Smetanovo zátiší (Jindřichohradecké sochy a památníky #16)

Poválečné Československo se postupně zotavovalo z následků II. světové války, během níž byly jen v Jindřichově Hradci zničeny tři monumentální pomníky. Brzy po válce vznikla pietní místa věnovaná jejím obětem, avšak prvním pomníkem postaveným „čistě“ v komunistickém Československu se stala busta jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů – Bedřicha Smetany (1824 Litomyšl – 1884 Praha).

Iniciativa důstojně uctít památku tak významné osobnosti vznikla v našem městě z podnětu spolku Přátelé starého Jindřichova Hradce až po II. světové válce v roce 1954. Tehdy se v rámci Roku české hudby, pod záštitou tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého a pod heslem „Jindřichův Hradec Bedřichu Smetanovi“ konalo slavnostní odevzdání „Smetanova zátiší“ spojeného s odhalením busty. Pro tento účel bylo upraveno veřejné prostranství naproti starému pivovaru, na kterém se nacházela již od roku 1893 Smetanova pamětní deska.

Rodina budoucího skladatele se do Hradce přistěhovala v roce 1831, kdy Smetanův otec – sládek získal čtyřletý nájem zámeckého pivovaru. Malý Bedřich ve městě dva roky navštěvoval hlavní hradeckou školu a první ročník gymnázia. Za pobytu v našem městě navíc navštěvoval hodiny hry na housle, violu a klavír u varhaníka a regenschoriho Františka Ikavce. Ten jej vyučoval i zpěvu a Smetana zpíval v kostele. Skladatelova první dochovaná skladba – nedokončený kvapík D dur – vznikla taktéž v Hradci. V roce 1835, když skončil nájem jindřichohradeckého pivovaru, se otci podařilo koupit statek poblíž Čechtic a celá rodina se tam přestěhovala. Smetana se do našeho města vrátil až v roce 1872, tehdy již jako uznávaný skladatel, když se zúčastnil oslav svěcení praporu „spolku zpěváckého Černína“.

Spolek si objednal skladatelovo poprsí u Josefa Bílka (1896–1978). Sochař vytvořil za 7000 poreformních korun pískovcovou bustu podle hliněného modelu, který se v muzeu dochoval pouze na sochařem signované fotografii. Slavnostní řeč při odhalení „zátiší“ měl významný český hudební vědec, kritik a pedagog – profesor Mirko Očadlík. Událost glosoval též dr. Jan Muk slovy: „Letošní oslavy Smetanovy v Jindř. Hradci v rámci RČH 1954…chtějí splatit část dluhu, který J. Hradec památce nesmrtelného tvůrce dosud má.“

I tato drobná skulptura se několikrát stěhovala, přes muzejní atrium se dostala až na prostranství před bývalé kasárna, na místo, kde stával pomník plukovníka Švece. Zde vydržela i díky své „politické nezávadnosti“ dodnes.

Jakub Valášek