Obec Kostelní Radouň leží v severní části jindřichohradeckého okresu v nadmořské výšce 520 m. Listina z roku 1296, která přináší první doklad o naší vesnici ji latinsky nazývá Raduna magna. Celková výměra je 652 ha. Obcí protéká Račí potok v délce cca 3 km, ze 17 rybníků je největší Černoleský o výměře 11,5 ha. Dominantou obce je kostel, který je zasvěcen svatému Vítu. Významnou chráněnou památkou je kamenná socha svatého Jana Nepomuckého, která byla postavena v roce 1771.
Další památkou je socha ženy umístěné v chrámové lodi kostela. Rodákem obce je J.R.Hradecký, významný regionální spisovatel. Narodil se zde otec hudebního skladatele Vítězslava Nováka, jehož erbovní deska je umístěna na stavení čp. 44.
Obec v současné době má 150 obytných stavení, z toho 35 rekreačních a 300 trvale bydlících obyvatel. V obci aktivně působí zájmové organizace: TJ V Radouň, svaz žen, SDH, myslivecké sdružení a obecní knihovna. Pro sportovní využívání občanů bylo vybudováno tenisové, fotbalové, volejbalové a dětské hřiště. Na Návesním rybníku je možnost sportovního rybolovu. V obcí je obchod, pohostinství.
Obcí vede turistická stezka na Čertův kámen – nejvyšší místo v okolí a na zámek Červenou Lhotu. Tradiční pouť se koná první neděli po sv. Vítu tj. po patnáctém červnu.
Z historie obce
Kostelní Radouň je vesnice velmi stará. Její vznik souvisí s velkou kolonizací našeho kraje ve 13. a 14. století. Prvá sídliště, později městečka a města na území nynějšího okresu začala vznikat koncem dvanáctého a začátkem třináctého století. Osada Kostelní Radouň se připomíná již v devadesátých letech 13. století a to roku 1296, původně náležela k Hradci. Jindřich z Hradce zde měl roku 1354 podací právo.
Řád německých rytířů, který byl povolán do Hradce před polovinou 13. století měl podací právo k plebaniím (fary) v Blažejově a v Kostelní Radouni. Už v předhusitské době patřila plebanie v Kostelní Radouni k pražské diecézi.
Husitskými válkami byla církevní organizace značně rozrušena, mnohé z far zanikly. Kostel svatého Víta v Kostelní Radouni byl používán později podobojí. V 16. století se rozšířilo v naší krajině učení českobratrské církve, která měla své příznivce i v Kostelní Radouni. Po Bílé hoře nebyla fara obsazena, obnovena byla až v roce 1672. V této době byla Kostelní Radouň uváděna u kamenického panství a od roku 1672 u panství včelnického.