Drobná sakrální architektura II (Jindřichohradecké sochy a památníky #8)

Na území dnešního Jindřichova Hradce se dodnes nachází i drobné kamenickosochařské práce v podobě Božích muk, které se začaly stavět již ve středověku většinou u cest, na rozcestích či při okrajích polí. Jejich vzhled se během staletí proměňoval, většina Božích muk na Jindřichohradecku vypadá jako sloupy s různě zdobenou čtverhrannou hlavicí s křížkem na jejím vrcholu.

Nejstarší dochovaná kamenná Boží muka lze vidět v blízkém okolí města. Jedny z nich byly vztyčeny na konci 15. století při cestě z Jindřichova Hradce do Kardašovy Řečice u Děbolína (1). Jejich hlavice je sochařsky zdobena erbem s pětilistou růží a drobnými hlavičkami andělů, které se podobají konzolám v křížové chodbě bývalého minoritského kláštera datovaným do roku 1481. Další ukázka pozdně gotických muk stojí při staré cestě z Jindřichova Hradce do Hospříze (2), jež přestavují typ s hlavicí v podobě duté kapličky zakončené kamenným křížem.

Jindřichohradecká sloupovitá Boží muka se dají dnes najít na několika místech při okraji města. Jejich největší kumulace je podél levé strany cesty na Radouňku. První z nich v podobě toskánského sloupu se čtyřhrannou hlavicí bez výklenků jsou zakončena stříškou s koulí na vrcholu. Nalézají se ještě v zástavbě v ulici Na Kopečku u č.p. 151 (3). O několik desítek metrů dál stojí další Boží muka pocházející z roku 1601 (4). Byla vytvořena v přechodném renesančně-barokním stylu. Na sloupu o čtvercovém půdorysu se skosenými hranami s vytesaným jménem Marcus Raus se nachází hlavice s výraznou třístupňovou římsou a výklenky. Poslední z této trojice stojí na samém okraji Radouňky (5). Na osmibokém sloupu je umístěna jednoduchá čtyřboká hlavice s reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty nad jednotlivými výklenky. Na vrcholové římse byl druhotně vztyčen jednoduchý kovový křížek.

Jiná barokní Boží muka se subtilně působícím toskánským sloupem a jednoduchou hlavicí oddělenou výraznými římsami stojí od roku 1674 také při staré cestě na Prahu u odbočky vedoucí na bývalý školní statek (6). V roce 1666 nechali Jan Nykodym, Marzan Bohdaneczk z Hodkowa a Anna Maxmiliana rozena z Poxperku vztyčit Boží muka při cestě na Lišný dvůr u Šindelny (7). Mají podobu čtvercového sloupu od jedné čtvrtiny s výrazně skosenými hranami a s hlavicí ohraničenou římsami o stejné šíři jako sloup. Hlavice je zakončena kamennou bání a dvouramenným křížkem. Výjimku mezi jindřichohradeckými Božími mukami tvoří dle L. Domečky osmiboký kamenný sloup umístěný při cestě z Nežáreckého předměstí na Buk na lokalitě nazývané Na Palici (8). Sloup je na jedné straně zdoben vytesaným mečem poukazujícím na pohnutou historii místa, jelikož se zde v minulosti konaly popravy mečem. Na konci 19. století byla jeho hlavice při opravě obohacena o kovový křížek, čímž se stal sloup také Božími mukami.

František Fürbach, Jakub Valášek