Aktuálně

Jindřichův Hradec měl své zastoupení na konferenci Cesta za svobodou v Lidicích

V pondělí 2. prosince 2019 se uskutečnila v Památníku Lidice odborná konference českých historiků na téma „Cesta za svobodou“, aneb příběhy našich válečných letců sloužících u perutí britského Královského letectva (RAF) v letech 1940 až 1945 a jejich osudy po návratu do osvobozeného Československa. Mezi jedenácti vybranými odborníky byl rovněž Vladislav Burian, historik Muzea Jindřichohradecka, který se již od roku 1986 zabývá jejich dokumentací. Konference se konala v opět vybudované obci Lidice u Kladna. Tato vesnice byla 10. června 1942 srovnána se zemí jako odveta za údajně prokázanou spoluúčast tamních obyvatel na atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Mezi místní rodáky totiž patřili dva českoslovenští váleční letci RAF z 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii, Josef Horák a Josef Stříbrný. Jejich jména jsou dodnes tématem četných diskusí a vyvolávají např. rozporuplné názory zastupitelů Obecního úřadu v Lidicích.

Jindřichův Hradec měl své zastoupení na konferenci Cesta za svobodou v Lidicích
Portréty Jana Klána a Václava Žateckého z období 2. světové války. Foto: archiv Vladislava Buriana

Celodenní akci slavnostně zahájila ředitelka Lidického památníku Martina Lehmannová a zástupkyně velvyslance Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v České republice paní Lucy Alice Hughes. První referát přednesl známý letecký historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu v Praze. Následně vystoupili např. Pavla Bechnerová z Lidického památníku, Jan Vladař ze Západočeské univerzity v Plzni, Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, Kamila Poláková ze Slezského zemského muzea v Opavě, Josef Novák z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně či Josef „Joe“ Vochyán.

Vladislav Burian přednesl příspěvek „Jan Klán a Václav Žatecký. Dva českoslovenští váleční letci RAF z mnoha, na které se mělo po únoru 1948 zapomenout…“ Jan Klán (*22. 1. 1911, Německý/Havlíčkův Brod – †10. 12. 1986, Tuscon, USA) byl leteckým esem v bitvě o Francii, válečným stíhačem ve Velké Británii a v SSSR. Po válce pracoval na Československé ambasádě v Moskvě. Po únoru 1948 byl postaven mimo vojenskou službu, pracoval pro Národní památkový ústav v Č. Budějovicích. Díky perzekuci na celou jeho rodinu byl nucen k druhé emigraci do Rakouska, posléze do Velké Británie a Spojených států amerických. Díky kontaktům V. Buriana s rodinou J. Klána, která žije v USA, byly poprvé oficiálně představeny osudy in memoriam plukovníka Jana Klána z poúnorových let 1948, který zemřel v roce 1986 v americké Arizoně.

Václav Žatecký (*5. 12. 1902, Novosedly nad Nežárkou – †23. 1. 1981, Praha) byl od června 1940 do prosince 1942 vězněn vichistickými Francouzi na jihu Maroka v Tizmitu, po osvobození spojenci a přepravě do Velké Británie byl až do konce 2. světové války letcem 311. čs. bombardovací perutě RAF. Od roku 1946 byl v Československu národním správcem v obci Němčany na Podbořansku. Po komunistickém převratu byl od roku 1949 do konce roku 1964 vězněn v těžkých komunistických žalářích a pracovních táborech uranových dolů. Byl nejdéle vězněným československým letcem z období 2. světové války. Jeho ostatky jsou pohřbeny v rodných Novosedlích nad Nežárkou.

Odborná konference byla zakončena podvečerní komentovanou prohlídkou výstavy „Rytíři nebes“, dočasně instalované ve nově zrekonstruované budově Národního muzea v Praze.

Vladislav Burian

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít