Aktuálně

Sluneční hodiny (Jindřichohradecké sochy a památníky)

Nedaleko od Dobiášovy plastiky Milenci se tyčí další umělecké dílo vytvořené z keramiky. Atypický objekt, který zároveň plní i praktickou funkci, vytvořil v roce 1985 další z řady významných jihočeských keramiků, sochař Miroslav Páral (*1955). Sluneční hodiny doplněné zvony umístil jejich autor do prázdného komunikačního prostoru na dohled od hlavního vchodu nově dostavěné 5. základní školy.

Čtyři a půl metru vysoký monolit sochař zakončil na jižní a severní straně dvěma do půlkruhu umístěnými svazky velkých na kruhu točených keramických zvonů s bílými, kameninovými srdci. Monolit je na všech stranách pokryt neglazovaným šamotovým obkladem. Na jižní, slunečné straně jsou umístěny sluneční hodiny s metr a půl dlouhou mosaznou tyčí. Horní část vyplňují vytlačené římské číslice VIII až XIV označující jednotlivé denní hodiny, při kterých se žáci v rámci výuky pohybují ve školních budovách. Severní stranu autor obohatil o tlakoměr a vlhkoměr, které osadil do kruhových otvorů.

Ač pražský rodák, je Miroslav Páral osudově spjat s krajem jižních Čech, rodina se brzy po jeho narození přestěhovala do Českého Krumlova. Jako střední školu vystudoval v letech 1970–1974 keramickou školu v Bechyni. Po dokončení studia nastoupil do keramického výrobního družstva Jihotvar v Hrdějovicích u Českých Budějovic, v roce 1984 se navrátil do Krumlova, ve kterém začal tvořit na volné umělecké noze. Nakonec zakotvil v nedalekém Kájově, kde žije a pracuje dodnes. Samostatně začal vystavovat již na počátku 70. let 20. století, kolektivních výstav se účastnil od roku 1975, nejdříve v jižních a poté po celých Čechách. V zahraničí taktéž pravidelně vystavoval, nejintenzivněji v rozmezí let 1982–1994. Po sametové revoluci, v roce 1991 založil Agenturu českého keramického designu, která pořádala ve Václavských sklepích na českokrumlovském zámku keramická sympozia. V roce 1993 se stal předsedou kulturní nadace města Český Krumlov, o rok později předsedou sdružení keramiků Unie výtvarných umělců. V ranném období realizoval převážně keramické reliéfy určené pro komunikační prostory, dále žardiniéry, vázy, či fontány. Později přešel k prostorovým instalacím a k figurálním plastikám, nejznámější jsou bezesporu postavy lvů nesoucí vstupní portál českobudějovické spořitelny. V poslední době se zaobírá se tématikou deportací a odsunů. V krumlovské synagoze realizoval monumentální instalaci tvořenou litinovými kufry.

V nedávné době došlo na kompletní restaurování objektu Slunečních hodin. Opravné práce provedl na objednávku města Bořivoj Valášek. Ve spolupráci s autorem se podařilo dohledat rezervní keramické zvony a jejich srdce, které tak mohly být použity při výměně za ty původní, poničené. Opětovně byly osazeny i rozbité budíky tlakoměru a vlhkoměru. I díky tomu se hodiny po restaurování vrátily do stavu, co nejblíže tomu, v jakém byly v době svého vzniku.

Jakub Valášek NOVUM (5/2021 – Muzeum Jindřichohradecka)