Jindřichohradečtí starostové (1870-1919) III.

…pokračování z minulého týdne (Jindřichohradečtí starostové (1850-1870) II.)

V roce 1870 byl starostou zvolen Karel Misař. I on vykonával funkci po dvě volební období, na konci roku 1876 se do starostenského křesla vrátil Ignác Moravec a udržel si ho i o tři roky později. Nová kapitola v existenci obecní samosprávy a především úřadu starosty města nastala po volbách v prosinci 1882, kdy byl nejvyšším představitelem Jindřichova Hradce zvolen Václav Naxera. Za jeho starostenství, které trvalo dlouhých 27 let, nebo byl do funkce zvolen desetkrát za sebou, prošlo město výraznou proměnou, spojenou s rozsáhlou výstavbou a modernizací. Naxerovým následovníkem se po jeho smrti stal Karel Mert, jenž byl do funkce zvolen poprvé v lednu 1909 a opět v červenci 1911. Protože se v důsledku první světové války další volby neuskutečnily, vykonával funkci po celou dobu války až do nových voleb (1919). 

Karel Misař (18. 1. 1828 – 10. 12. 1895) OBCHODNÍK

Narodil se v Jindřichově Hradci v rodině zámečnického mistra, vyučil se témuž řemeslu a vypravil se na zkušenou do Rakous, nejdéle pobyl ve Štýrsku, kde v Maria Zell pracoval v dílně svého strýce. Protože měl nadání pro obchod a otcovu dílnu převzal jeho starší bratr Alois, zařídil si po svém návratu do Jindřichova Hradce obchod se železným a mosazným zbožím. V srpnu 1854 se oženil s dcerou místního řeznického mistra Terezií Matouškovou.

Kromě obchodu a rodiny se věnoval i kulturní a veřejné činnosti. Byl členem a od roku 1863 pokladníkem zpěváckého spolku Černín, aktivně působil zejména v Měš anské besedě, jejímž předsedou se stal v roce 1870, o dva roky později inicioval sbírku pro vystavění takzvaného Národního domu a stál u zrodu Družstva pro vystavění spolkového domu, které bylo v Jindřichově Hradci založeno v dubnu 1882. Zajímal se i o hospodářský rozvoj města a okolí, v roce 1866 se stal zakládajícím členem jindřichohradecké Jednoty záložné, kde od roku 1872 zastával funkci starosty dozorčí rady a od následujícího roku byl deset let ředitelem jejího představenstva.

V srpnu 1864 byl zvolen do městského zastupitelstva, v němž se mimo jiné zasadil o rozšíření městských sadů, o konsolidaci hospodaření městského špitálu u sv. Jana a péči o chudé spoluobčany. O tři roky později se stal členem městské rady a v roce 1870 stanul v čele města jako jeho starosta. Přestože kvůli neshodám s některými méně vlastenecky naladěnými radními po dvou letech podal rezignaci, většina zastupitelů ho ve funkci potvrdila a starostou zůstal i nadále. Obdobně v roce 1873, když v tisku vyzval veřejnost, aby ho již nevolila, se stal nejen členem zastupitelstva, ale byl znovu zvolen starostou Jindřichova Hradce na další tři roky. Ve funkci starosty uplatnil své zkušenosti a rozhled, zasloužil se o vznik odborné tkalcovské školy, podnítil snahy o vybudování železnice či o výstavbu nových škol. Při dalších volbách v roce 1876 již do zastupitelstva nekandidoval, v září 1882 opustil Jindřichův Hradec a zbytek života strávil ve Štýrském Hradci, kde zemřel.

V nekrologu ocenil jeho práci pro město Ohlas od Nežárky: „Misař, to musíme dle pravdy dosvědčiti, věnoval se obci celý, kvůli úřadu purkmistrovskému nechal i nejmilejší svou rodinu, ovšem že i svůj obchod stranou a neměl světější snahy než prospěti otčině.“

Václav Naxera (22. 7. 1835 – 29. 12. 1908) ADVOKÁT I POLITIK

Narodil se v Přešticích v rodině řezníka, po absolvování plzeňského gymnázia studoval práva na pražské univerzitě. Kromě studia se věnoval i práci ve studentských spolcích, veřejné a politické činnosti pak zůstal věrný celý život. Po krátkém působení v roli vychovatele v rodině Dobřenských zakotvil v Jindřichově Hradci, kde získával praxi v kanceláři zemského advokáta Václava Bartůnka. Brzy se zapojil do veřejného života, v roce 1867, kdy už jako doktor práv vedl Bartůnkovu kancelář, se oženil s dcerou správce špitálu u sv. Jana Křtitele Terezií Paukovou. Krátce pak působil ve funkci notáře v Soběslavi, až si roku 1869 otevřel vlastní advokátní kancelář v Jindřichově Hradci.

V obecních volbách v roce 1870 byl zvolen do městského zastupitelstva a stal se i členem městské rady. Později vykonával funkci náměstka starosty, podílel se na vzniku místního politického spolku, aktivně se zapojil do činnosti hasičského sboru, jehož byl nejen zakladatelem, ale od roku 1872 také velitelem, a zastával i řadu dalších hospodářských, spolkových a veřejných funkcí, byl např. členem vedení a spoluředitelem místní spořitelny, zakladatelem a předsedou záložny, členem okresní a předsedou místní školní rady ad. V roce 1871 se stal okresním starostou, později vstoupil do národní strany, za kterou byl v roce 1883 zvolen do zemského sněmu, v letech 1898-1900 byl poslancem říšské rady za mladočeskou stranu. V komunálních volbách v roce 1882 byl jednomyslně zvolen starostou Jindřichova Hradce a v této funkci setrval až do své smrti v roce 1908. Pod jeho vedením prošlo město, jehož čestným občanem byl „za vynikající zásluhy“ jmenován již v roce 1888, významnými stavebními proměnami.

V roce 1935 vzpomněla jindřichohradecká městská rada stého výročí jeho narození vydáním pamětního listu, v němž se mimo jiné píše: „Jméno Václava Naxery znamená hranici rozvoje města Jindřichova Hradce. Za jeho starostování byly postaveny nové školní budovy, nemocnice, chorobince, hospodářská škola, městská radnice, dělnické domy a kasárny, upraveny budovy pro sirotčinec a muzeum. Z věcí samosprávných zaslouží zmínky alespoň opatření vodovodu, osvětlení města, železniční a silniční dopravy, zřizování sadů atd. JUDr. Václav Naxera zasloužil se o Jindřichův Hradec. Vzpomínka na něho žije, nebo žijí i myšlenky, které po sobě zanechal a které budou povzbuzením pro rozkvět města… v letech budoucích.“

Karel Mert (11. 9. 1859 – 26. 10. 1936) ÚŘEDNÍK I POLITIK

Narodil se v Jindřichově Hradci v rodině majitele tkalcovského podniku, po absolvování místního gymnázia v roce 1880 studoval práva na pražské univerzitě. Právní praxi zahájil jako soudní auskulant u obchodního soudu v Praze, do rodného města se vrátil, když koncem ledna 1890 získal místo tajemníka okresního úřadu. Zapojil se do činnosti místní Tělocvičné jednoty Sokol, jejímž členem byl od roku 1885, v roce 1894 byl zvolen jejím místostarostou, od roku 1902 pak zastával funkci starosty jednoty. V roce 1891 vstoupil do politického života regionu, nejprve jako člen výboru politického spolku, v roce 1894 se stal členem zastupitelstva města. V září 1901 se oženil s Matyldou Braithovou, rozenou Kubešovou, vdovou po místním notáři. Ve volbách roku 1907 byl jako kandidát národní strany svobodomyslné zvolen do Zemského sněmu Království českého a poslanecký mandát vykonával až do jeho zániku v roce 1918.

Vrchol své politické kariéry prožil Karel Mert jako starosta města Jindřichova Hradce, jímž byl zvolen 9. ledna 1909, v čele města stál i v období první světové války. Zpočátku úspěšně pokračoval v práci svého předchůdce při další modernizaci a zvelebování města, podílel se např. na výstavbě městské elektrárny, založení obchodní školy či rozvoji Jiráskova předměstí. V období války musel řešit naléhavé úkoly doby, jako byly zásobovací a hospodářské problémy, nedostatek pracovních sil, a překonávat další překážky. V těžké době se zasloužil také o restaurování starobylých fresek v kostele sv. Jana Křtitele.

Ani po válce, kdy už do vysokých funkcí nekandidoval, se však nevyhýbal veřejnému životu města. Velký zájem věnoval péči o přírodní a historické památky města, byl předsedou okrašlovacího spolku Vesna, členem a předsedou kuratoria městského muzea i jeho významným mecenášem, stal se také předsedou spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce, velmi významně se zapsal do historie
hasičského sboru, v němž vystřídal funkce místovelitele, velitele a od roku 1920 starosty. Podporoval ochotnickou divadelní jednotu Jablonský, byl funkcionářem zpěváckého spolku, místního odboru
Klubu československých turistů, měšťanské besedy, členem místní školní rady, předsedou kuratoria obchodní školy, členem ředitelství spořitelny, dozorčí rady zdejší záložny a zastával i řadu dalších funkcí ve městě, do jehož zastupitelstva byl opět zvolen v roce 1930 jako představitel národně demokratické strany.