Aktuálně

Kostel sv. Ottona v Deštné

Založení a zasvěcení původně dřevěného kostela spadá do období před 1. polovinou 13. století. Je pravděpodobně spjato s německými rytíři a kolonisty přišlými z okolí Bamberka, kde žil a je pochován biskup Otto, patron deštenského kostela. Tomuto svatému je v Království českém zasvěcen pouze kostel v Deštné.

Kostel byl původně pravděpodobně dřevěný. Kamenná stavba chrámu v románském slohu byla provedena kolem roku 1250. Z původního románského slohu zůstal portál vycházející z kobky pod věží do lodi (zdobený listovými dekory) a 3 m vysoký sloup proti kazatelně. Presbytář, postavený Rožmberky, je vrcholně gotický z doby po roce 1380. Presbytář je dlouhý 21 m a široký 7 m, výška přes 15 m.

  • Město Deštná
  • Město Deštná
  • Město Deštná

Velká raně barokní kostelní věž byla postavena v roce 1687 za hraběte Jana Slavaty. Původně dvoubáňová věž je vysoká 51 m, z toho zdivo 26 m. Kostel několikrát vyhořel, shořela i věž a zvony se rozlily. Poslední velký požár byl v roce 1846 a v roce 1883 vypracoval místní farář Bedřich Kamarýt plánek, podle kterého byla postavena nová věž, také ještě dvoubáňová. Nynější podobu získala při generální opravě v roce 1921. Poslední oprava – natření věže – byla provedena v roce 1998.

Na věži jsou odedávna zavěšeny zvony. Byly ničeny požáry a válečnými konfiskacemi a znovu pořizovány. Od roku 1948 zde zvoní zvon Václav (591 kg) a Marie (409 kg). Na malé věžičce presbytáře je zvonek – umíráček. Od roku 1990 je těžká práce zvoníkova nahrazena elektrickým mechanismem, s jehož pomocí oba zvony vyzvánějí. Už za starých časů byly na věži hodiny, které při častých požárech také trpěly. Předposlední stoletý stroj mistra Rezka z Jindřichova Hradce byl v roce 1986 nahrazen novým, také na elektrický pohon.

Roku 1733 nechal hrabě Windischgrätz, majitel panství, přestavět loď barokně a rozšířit ze 7 na 11 m, délka 27 m, výška přes 15 m.

Kněžiště má hlavní oltář z roku 1760. Tři barokní oltáře a hlavní oltář vyzdobil obrazy děkan Bedřich Kamarýt, pochovaný na zdejším hřbitově. Od tohoto autora je i velice kvalitní křížová cesta.

Hlavní oltář v kněžišti (presbytáři) je z roku 1760. Jsou tam starobylé lavice a zbytek bývalého oltáře sv. Jana Nepomuckého. Před hlavním oltářem pod dlažbou je skrytý hrobový sklípek, kde byli pohřbíváni příslušníci okolní šlechty, kněží a bohatí měšťané. V kamenné dlažbě je uloženo několik náhrobních kamenů, bohužel již sešlapaných a nečitelných (asi z r. 1564, 1771).

  • Kostel sv. Ottona v Deštné
  • Kostel sv. Ottona v Deštné
  • Kostel sv. Ottona v Deštné

V kostele se nalézá i kamenná křtitelnice ze 17. století, která je před kazatelnou u oltáře sv. Jana Křtitele. Krásná barokní kazatelna je z roku 1675, kde jsou obrazy čtyř evangelistů – snad dílo děkana Bedřicha Kamarýta. Na stříšce kazatelny je socha sv. Ottona, biskupa. Nad hlavním oltářem je socha sv. Michaela, po stranách sochy evangelistů. V hlavní lodi jsou tři boční oltáře – sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Anny.

Při významných příležitostech zdobí interiér kostela milostná soška Deštenské madony z počátku 15. století.

Zdroj: Římskokatolická farnost Kardašova Řečice

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít