Pomník Boleslava Jablonského (Jindřichohradecké sochy a památníky #10)

Druhá polovina 19. století se stala dobou zásadních urbanistických přeměn většiny českých měst, během nichž došlo k asanacím původních opevnění a k vzniku prostranství s veřejnou zelení. 

V Jindřichově Hradci byl v roce 1885 nákladem spolku Vesna založen rozsáhlý park. Městská rada ho pojmenovala „sady Jablonského“ podle významné osobnosti českého obrození – básníka, katolického kněze a národního buditele Boleslava Jablonského (1813 Kardašova Řečice – 1881 Zwierzynec, Polsko).

V roce 1881 byla založena Jablonského nadace. Následujícího roku došlo k odhalení pamětní desky na budově masných krámů. Z podnětu nadace byl roku 1886 v básníkově rodném městě odhalen pomník. Třímetrovou pískovcovou sochu básníka vytvořil známý český sochař Josef Strachovský (1850-1913).

Ten působil na konci 80. let 19. století i v J. Hradci. V našem městě je autorem pískovcové sochy Anděla míru a náhrobku gymnazijního profesora J. Stein-hausera u kostela Nejsvětější Trojice. Ve sbírce muzea se nacházejí dva sádrové reliéfy z roku 1889, skica Steinhauserova náhrobku a Strachovského model sochy Jablonského z roku 1886. Právě model ,“dle které sochaři velkou sochu pomníkovou tesali“, daroval v roce 1889 samotný autor spolku Vesna se slovy, aby postavili pomník „do parku do nejbližšího okolí Františkánského kláštera“, tedy u bývalého C. k. soudu. Podstavec pro model vytvořil podle sochařova návrhu místní stavitel J. Kocáb. Spolek Vesna nápad realizoval na jaře roku 1891, kdy byl postavený pomník odhalen. Již v polovině 20. let 20. století byly sady díky budově gymnázia zmenšeny a neudržovaný zbytek parku včetně pomníku pustl. V roce 1934 se socha nacházela v havarijním stavu a tak vznikla nákladem K. Merta přesná kopie, kterou vytesal místní kameník V. Neubauer, a Strachovského originál byl téhož roku věnován do muzea. Po II. světové válce park bohužel dále chátral, až byl roce 1976 definitivně zrušen.

Po dalších čtyřiceti letech došlo na celkové obnovení horní části parku, včetně opravy původního podstavce a znovu instalování sochy. Jedná se ovšem o druhou, zdařile provedenou kopii z ruky V. Krninského, který při této příležitosti restauroval i originál ve sbírce jindřichohradeckého muzea.

Jakub Valášek