Hospodáři, podnikatelé a obchodníci V. (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

K rozvoji města a jeho prosperitě přispívali po staletí schopní lidé z mnoha oborů. V Jindřichově Hradci se provozovala řemeslná výroba, jejímž nejúspěšnějším odvětvím se stalo soukenictví. Tradice textilní výroby přerostla do významných textilních podniků 19. a 20. století. Město bylo v 18. století jediným městem v jižních Čechách, kde pracovala knihtiskárna a Landfrasova imprese se stala největší mimopražskou tiskárnou 19. století. Významný byl černínský velkostatek s pokrokovými metodami lesního a vodního hospodářství. Zřízení Křižíkovy elektrárny v bývalém panském mlýně u zámku zařadilo Jindřichův Hradec k prvním českým městům s elektrickým veřejným osvětlením.

Martin Rezek | 25. 10. 1822 – 8. 10. 1883 | HODINÁŘ I OBCHODNÍK

Narodil se v Dolním Skrýchově u Jindřichova Hradce jako nemanželský syn domkářské dcery Františky. Vyučil se hodinářem, v květnu 1849 se oženil s Kateřinou, rozenou Karešovou, ovdovělou Vacíkovou a měl s ní celkem osm dětí, z nichž proslul nejstarší syn Antonín, historik a politik. V roce 1852 si v Jindřichově Hradci zřídil obchod s hodinami a o sedm let později pak založil vlastní „závod hodinářský“, tedy obchod s dílnou, v níž vyráběl hodiny. Specializoval se zejména na věžní hodiny, při jejichž konstrukci využil i vlastního „důmyslného principu“ a jejich výrobu tím údajně zjednodušil a zlevnil. Své věžní hodiny pak instaloval nejen v Jindřichově Hradci, například v Nežárecké bráně, kde dosud měří čas, ale dodával je do blízkého okolí i míst vzdálenějších, jako Olomouc či Vídeň. Jeho výrobky byly oceněny medailemi na různých výstavách, například v roce 1874 v Pacově nebo v roce 1881 v Táboře. Účastnil se i veřejného života města, stál u zrodu Jindřichohradecké záložny, v jejímž výboru zasedal, v roce 1879 byl zvolen za náhradníka a o tři později za člena městského zastupitelstva. V té době předal obchod synovi stejného jména.

Martin Rezek ml. | 12. 11. 1854 – 7. 4. 1922 | HODINÁŘ I OBCHODNÍK

Narodil se v Jindřichově Hradci v rodině úspěšného hodináře, u něhož se v letech 1869-1871 vyučil stejnému řemeslu. Tovaryšská léta strávil v Praze a ve Vídni, pak pracoval v otcově jindřichohradeckém podniku, který v dubnu 1882 převzal. Hodiny však už sám nevyráběl, ale prodával, opravoval průmyslové výrobky a také instaloval věžní hodiny. Později k hodinářskému obchodu přidal i prodej zlatého a stříbrného zboží. Zajímavou a výhodnou zakázku získal při budování železnice, když hodinami vybavil všechna nádraží na trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava. V roce 1905 rovněž instaloval „transparentní hodiny“ na vížce staré jindřichohradecké radnice. Kromě povolání hodináře a zlatníka se věnoval i práci v Jindřichohradecké záložně, v jejímž čele stanul v květnu 1908 a ve funkci ředitele působil až do roku 1920.

Ferdinand Langer | 8. 9. 1835 – 22. 2. 1912 | OBCHODNÍK

Narodil se v Jindřichově Hradci, kde vystudoval nižší gymnázium. Poté se věnoval obchodu, který ve městě rodina provozovala již od počátku 19. století. Ferdinand vedl samostatně obchod od roku 1862. Obchodní činnost svého koloniálu značně rozšířil, zabýval se i velkoobchodem. Pro svou solidnost a bezúhonnost se těšil výborné pověsti. Ve svém koloniálu vychoval řadu obchodníků z místa i okolí. Obecné oblibě, úctě a vážnosti se těšil i díky své účasti ve veřejném a společenském životě. Pracoval až do roku 1911 v městském zastupitelstvu, kde byl již v letech 1873-1876 dokonce městským radním. Stal se též členem výboru a místopředsedou spořitelny, starostou obchodního grémia a členem mnoha dalších spolků v místě i okolí. Byl také jedním ze stěžejních členů společnosti Kuloborců, která se scházela v letech 1863-1889 na zahradě u Landfrasovy vily na Karlově. Zemřel v Jindřichově Hradci, kde je i pochován.

Antonín Langer |8. 8. 1875 – 21. 7. 1955 | OBCHODNÍK I AUTOR VZPOMÍNEK

Narodil se v Jindřichově Hradci, v roce 1894 ukončil studia na zdejším gymnáziu. Od roku 1896 vedl se svým otcem Ferdinandem obchod a pod jeho jménem pokračoval v obchodní činnosti i po jeho smrti. Obchod byl nucen v roce 1949 předat národnímu podniku Zdar. V roce 1933 byl za více než stoleté trvání svého obchodu odměněn Zlatou medailí Zemské jednoty Gremia protokolovaných obchodníků. V květnu 1909 se oženil s Julií Deckerovou, dcerou zdejšího ředitele gymnázia Antonína Deckera. Stejně jako otec byl velice aktivní ve zdejším veřejném a společenském životě, byl činovníkem Gremia protokolovaných obchodníků, Veslařského a bruslařského klubu, Sokola, kuratoria muzea a dalších spolků a organizací. Svůj bohatý a pestrý život a s ním i život v Jindřichově Hradci na konci devatenáctého a ve dvacátém století zachytil ve svých rukopisných vzpomínkách. Zemřel v Jindřichově Hradci, kde je i pochován. V letech 2000-2007 vydal jeho vnuk Jiří Langer v pěti tematických svazcích komentovaný výběr ze zmíněných vzpomínek.