Patří také do historie města II. | Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce

V Jindřichově Hradci se narodily nebo prožily část života desítky významných osobností, které se podílely na jeho rozvoji. Význam, krásu a malebnost Jindřichova Hradce však ocenili i mnozí významní návštěvníci, ať již ve městě pracovali, nebo odpočívali.

Jindřichův Hradec, sídlo bohatých a starobylých šlechtických rodů, význačných a zámožných měšťanů, hostil již od středověku řadu návštěv. Často sem přijížděl Petr Vok z Rožmberka, díky poloze města v polovině cesty mezi Prahou a Vídní byl zámek především po roce 1526 využíván k odpočinku cestujícího císařského a královského dvora. Nejméně šestkrát se zde zastavil Ferdinand I., několikrát též Leopold I. S rozvojem turistiky a letních rekreací koncem 19. století se město stalo vítaným sídlem letních hostů, kteří si zde pronajímali pokoje či byty, někteří dokonce stavěli letní vily. Politici, lékaři a vědci přijížděli do města též pracovně. Proslulá mezi návštěvníky byla vila za městem, zvaná U Malíře, každá významná návštěva si prohlédla Landfrasovu zahradu a Slavíkovu vilu, mnozí bydleli v oblíbeném hotelu Horák…

František Ferdinand d‘Este | 1863-1914

Narodil se ve Štýrském Hradci jako synovec císaře Františka Josefa I., v Čechách vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. V dubnu 1894 byl jako generálmajor jmenován velitelem českobudějovické brigády, k níž náležel i jindřichohradecký 75. pěší pluk, na jehož inspekci poprvé zavítal v červnu téhož roku. Pak se v Jindřichově Hradci objevil předem neohlášen o měsíc později a pak v téže funkci a za stejným účelem ještě dvakrát během roku 1895. Jindřichův Hradec ovšem arcivévodu hostil ještě několikrát při jeho častých pobytech v Chlumu, naposled v neděli 14. července 1912.

Bratři Čapkové

Karel Čapek (1890-1938) byl světoznámý český spisovatel, prozaik, dramatik, básník a publicista, který se věnoval též fotografii a překladatelství. Jako významný český intelektuál byl přítelem prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka. Za své protiválečné dílo, k němuž patří prózy Krakatit, Válka s mloky, dramata Bílá nemoc a Matka, byl v letech 1932-1938 sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Do svých divadelních her Věc Makropulos a R.U.R. zpracoval futuristická témata, lehčí žánr uplatnil ve svých Povídkách z jedné kapsy a Povídkách z druhé kapsy, cestopisech, pohádkách a známém vyprávění Dášeňka čili život štěněte. Do Jindřichova Hradce jezdil na letní byt. V létě roku 1923 byl hostem výletní restaurace Rudolfov, projektované architektem Josefem Zítkem. Právě tady pracoval na románu Krakatit.

Karlův starší bratr Josef Čapek (1887-1945) byl známým malířem, knižním ilustrátorem, spisovatelem a fotografem. I on opakovaně pobyl v Jindřichově Hradci na letním bytě. Ve své sbírce fejetonů Ledacos vzpomněl na město a zdejší kostel sv. Jana Křtitele. V roce 1926 napsal: „Byl jsem v Jindřichově Hradci na letním bytě již dvakrát a vždy velmi rád, sotva kde se mně dosud tak líbilo jako tam.“

Antonín Chittussi | 1847-1891

Významný český krajinář, zakladatel moderní české krajinomalby. Právě za jeho pobytů v jižních Čechách, především na Jindřichohradecku a Třeboňsku, vznikala podstatná část Chittussiho malířské tvorby, považovaná dnes za základ českého malířského pojetí krajiny. Na návštěvu přijel do Jindřichova Hradce v roce 1887 k Janu Slavíkovi, významnému zdejšímu advokátovi a pozdějšímu politikovi. Přímo ve městě namaloval známé obrazy panoramatu města, nádvoří zdejšího zámku a rondelu. Některé originály se zdejšími motivy vystavil autor veřejnosti na světové výstavě v Paříži.