Aktuálně

Kostel sv. Ottona v Deštné

Založení a zasvěcení původně dřevěného kostela spadá do období před 1. polovinou 13. století. Je pravděpodobně spjato s německými rytíři a kolonisty přišlými z okolí Bamberka, kde žil a je pochován biskup Otto, patron deštenského kostela. Tomuto svatému je v Království českém zasvěcen pouze kostel v Deštné.

Kostel byl původně pravděpodobně dřevěný. Kamenná stavba chrámu v románském slohu byla provedena kolem roku 1250. Z původního románského slohu zůstal portál vycházející z kobky pod věží do lodi (zdobený listovými dekory) a 3 m vysoký sloup proti kazatelně. Presbytář, postavený Rožmberky, je vrcholně gotický z doby po roce 1380. Presbytář je dlouhý 21 m a široký 7 m, výška přes 15 m.

  • Město Deštná
  • Město Deštná
  • Město Deštná

Velká raně barokní kostelní věž byla postavena v roce 1687 za hraběte Jana Slavaty. Původně dvoubáňová věž je vysoká 51 m, z toho zdivo 26 m. Kostel několikrát vyhořel, shořela i věž a zvony se rozlily. Poslední velký požár byl v roce 1846 a v roce 1883 vypracoval místní farář Bedřich Kamarýt plánek, podle kterého byla postavena nová věž, také ještě dvoubáňová. Nynější podobu získala při generální opravě v roce 1921. Poslední oprava – natření věže – byla provedena v roce 1998.

Na věži jsou odedávna zavěšeny zvony. Byly ničeny požáry a válečnými konfiskacemi a znovu pořizovány. Od roku 1948 zde zvoní zvon Václav (591 kg) a Marie (409 kg). Na malé věžičce presbytáře je zvonek – umíráček. Od roku 1990 je těžká práce zvoníkova nahrazena elektrickým mechanismem, s jehož pomocí oba zvony vyzvánějí. Už za starých časů byly na věži hodiny, které při častých požárech také trpěly. Předposlední stoletý stroj mistra Rezka z Jindřichova Hradce byl v roce 1986 nahrazen novým, také na elektrický pohon.

Roku 1733 nechal hrabě Windischgrätz, majitel panství, přestavět loď barokně a rozšířit ze 7 na 11 m, délka 27 m, výška přes 15 m.

Kněžiště má hlavní oltář z roku 1760. Tři barokní oltáře a hlavní oltář vyzdobil obrazy děkan Bedřich Kamarýt, pochovaný na zdejším hřbitově. Od tohoto autora je i velice kvalitní křížová cesta.

Hlavní oltář v kněžišti (presbytáři) je z roku 1760. Jsou tam starobylé lavice a zbytek bývalého oltáře sv. Jana Nepomuckého. Před hlavním oltářem pod dlažbou je skrytý hrobový sklípek, kde byli pohřbíváni příslušníci okolní šlechty, kněží a bohatí měšťané. V kamenné dlažbě je uloženo několik náhrobních kamenů, bohužel již sešlapaných a nečitelných (asi z r. 1564, 1771).

  • Kostel sv. Ottona v Deštné
  • Kostel sv. Ottona v Deštné
  • Kostel sv. Ottona v Deštné

V kostele se nalézá i kamenná křtitelnice ze 17. století, která je před kazatelnou u oltáře sv. Jana Křtitele. Krásná barokní kazatelna je z roku 1675, kde jsou obrazy čtyř evangelistů – snad dílo děkana Bedřicha Kamarýta. Na stříšce kazatelny je socha sv. Ottona, biskupa. Nad hlavním oltářem je socha sv. Michaela, po stranách sochy evangelistů. V hlavní lodi jsou tři boční oltáře – sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Anny.

Při významných příležitostech zdobí interiér kostela milostná soška Deštenské madony z počátku 15. století.

Zdroj: Římskokatolická farnost Kardašova Řečice