V měsících srpnu a září pořádá Muzeum Jindřichohradecka výstavu s názvem „Umění kamnářů na Jindřichohradecku“ z cyklu „Obrazový svět pozdního středověku“, která bude zahájena slavnostní vernisáží ve čtvrtek 13. srpna 2015. Je organizována ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Č. Budějovicích, Prácheňským muzeem v Písku a Muzeem Antonína Sovy v Pacově. Její realizace probíhá v rámci projektu Porta Culturae Jihočeského kraje. Na výstavě bude prezentován unikátní soubor gotických kamnových kachlů, jehož jádrem byly nálezy 15. až počátku 16. století z Jindřichohradecka.
Gotické kamnové kachle jsou vždy chloubou muzejních expozic, a to nejen v Čechách či na Moravě, a patří po umělecké stránce k tomu nejlepšímu, co mohou archeologové návštěvníkům nabídnout. Jen málokdo si však uvědomí, že za obrázky s biblickými motivy, s těmi všemi turnajovými scénami, fantaskními zvířaty, zemskými znaky i erby či ryze dekorativními motivy se skrývá mnohem více. Dotýkáme se zde dějin kultury bydlení, členění a výzdoby interiérů. Vynález kachlových kamen, které v sobě snoubí jak funkční tak i estetické aspekty, znamenal pro středověkého člověka kvalitativní civilizační pokrok směrem od zakouřené takřka ještě pravěké dymné jizby k čisté kouře prosté světnici, která mohla být využita jakožto reprezentativní místnost, odděleně od černé kuchyně, odkud se kamna obsluhovala. Gotická kamna často imitovala soudobou architekturu a mnohdy měla tvar fantaskních bohatě ozdobených věžovitých staveb. Výstava v muzeu je jedinečným a přehledným archeologickým a umělecko-historickým exkurzem, který ilustruje dějiny středověkého kamnářství ze dvou hlavních úhlů pohledu.
Tím prvním jsou sociální prostředí, v kterých se gotické kamnové kachle vyskytují. Předně jsou to dvě dominanty regionu, jindřichohradecký hrad a hrad Landštejn. Zdejší exponáty ilustrují nadregionální vazby řemeslníků, kteří zhotovovali kamnové kachle pro nejvýznamnější velmože v této oblasti českého pomezí, tedy pány z Hradce a Krajíře z Krajku. Ukazuje se, že měli přístup k umělecky nejzdařilejším matricím na jejich výrobu, které v té době ve střední Evropě byly k dispozici, a zejména vazby k tzv. podunajskému okruhu, jehož nejvýraznějším zástupcem, co se týče kachlových motivů, je hrad v Budě, nynější Budapešti. Zde nutno vzpomenout, že podstatná část vystavovaných exponátů pochází z dlouholetých výzkumů prof. Tomáše Durdíka, dr. Pavla Břicháčka a pracovníků Národního památkového ústavu. Městské prostředí budou dále ilustrovat nálezy ze sbírky Muzea Jindřichohradecka, nedávného výzkumu v domě čp. 515 ve Slavonicích
a v místě původního Svinenského předměstí v Třeboni, ze dna rybníka Svět.
Druhou osou jsou samotné výjevy na kachlích. Výzdobné programy gotických kamen jsou otevřenou knihou motivů a námětů středověké imaginace. Duchovní svět té doby je prolnut náboženskými obrazy ze Starého a Nového zákona či života světců a světic. Dále jsou zde obrazy bájných postav, monster a zvířat, jako například mantichora, gryfové, diví muži či draci, milostné a turnajové scény. Vyskytují se i čistě dekorativní motivy jako rozety a rostlinné motivy. Často jsou zastoupeny architektonické motivy, které mají v kamnovém tělese funkci imitace stavebního prvku konstrukce. Erby předních rodů, zemské a městské znaky zase vypovídají o možných rodových vazbách, politických aliancích a preferencích či ekonomických vztazích. Množství motivů kachlové tvorby je odrazem bohatství duchovního života té doby.
Jaroslav Jiřík, Vladislav Burian
