Pomník plukovníka Josefa Jiřího Švece (Jindřichohradecké sochy a památníky #14)

Poslední z monumentálních meziválečných sochařských realizací v Jindřichově Hradci se stal pomník legionáře a národního hrdiny, plukovníka Josefa Jiřího Švece (1883–1918). Pro tento účel vzniklý výbor zástupců pěšího pluku č. 29, tělocvičné jednoty Sokol v Jindřichově Hradci a místní odbočky Československé obce legionářské „převzal na sebe úkol za pomoci měst, obcí a národ. korporací kraje Švecova postaviti k uctění památky tohoto velikého idealisty a uvědomělého muže pevného charakteru pomník plku J. J. Švecovi v J. Hradci.“

Návrh pomníku zhotovil již v dubnu roku 1925 další významný jihočeský sochař, bývalý příslušník 75. pěšího pluku, ruský legionář a štábní kapitán 1. československého střeleckého pluku Mistra Jana Husa Otakar František Birma (1892–1953). Jeho návrh, hrdě stojící postava plukovníka s rukou na šavli, v legionářské uniformě s dlouhým pláštěm a ruskou papachou, byl vystaven ve dnech 12. až 13. dubna ve výkladní skříni firmy Ignáce Solpery. „Sběrné archy“ k podání příspěvku na stavbu pomníku měli občané k dispozici do konce dubna v Landfrasově tiskárně, na městském úřadě a v místní spořitelně.

Výbor pro postavení pomníku určil prostor před novými kasárny, v té době již nazývanými Švecovy, na místě, kde do té doby stával pomník starý, vztyčený v roce 1912 na památku padlých 75níků. Ten byl nově převezen a umístěn na městský hřbitov na Jiráskově předměstí. Vybraným materiálem pro finální realizaci se stala žula z lomu nedaleko Mrákotína. Socha pod rukama autora vznikala přímo na místě. Byla vytvořena ze dvou kusů a po vztyčení spojena v pase. Sochař též osobně dohlížel na její konečnou instalaci.

Účast na slavnostním odhalení přislíbila řada předních politiků, členů vojenského štábu, členů Sokola a osobních přátel. Pomník plukovníka J. J. Švece byl odhalen s velkou pompou v neděli 2. srpna 1925. Aktu se zúčastnil ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš a velitel československých legií v Rusku, armádní generál Jan Syrový. „Když o 9. hod. dopol. zazněly zvuky voj. orchestru…na jevišti objevilo se velké sádrové poprsí pluk. Švece uprostřed zelené, černé dekorace, světel a po jeho stranách čestná vojenská stráž, četní přítomní…povstali, aby vzdali hold velikému mrtvému.“ Slavnost se stala součástí velké krajinské výstavy, po dobu jejího konání probíhaly u sochy vzpomínkové akce.

Zajímavostí pro budoucí bádání je i existence krátkého filmu, který přibližoval průběh slavnostního odhalení pomníku. Film vznikl nákladem osvětového odboru jindřichohradeckého pluku a byl promítán v prosinci roku 1925 v místním kině Lidobio.

Bohužel i tento pomník semlely pohnuté osudy 20. století. Za druhé světové války byla Němci socha v pase rozlomena a povalena. Její zbytky nakonec úplně odstranil komunistický režim. Dnes na jejím místě stojí pomník Bedřicha Smetany. V roce 2018 došlo i na pokus obnovy pomníku, nepovedená plastika vytištěná na 3D tiskárně dnes stojí před kolejemi VŠE.

Jakub Valášek (NOVUM 8/2020 – Muzeum Jindřichohradecka)