Aktuálně

Památník internacionalismu (Jindřichohradecké sochy a památníky #17)

Nepochybně nejrozporuplnějším památníkem vztyčeným na území města Jindřichův Hradec se stal tzv. Památník internacionalismu. Vznikl jako poděkování Rudé armádě, která poprvé osvobodila Československo v roce 1945 a podruhé, když „zachránila“ s mezinárodní pomocí vojsk Varšavské smlouvy stejnou zemi v roce 1968. Odtud tato děsivá dvojakost, podivným způsobem připomínaná od počátku 70. let 20. století v období tzv. „normalizace“.

Autorem památníku se stal prominentní režimní sochař František Mrázek (1912–2002) z Českých Budějovic, který během tohoto období vytvořil další dva podobné pomníky v Suchdole nad Lužnicí (1971) a v Nové Bystřici (1975). Mrázkova politická angažovanost se projevovala i mimo uměleckou činnost, jelikož se podílel na chodu Svazu československých výtvarných umělců a byl členem ideologické komise Krajského výboru KSČ v rodných Budějovicích.

Třímetrový pískovcový monolit má tvar trojbokého hranolu, do kterého sochař Mrázek vytesal tři postavy v nadživotní velikosti – rudoarmějce, dělníka a ženu s holubicí míru symbolizující „myš-lenku internacionální solidarity“. Místo vybrané pro vztyčení památníku mělo spojitost s „prvním“ osvobozením, jelikož před budovou Střelnice zaujaly dne 9. května 1945 palebné pozice první jednotky Rudé armády.

Slavnostní odhalení památníku proběhlo dne 5. září 1971 v rámci mírové slavnosti, při které do něj byla vložena schránka s pamětním zápisem. Při odhalení promluvil zdejší rodák, ministr spravedlnosti dr. Jan Němec, který byl zároveň jmenován čestným občanem města. Dále se akce zúčastnili zástupci krajského výboru strany, krajského národního výboru a představitelé všech „osvoboditelských“ zemí, tedy SSSR, Polska, Bulharska, Maďarska a NDR. Za armádu byl přítomen i velitel Západního okruhu a delegace Rudé armády. V dalších desetiletích se u památníku konaly vzpomínkové akce. K jeho odstranění došlo až po sametové revoluci v roce 1990. V současné době se nachází na dvoře muzea ve Štítného ulici.

Zajímavostí je, že si stejné místo vybral již v roce 1916 sochař Rudolf Kabeš: „Návrh pomníku proveden jest v sádře…a přizpůsoben jest svou myšlenkou a provedením pro nám. Novoměstské, proti promenádě.“ Kabeš ho tehdy projektoval pro horní náměstí a chtěl ho umístit na pomyslný průsečík tří ulic Panské, Klášterské a Růžové. Pomník díky tomu měl také trojboký půdorys, ale nakonec realizován nebyl a zůstal pouze u sádrového modelu. Ostatně bůhvíjak dlouho by tam také vydržel stát?

Jakub Valášek

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít