Aktuálně

Hospodáři, podnikatelé a obchodníci (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

K rozvoji města a jeho prosperitě přispívali po staletí schopní lidé z mnoha oborů. V Jindřichově Hradci se provozovala řemeslná výroba, jejímž nejúspěšnějším odvětvím se stalo soukenictví. Tradice textilní výroby přerostla do významných textilních podniků 19. a 20. století. Město bylo v 18. století jediným městem v jižních Čechách, kde pracovala knihtiskárna a Landfrasova imprese se stala největší mimopražskou tiskárnou 19. století. Významný byl černínský velkostatek s pokrokovými metodami lesního a vodního hospodářství. Zřízení Křižíkovy elektrárny v bývalém panském mlýně u zámku zařadilo Jindřichův Hradec k prvním českým městům s elektrickým veřejným osvětlením.

Město Jindřichův Hradec, které vyrostlo z původní tržní osady, se postupně stalo jedním z největších v Čechách. Ještě v polovině 19. století se řadilo do první desítky největších českých městských sídel. Jeho výhodná poloha u dálkových obchodních cest spojujících Čechy s Moravou a rakouským Podunajím umožnila rozvoj obchodu a řemesel. Od 14. století se tvořila vrstva obchodníků a zámožných řemeslníků, kteří se sdružovali v ceších. Město mělo nejdříve právo pořádat dva výroční trhy, tedy v srpnu a v říjnu, později přibyl ještě trh postní – únorový. Od 17. století se konaly navíc i trhy dobytčí. Nejvíce proslavili město soukeníci výrobou sukna, významným cechem byli též koželuzi a jircháři, dále pekaři, řezníci, ševci, sladovníci a knihtiskaři. Panské dvory zásobovaly surovinami z chovu ovcí a skotu soukenickou, kloboučnickou a koželužskou výrobu. Ve městě se nalézaly mlýny, pivovar, papírna, hamry, valchy, barvírny a bělidla. Rozsáhlý velkostatek, který náležel k jindřichohradeckému panství, zahrnoval nejen Jindřichův Hradec s některými okolními městy a vesnicemi, ale i vzdálenější pozemkové državy. Pěstoval se zde ječmen, oves, žito, len, brambory. Rozvíjelo se též rybníkářství a později i lesnictví, které bylo spojeno s provozováním hamrů. Jako vynikající hospodář proslul hejtman Jan Šťastný Pušperský z Pleší v 16. století. Významným ředitelem panství byli Václav Bartůněk a Karel Jičínský. O lesy se Černínům staraly čtyři generace lesníků Wachtelů, na jejich vysokou odbornost navázal ve 20. století Waldemar Maresch.

V 18. století se v Jindřichově Hradci usadila rodina Bayerů, která získala tehdy dědičný úřad poštmistra. Její první příslušník Ondřej Josef Bayer se zapsal do historie města jako mecenáš, z jehož finančního příspěvku bylo vybudováno sousoší Nanebevzetí Panny Marie na náměstí. Významné bylo již od 18. století jindřichohradecké knihtiskařství, které má nepřetržitou tradici již od roku 1713. V letech 1738-1793 vlastnila tiskárnu rodina Hilgartnerů, od roku 1797 až do znárodnění rodina Landfrasů.

Radikální proměny 19. století přinesly změny též do oblasti obchodu a hospodaření. Byl to především zánik vrchnostenských úřadů, vznik politického okresu jindřichohradeckého a okresního hejtmanství. Původní cechy nahradila živnostenská společenstva, kterých bylo v roce 1865 ve městě čtrnáct. Řemeslnou výrobu vytlačily průmyslové textilní závody. Na tradice tkalců navazovala textilní továrna židovského podnikatele Ignáce Bobeleho, významný textilní podnik na výrobu sukna a vlněného zboží založil Ignác Třebický a rodina Solperova, roku 1893 vznikla firma Lederer a Beneš, která vyráběla dámské prádlo a výbavy. Českomoravskou továrnu na punčochářské a pletené zboží založil Zikmund Singer na Nežáreckém předměstí v roce 1887. Ve stejné ulici tehdy pracoval též punčochářský mistr Tomáš Krýza, který ve volném čase sestavil velkolepý betlém. K nejstarším strojírenským firmám patřila výroba a sklad šicích strojů Mikuláše Kheka. Hodinářský závod, který se specializoval na výrobu a instalaci věžních hodin a získával práci po celých Čechách, založil ve městě hodinář Martin Rezek a v jeho práci pokračoval syn téhož jména. Na přelomu 19. a 20. století nabývaly na významu i potravinářské závody, jako byla škrobárna Eduarda Hermanna nebo výrobna likérů, šťáv a vín Moritze Schulze. Ve třicátých letech 20. století vznikla Landfrasům konkurence v podobě moderní Svobodovy knihtiskárny. Z nově vzniklých odvětví se na přelomu století ve městě dobře dařilo stavebním firmám a družstvům. K významným jindřichohradeckým stavitelům, majitelům firem, patřil Josef Filsak nebo František Černý.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít