Zhruba osm kilometrů od Jindřichova Hradce – a jen pár stovek metrů od vesnice Blažejov – se v lesích Jindřišského údolí nachází skrytá rozvalina někdejšího hradu známá pod jménem Vítkův Hrádek. Zřícenina je dobře přístupná po značené stezce.
Nabízí se červená turistická značka z Jindřichova Hradce přes Blažejov do Kunžaku, nebo naopak zelená značka z Jindřichova Hradce do Blažejova. Řidiči mohou kupříkladu využít silnici z Jindřichova Hradce do Kunžaku s odbočkou vlevo do Blažejova v obci Hospříz.
-
Jak Vítkův Hrádek vypadal?
Sídlo má zhruba trojúhelníkový tvar. K jeho dominantám patřila brána, věž a palácová část sloužící k obývání. Hrádek byl obehnaný dvěma příkopy a dvěma hliněnými valy.
Vysvětlení Sedláčkova plánu:
1. dřevěný most přes potok Blažejovský. Za ním rozcházejí se cesty
2. v pravo jest stará cesta vedoucí na ostroh, kterouž se také na hrádek jezdívalo
3. v levo je cesta k Jindřiši
4. porostlina na místě bývalých hospodářských stavení
5. přední příkop
6. zadní příkop
7. stavení přední na hradě
8. věžiště
-
O historii hrádku
Někdejší hrad byl vystavěný na skalnatém ostrohu nad Hamerským potokem někdy v první polovině třináctého století. Patřil pánům z Hradce, prvnímu panovnickému rodu, který vládl městu dnes známému jako Jindřichův Hradec. Jak uvádějí někteří autoři-historikové, byl Hradec v té době majetkem královským a Vítkův Hrádek tedy mohl být nejdřívějším sídlem jindřichohradeckých Vítkovců. Po jejich přesídlení na Hradec ho rodina mohla pro nepotřebnost opustit. Jiná varianta vzniku hradu vypráví o tom, že hradec vystavěl Blažek, dvořan Vítka z Hradce (1223 – 1267).
Další pověst vypravuje, že Vítek vstoupil do řádu německých rytířů. Těm měl věnovat platy v okolních vsích, například v Oldřiši, Mutiněvsi, Dvorečku, Malém Ratmírově nebo Blažejově. Řád německých křižovníků zde údajně pobýval až do roku 1405, nebo měl hrádek do této doby alespoň v držení. Je totiž možné, že řád hrádek už nějakou dobu nevyužíval a už na začátku patnáctého století byl celý objekt zpustlý.
Předpokládaná doba, ve které hrádek zaniknul, je první polovina patnáctého století – k roku 1458 se už hrádek zmiňuje v pramenech jako pustý. Po opuštění se postupně rozpadal a je možné, že ho lidé rozebírali na stavební materiál.
-
Pověsti a legendy
Kvůli pověstem, které Vítkův Hrádek opřádají, se v lokalitě nejméně od devatenáctého století prováděly výkopy. Například v roce 1882 se tu Blažejovští pokoušeli nalézt poklad – nebo alespoň podzemní chodbu, která měla vést do jednoho z blažejovských domků zvaného U Petra. Všechny jejich snahy ale neměly úspěch.
Množství amatérských archeologů zatnulo do Vítkova Hrádku své lopatky po roce 1989. Kvůli jejich neodbornosti ale bohužel bylo mnoho zničeno, například situace terénu, které by při pořádném archeologickém průzkumu mohly mnohé odhalit. V současnosti tak nezbývá, než si bývalý hrad prohlédnout a sami se podívat, jak nyní vypadá.
Navštívili jste někdy Vítkův Hrádek? Pořídili jste tam třeba nějaké fotografie? Líbí se vám tahle lesní zřícenina? Napište nám o tom, nebo třeba zanechte komentář.
Autor: Redakce Hradec Žije