Než k nám přišel Jindřich a vybudoval svůj kamenný hrad (800 let J.Hradce #1)

Vydáme-li se proti času k nejstarší historii místa, kde vznikl o tisíce let později Jindřichův Hradec a jeho aglomerace, pak nás nejnovější archeologické nálezy dvou měděných sekerek z nedalekého okolí města posunou až do poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Dalšími zajímavostmi jsou dvě římské mince datované do konce 2. a počátku 4. století našeho letopočtu. Letošní 800. výročí založení města nás však přivádí do 13. století, kdy na skalnaté ostrožně nad řekou Nežárkou a Hamerským potokem vznikal kamenný hrad Jindřicha Vítkovce, posléze zvaného z Hradce.

Výraznější osídlení Jindřichova Hradce a jeho okolí pochází až z 8. století našeho letopočtu. Souvisí s příchodem slovanského obyvatelstva z rakouského Podunají. Keramika z hliněných nádob, zdobená typickou vícečetnou vlnovkou, byla nalezena v bývalých slovanských osadách v místech dnešní Radouňky, Tyršova stadionu a v místě náhonu bývalého zámeckého pivovaru u Malého Vajgaru. V průběhu 9. století slovanské osídlení postupně narůstalo.

Kresba slovanské keramiky nalezené Jaroslavem Novákem u náhonu bývalého zámeckého pivovaru
v Jindřichově Hradci. (Pavel Břicháček, Svědectví archeologie, Jindřichův Hradec 1293/1993, s. 51)

 

Od konce 19. století až po osmdesátá léta 20. století uváděli někteří místní historikové, že na ploše současného jindřichohradeckého hradu původně existovalo pravěké keltské oppidum. Poté mělo dojít na dlouhou dobu k vylidnění této oblasti a osídlila ji až v roce 1220 družina Jindřicha, nejstaršího syna Vítka z Prčice. Rozsáhlé výzkumy Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, prováděné v osmdesátých letech minulého století, však jasně prokázaly, že na předmětných místech vyrostlo až v průběhu 10. století významné pomezní hradiště. To se stalo mocenským centrem dané oblasti, přináležící k Českému knížectví. Pro svou obranyschopnost bylo opevněno hliněnými valy s dřevěnou konstrukcí a kůlovou palisádou.

Kamenný hrad začal budovat již zmíněný Jindřich Vítkovec. V nejstarší zprávě z roku 1220 je uváděn název „Nova castrum“ (Nový hrad) a se stal sídlem vítkovské linie rodu pánů z Hradce, nositelů zlaté pětilisté růže v modrém poli. Nejstarší částí hradu je Černá věž s přilehlými paláci a hradbami. Budoucím městem vedla stará obchodní stezka z jihu Evropy, která na naše území vstupovala tzv. zemskou branou v oblasti Marklu (Pomezí u Landštejna).

V městské zástavbě doklady sídlištního osídlení z 10. století téměř neexistují. Víme však jistě, že se v 10. a 11. století výrazně rozvíjel život na hradišti. V 11. století vznikla osada v místě současného kostela sv. Jana Křtitele, souvisela nejspíše s příchodem nových slovanských kolonistů. Zatím pouze hypoteticky lze ve 12. století předpokládat založení dalších osad s dřevěnou zástavbou. Na přelomu 12. a 13. století byla zahájena výstavba nejstarší podoby kamenného románského kostela sv. Jana Křtitele, o němž bude další díl tohoto seriálu.

Vladislav Burian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít