Vydáme-li se proti času k nejstarší historii místa, kde vznikl o tisíce let později Jindřichův Hradec a jeho aglomerace, pak nás nejnovější archeologické nálezy dvou měděných sekerek z nedalekého okolí města posunou až do poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Dalšími zajímavostmi jsou dvě římské mince datované do konce 2. a počátku 4. století našeho letopočtu. Letošní 800. výročí založení města nás však přivádí do 13. století, kdy na skalnaté ostrožně nad řekou Nežárkou a Hamerským potokem vznikal kamenný hrad Jindřicha Vítkovce, posléze zvaného z Hradce.
Výraznější osídlení Jindřichova Hradce a jeho okolí pochází až z 8. století našeho letopočtu. Souvisí s příchodem slovanského obyvatelstva z rakouského Podunají. Keramika z hliněných nádob, zdobená typickou vícečetnou vlnovkou, byla nalezena v bývalých slovanských osadách v místech dnešní Radouňky, Tyršova stadionu a v místě náhonu bývalého zámeckého pivovaru u Malého Vajgaru. V průběhu 9. století slovanské osídlení postupně narůstalo.
v Jindřichově Hradci. (Pavel Břicháček, Svědectví archeologie, Jindřichův Hradec 1293/1993, s. 51)
Od konce 19. století až po osmdesátá léta 20. století uváděli někteří místní historikové, že na ploše současného jindřichohradeckého hradu původně existovalo pravěké keltské oppidum. Poté mělo dojít na dlouhou dobu k vylidnění této oblasti a osídlila ji až v roce 1220 družina Jindřicha, nejstaršího syna Vítka z Prčice. Rozsáhlé výzkumy Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, prováděné v osmdesátých letech minulého století, však jasně prokázaly, že na předmětných místech vyrostlo až v průběhu 10. století významné pomezní hradiště. To se stalo mocenským centrem dané oblasti, přináležící k Českému knížectví. Pro svou obranyschopnost bylo opevněno hliněnými valy s dřevěnou konstrukcí a kůlovou palisádou.
Kamenný hrad začal budovat již zmíněný Jindřich Vítkovec. V nejstarší zprávě z roku 1220 je uváděn název „Nova castrum“ (Nový hrad) a se stal sídlem vítkovské linie rodu pánů z Hradce, nositelů zlaté pětilisté růže v modrém poli. Nejstarší částí hradu je Černá věž s přilehlými paláci a hradbami. Budoucím městem vedla stará obchodní stezka z jihu Evropy, která na naše území vstupovala tzv. zemskou branou v oblasti Marklu (Pomezí u Landštejna).
V městské zástavbě doklady sídlištního osídlení z 10. století téměř neexistují. Víme však jistě, že se v 10. a 11. století výrazně rozvíjel život na hradišti. V 11. století vznikla osada v místě současného kostela sv. Jana Křtitele, souvisela nejspíše s příchodem nových slovanských kolonistů. Zatím pouze hypoteticky lze ve 12. století předpokládat založení dalších osad s dřevěnou zástavbou. Na přelomu 12. a 13. století byla zahájena výstavba nejstarší podoby kamenného románského kostela sv. Jana Křtitele, o němž bude další díl tohoto seriálu.
Vladislav Burian