newyorské Metropolitní opeře v letech před první světovou válkou. V roce 1914 se přestěhovala do zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde se věnovala rybaření a literatuře. V červnu 1918 poprvé zpívala v Jindřichově Hradci, kde vystoupila ještě třikrát a kam jezdila za svými přáteli, manželi Mečířovými.

Edvard Beneš | 1884-1948

Narodil se v Kožlanech, studoval na vysokých školách v Praze, Paříži, Dijonu a Berlíně, v roce 1909 získal doktorát práv na pražské univerzitě. Zpočátku působil jako pedagog, v období první světové války se stal předním představitelem prvního československého odboje, v říjnu 1918 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ČSR, krátce předsedou vlády, byl zvolen poslancem a v prosinci 1935 prezidentem republiky. Několikrát navštívil Jindřichův Hradec, poprvé v říjnu 1908, kdy zde pobyl jako odvedenec asi dva dny, další návštěva se uskutečnila při příležitosti odhalení pomníku Josefa Jiřího Švece v srpnu 1925, třetí, nepovšimnutá, v červenci 1929, kdy se tu zastavil při jednom ze svých pobytů v Chlumu u Třeboně. Naposledy navštívil Jindřichův Hradec ve funkci prezidenta 6. května 1937.

Karel Havlíček Borovský | 1821-1856

Narodil se v Borové, studoval na gymnáziu v Jihlavě a v Německém Brodě a pak na filozofii v Praze, kde vstoupil do kněžského semináře. Ten však opustil a odjel do Ruska, kde působil jako vychovatel. V polovině 40. let 19. století se vrátil a stal se redaktorem Pražských novin. V bouřlivém roce 1848 si založil vlastní Národní noviny, které se staly velmi populární a byly čteny i v Jindřichově Hradci. Jeho představitelé chtěli Havlíčka navrhnout jako svého zástupce do říšské rady, ale on již kandidoval za svůj rodný kraj. Do Jindřichova Hradce přijel až o tři roky později, ovšem nedobrovolně, když byl v polovině prosince 1851 zatčen a policejní eskortou, které velel komisař František Dedera, jindřichohradecký rodák, odvážen do vyhnanství. Hostinec Zlatá husa byl posledním místem, kde Havlíček spal cestou do Brixenu. Ráno 17. prosince 1851 ho prý vyprovázelo plné náměstí lidí se smeknutými klobouky.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: