Aktuálně

Kostelní Radouň

Kostelní Radouň

Obec Kostelní Radouň leží v severní části jindřichohradeckého okresu v nadmořské výšce 520 m. Listina z roku 1296, která přináší první doklad o naší vesnici ji latinsky nazývá Raduna magna. Celková výměra je 652 ha. Obcí protéká Račí potok v délce cca 3 km, ze 17 rybníků je největší Černoleský o výměře 11,5 ha. Dominantou obce je kostel, který je zasvěcen svatému Vítu. Významnou chráněnou památkou je kamenná socha svatého Jana Nepomuckého, která byla postavena v roce 1771.

Kostelní Radouň

Další památkou je socha ženy umístěné v chrámové lodi kostela. Rodákem obce je J.R.Hradecký, významný regionální spisovatel. Narodil se zde otec hudebního skladatele Vítězslava Nováka, jehož erbovní deska je umístěna na stavení čp. 44.

Obec v současné době má 150 obytných stavení, z toho 35 rekreačních a 300 trvale bydlících obyvatel. V obci aktivně působí zájmové organizace: TJ V Radouň, svaz žen, SDH, myslivecké sdružení a obecní knihovna. Pro sportovní využívání občanů bylo vybudováno tenisové, fotbalové, volejbalové a dětské hřiště. Na Návesním rybníku je možnost sportovního rybolovu. V obcí je obchod, pohostinství.

Obcí vede turistická stezka na Čertův kámen – nejvyšší místo v okolí a na zámek Červenou Lhotu. Tradiční pouť se koná první neděli po sv. Vítu tj. po patnáctém červnu.

Z historie obce

Kostelní Radouň je vesnice velmi stará. Její vznik souvisí s velkou kolonizací našeho kraje ve 13. a 14. století. Prvá sídliště, později městečka a města na území nynějšího okresu začala vznikat koncem dvanáctého a začátkem třináctého století. Osada Kostelní Radouň se připomíná již v devadesátých letech 13. století a to roku 1296, původně náležela k Hradci. Jindřich z Hradce zde měl roku 1354 podací právo.

Kostelní Radouň

Řád německých rytířů, který byl povolán do Hradce před polovinou 13. století měl podací právo k plebaniím (fary) v Blažejově a v Kostelní Radouni. Už v předhusitské době patřila plebanie v Kostelní Radouni k pražské diecézi.

Husitskými válkami byla církevní organizace značně rozrušena, mnohé z far zanikly. Kostel svatého Víta v Kostelní Radouni byl používán později podobojí. V 16. století se rozšířilo v naší krajině učení českobratrské církve, která měla své příznivce i v Kostelní Radouni. Po Bílé hoře nebyla fara obsazena, obnovena byla až v roce 1672. V této době byla Kostelní Radouň uváděna u kamenického panství a od roku 1672 u panství včelnického.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít