Zajímavou epizodou ve válečné historii 75. pěšího pluku, která se zcela vymykala dobové tísnivé atmosféře, se stala účast skupiny vojáků jindřichohradecké posádky na opravách a restaurování kostela sv. Jana Křtitele.
Významná gotická památka, s jejíž záchranou se započalo už před válkou, sloužila totiž v této době jako vojenský svatostánek. Proto sem byl také původně umístěn kříž z kóty 363 u Cebrova, z něhož sochař Rudolf Kabeš vytvořil památník padlým, který se nyní nachází na jindřichohradeckém hřbitově.
Některé povolané záložníky jindřichohradeckého pluku, kteří v civilu působili jako výtvarní umělci nebo vykonávali nějakou stavební profesi, zachránilo od válečného běsnění moudré a lidské rozhodnutí velitele doplňovacího obvodu majora Rudolfa Stichy, jenž pochopil, že budou platnější při opravách této památky než na bitevním poli. Skupina vojáků, k nimž patřili Rudolf Kabeš, malíři Richard Lauda nebo Jano Šrámek, se pak věnovala stavebním opravám interiéru kostela a restaurování nástěnných maleb, na které dohlížel také známý jindřichohradecký malíř Jiří Kaucký, jenž měl s takovou prací zkušenosti.
V Muzeu Jindřichohradecka se dochovalo hned několik sbírkových předmětů, dokumentující tuto neobvyklou válečnou činnost příslušníků 75. pěšího pluku. Vedle pamětní desky, zasazené přímo v kostele sv. Jana Křtitele, o který se muzeum stará, jsou to především fotografie, zachycující vojáky při práci, diplom a pamětní kniha, které vojáci věnovali svému veliteli. O průběhu prací pak na svých stránkách informoval místní týdeník Ohlas od Nežárky, jehož kompletní ročníky uchovává muzejní knihovna.
František Fürbach a Jakub Valášek – Muzeum Jindřichohradecka