Aktuálně

Archeologické výzkumy Muzea Jindřichohradecka v roce 2020

V roce 2020 provedli archeologové Muzea Jindřichohradecka množství archeologických dohledů a výzkumů. Vedle kontroly mnoha liniových či plošných staveb menšího rozsahu se jednalo také o výzkumy provedené v rámci rekonstrukcí historických objektů či vodních nádrží.

V rámci obnovy kabelového vedení nízkého napětí v obci Lidéřovice došlo v prostoru před čp. 27 k odkrytí sídlištní situace pocházející z prvních desetiletí existence vsi, která je v písemných pramenech prvně zmiňována k roku 1322. Jednalo se o zahloubený objekt, v jehož výplni bylo přítomno více než 150 fragmentů užitkové keramiky datované do poloviny 14. století. Kromě keramiky se v objeveném objektu nacházely i zlomky mazanice, tedy vypáleného hliněného omazu, který byl patrně součástí dřevěné nad-zemní konstrukce původního objektu. S touto konstrukcí souvisí také jedna kůlová jamka zachycená v rámci zahloubeného objektu.

Situace z téměř stejného časové-ho horizontu, ale zcela jiného charakteru byla zachycena v Lázeňské ulici v Nové Bystřici v rámci výkopů pro svod kanalizace. V prostoru západně od dnešního parkoviště byl odhalen relikt středověkého opevnění města, konkrétně kratší úsek hlavní městské hradby, jejíž vznik řadí písemné prameny do první poloviny 14. století. Nálezy pocházející ze stratigrafické situace zkoumané při vnějším líci hradby tuto dataci potvrzují. Opevnění Nové Bystřice bylo v těchto místech (tedy na jižní straně města) tvořeno pásem hlavní hradební zdi, před níž byl situován parkán ukončený parkánovou zdí, před kterou se dále nacházel příkop a zemní val. Většina fortifikace zanikla v průběhu 19. století, nicméně některé menší úseky hradeb lze bystrým okem spatřit i dnes. V Nové Bystřici proběhl také rozsáhlejší archeologický výzkum v rámci celkové rekonstrukce kostela sv. Kateřiny. K jeho výstavbě došlo roku 1585, nicméně samotného vysvěcení se kostel dočkal až roku 1615. Od této doby až po období josefinských reforem v 2. polovině 18. století se v okolí kostela pohřbívalo. Existenci původního hřbitova dokládá několik hrobových situací zachycených po obvodu severní i jižní strany kostela. Hrobové jámy byly zjištěny také v interiéru sakristie, která byla ke staršímu kostelu přistavěna až později roku 1771. Přítomné pohřby jsou chronologicky starší, neboť byly částečně narušeny základovým zdivem sakristie. Dokumentován zde byl jeden hrob dítěte orientovaný netypicky ve směru sever-jih a hrob dospělého jedince, který byl do hrobu uložen v západovýchodním směru, který je pro křesťanský pohřební ritus středověku a raného novověku typický. Přítomnost rakví dokládají kované železné hřebíky. Hrobová výbava v podobě devocionálií či jiných předmětů zde nebyla přítomna. Vně kostela se podařilo zachytit také původní východní obvodovou zeď hřbitova. Archeologickým výzkumem byla dále zjištěna starší stavební fáze kostela v podobě základu silné západní obvodové zdi, která původně uzavírala kostel východněji než dnes a kostel byl tedy kratší. K jeho prodloužení západním směrem došlo pravděpodobně v souvislosti s barokní úpravou kostela roku 1686.

Zajímavé situace byly nalezeny také při rekonstrukci výpustě rybníka Dřevo u Horní Pěny. V rámci překopu hráze byly zaznamenány starší zachovalé dřevěné konstrukční prvky, konkrétně srubová konstrukce kádiště a dřevěné potrubí.

V závěru roku 2020 proběhla další fáze výzkumu letohrádku v Budkově, který je znám především jako venkovské sídlo Adama I. z Hradce. V druhé polovině 17. století došlo k přestavbě letohrádku na sýpku a původní podoba objektu byla potlačena. V rámci výzku-mu byla v interiéru stavby odkryta starší zdiva dokládající původní vnitřní dispozici objektu z doby renesance.

Ani v roce 2021 není nouze o zajímavé archeologické výzkumy, týkající se například zaniklé novověké sklárny Žofina Huť nebo středověkého opevnění Jindřichova Hradce, o jejichž výsledcích pojednáme v dalších číslech.

Gabriela Zemanová, Jan Kocina

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít