Aktuálně

Výtvarníci a architekti | Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

 

Umělecký odkaz architektů a výtvarníků dob minulých, jejichž život a tvorba jsou spjaty s Jindřichovým Hradcem, se dnes těší velkému zájmu kulturní veřejnosti i uznání odborníků. Již od vrcholného středověku vznikala ve městě architektonická a výtvarná díla trvalé hodnoty. Rozsáhlé komplexy jindřichohradeckého hradu, přestavěného v renesanční době na skvostné zámecké sídlo pánů z Hradce, či areálu kostela sv. Jana Křtitele a kláštera s jejich vzácnou výzdobou vzbuzují dodnes velký obdiv návštěvníků. Jindřichohradecká vrchnost a později i bohatí měšťané podporovali také výtvarné umění, jež se stalo součástí jejich reprezentace. Poslední dvě staletí pak přinesla do pokladnice kulturního dědictví regionu řadu hodnotných děl inspirovaných bohatou historií města a jeho architektonickými památkami, které sem přilákaly řadu výtvarných umělců.

Ke kulturnímu životu města Jindřichova Hradce odedávna patřili také mistři různých uměleckých řemesel, a už se jednalo o malíře či grafičky, sochaře či architekty, kteří zde zanechali během věků svou nesmazatelnou stopu. Mezi nejvýraznější doklady jejich řemeslného umu a výtvarného cítění lze počítat umělecké památky dochované ve významných jindřichohradeckých historických objektech – v areálu hradu a zámku, areálu bývalého minoritského kláštera s kostelem sv. Jana Křtitele, ve františkánském klášteře, jezuitské koleji a semináři či v proboštském kostele. V těchto památkách byla soustředěna díla, vytvořená na zakázku světských a církevních hodnostářů k liturgickému provozu a reprezentačním účelům, v pozdější době podobnou aktivitu vyvíjelo i stále bohatší měšťanstvo, jehož rostoucí význam se odrážel ve stavbě honosných domů a jejich výzdobě. K podstatné proměně pojetí výtvarného umění pak došlo v průběhu 19. století, kdy se těžiště umělecké tvorby zvolna přesouvá do útulného měšťanského interiéru a po kompaktních uměleckých slozích jako baroko a klasicismus se začaly uplatňovat nové moderní umělecké směry.

Velké pozornosti se těšila krajinomalba, která probudila touhu po malbě v plenéru a zavedla řadu malířů na Jindřichohradecko. Zájem o něj se projevil v celé řadě grafických listů a rytin Augusta Karla Hauna, Františka Alexandra Hebera, Jiřího Döblera a v malbách jindřichohradeckého probošta Vojtěcha Benedikta Juhna. Na pozvání Evžena Černína přijel ve třicátých letech 19. století do Hradce Antonín Machek, jenž tu namaloval některé portréty, současně tu tvořil miniaturista Josef Zumsande a proslulý rytec Alois Petrák, autor obrazů v proboštském kostele, všestranným umělcem byl také černínský správce Jan See. Po svém pařížském pobytu zde maloval Antonín Chittussi, nedaleko Hradce v letním sídle nazývaném U malíře žil a pracoval malíř Jan Steinhauser. Na přelomu 19. a 20. století tu tvořili František Engemüller a Herbert Masaryk, v Jindřichově Hradci žili a tvořili Hanuš Gantner, František Strnad, Jaromír Linder či Otakar Hauska, mezi nejvýznamnější místní rodáky bezesporu patřil Hanuš Schwaiger.

Během první světové války sloužili u 75. pěšího pluku malíři z regionu, mezi něž patřili Richard Lauda, Jano Šrámek, Oldřich Vlach, Jan Autegruber a další. Z této řady vyniká Jiří Kaucký, který vedle Václava Švarce vytvořil nejrozsáhlejší dílo zachycující město a okolí.

Město a jeho historické památky na svých malbách často zobrazoval i František Líbal, Ladislav Ehrlich, místní rodák František Prchlík a později také Vilém Kostka, František Vitovský či Václav Vojtěch Novák. Také na místních školách působila řada výtvarníků, například František Bělský, Václav Štětka a grafička Vanda Bažantová. Jindřichův Hradec zachytila na svých expresionistických dílech také rodačka Marie Galimberti či Tina Pezellen.

V Jindřichově Hradci také působilo několik sochařů. Josef Strachovský je autorem sousoší Nanebevzetí Panny Marie na náměstí a kříže na mostě přes Vajgar. Svými díly město obohatili Jan Vítězslav Dušek, Rudolf Kabeš a další. Ve městě též žila, tvořila a vystavovala asi nejzajímavější umělecká osobnost poválečného Jindřichova Hradce, výtvarník a literát Vladimír Holub, za kterým dojížděla celá řada významných uměleckých osobností z Československa i ze zahraničí. Náhrobek pro rodinu Teinitzerovu, v duchu křes anské mystiky, zde vytvořil nejvýraznější sochař počátku 20. století, chýnovský rodák František Bílek, a pro rodinu Bistřických přední architekt nové generace Josef Gočár.

Podobu města v první polovině 19. století výrazně ovlivnil architekt Josef Schaffer, který pro přední hradeckou rodinu Landfrasů přestavěl budovu tiskárny v klasicistním stylu a navrhl reprezentativní sídlo na Karlově. Svou první stavbu realizoval v Jindřichově Hradci známý český architekt Josef Zítek. Na počátku 20. století v Hradci pracoval Jan Kotěra, který vyprojektoval zasedací síň staré radnice a úpravu sousoší Nanebevzetí Panny Marie na dolním náměstí, a jeho žák Otakar Novotný, autor honosné secesní vily Eduarda Lederera. Ledererův zeť, architekt, grafik a scénografický výtvarník Vlastislav Hofman u něj často pobýval počátkem dvacátých let a namaloval zde několik pastelů a akvarelů. Po první světové válce zanechal ve městě mnoho svých staveb architekt Antonín Mečíř.

Důležitou událostí pro město z hlediska výtvarného umění bylo založení textilních dílen výtvarnice Marie Teinitzerové v roce 1910. Jejich celosvětový věhlas povznesl Jindřichův Hradec mezi důležitá umělecká centra.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části: