Aktuálně

Historikové města (Nezapomenutelné osobnosti Jindřichova Hradce)

Kniha Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec vypráví o personách veřejného i neveřejného života, které svými rozhodnutími, činy a názory přivedly vědomě a třeba také nevědomky město nad Vajgarem k jeho současné podobě.

Čtenářům portálu Hradecžije budou v letošním roce, ve spolupráci s Informačním centrem Jindřichův Hradec, postupně představeny všechny kapitoly této knihy.

Jindřichův Hradec svou dlouhou historií a pestrým kulturním vývojem přitahoval zájemce o české dějiny již od dob baroka. Zajímali se o ně Bohuslav Balbín, Tomáš Pešina z Čechorodu, kteří působili či studovali na místním jezuitském gymnáziu, nebo František Palacký a Josef Pekař, kteří využívali ke své historické práci prameny z bohatého zámeckého archivu. Již od první poloviny 19. století také trvá zájem o dějiny Jindřichova Hradce, jimž desítky historiků věnovaly stovky publikací a článků. Zajímavá historie města, jež od středověku patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, zámek s rodovými archivy pánů z Hradce, Slavatů a Černínů, školství postavené na tradici jezuitského gymnázia, i jindřichohradecké muzeum podněcovaly rozvoj historického bádání.

První významné dílo o městě sepsal na základě pramenů ze zámeckého archivu jindřichohradecký kaplan Josef Štěpán Claudius. Jeho německy psané dějiny se staly základem znalostí historie města a také pramenem a předlohou české publikace Františka Rulla. Při práci mu pomáhal jindřichohradecký rodák, vojenský farář Jan Nepomuk Cori (1819-1887). Vnuk známého historika a jazykovědce Františka Pelcla prožil většinu služby v dnešním Rakousku a Německu, v rodném městě se usadil až v roce 1877. To již byl autorem řady historických publikací a studií, z regionálního hlediska jsou nejvýznamnější jeho práce o rodu pánů z Hradce. Koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech pak na jejich práci navázali Jan Orth a František Tischer, kteří – stejně jako jejich předchůdci i následovníci – otiskli řadu svých studií a článků v jindřichohradeckém týdeníku Ohlas od Nežárky, který ve městě vycházel v letech 1871-1942.

Rozvoji historického bádání v regionu velmi napomáhala existence zámeckého archivu a práce Františka Tischera, jehož archivářskou školou prošli jako studenti a badatelé další historici. Pro historiografii jihovýchodních Čech měla velký význam práce Ludvíka Domečky, věhlasu dosáhl Antonín Rezek. Studiu historie zasvětil život jindřichohradecký rodák Ferdinand Tadra (1844-1910), pracovník zemského archivu a kustod univerzitní knihovny, jenž napsal i několik publikací a studií o rodném městě. Archivní práci se věnovali místní rodáci František Tischer ml., arcibiskupský archivář, Hynek Gross (1859-1945) a Josef Salaba (1866-1945), archiváři v Třeboni, kteří jsou rovněž autory řady článků týkajících se Jindřichova Hradce. Literární historii a zejména regionálním básníkům a spisovatelům se při své pedagogické práci věnoval jindřichohradecký rodák Alois Mattuška (1862-1922), profesor královéhradeckého gymnázia. Průkopníkem archeologického bádání na Jindřichohradecku se stal Jindřich Richlý, oblasti národopisu se velmi intenzívně věnoval učitel František Lego, jemuž v této práci pomáhala i jeho manželka Julie Legová. Lego stál rovněž u vzniku jindřichohradeckého muzea, jehož činnost rovněž podpořila rozvoj historického bádání o městě. Správu uměleckých sbírek muzea převzal ředitel gymnázia Josef Novák, jenž nejvýznamnější měrou přispěl k poznání kulturních dějin města a zejména jeho památek. Památkové péči se věnoval také ústřední ředitel černínského velkostatku Karel Jičínský, později i profesor obchodní akademie v Jindřichově Hradci Milan Gantner (1886-1949). Regionální historii se svou prací dotkli i někteří profesoři jindřichohradeckého gymnázia, jako Antonín Decker, jenž mimo jiné uspořádal městský archiv, Gustav Heš (1848-1917), historiograf gymnázia, nebo Václav Mostecký (1885-1962), který však většinu odborného zájmu věnoval rodným Vodňanům.

Kulturním dějinám města se podrobně věnoval jindřichohradecký rodák, literární historik a spisovatel Ferdinand Strejček, pozornost rodnému městu při své archivářské, historické a pedagogické práci věnoval František Roubík. Nejrozsáhlejší dílo o historii Jindřichova Hradce zanechal černínský archivář František Teplý, jehož sedmisvazkové dějiny města patří i přes svou metodickou nedokonalost a faktografickou neúplnost k základní historické regionální literatuře. Zdejším archivem prošla řada mladších historiků a archivářů, jako byli Emanuel Janoušek, Josef Klik, František Navrátil, Karel Tříska a další. Nejvšestrannějším a nejplodnějším regionálním historikem se stal jindřichohradecký rodák, profesor místního gymnázia a přední osobnost muzea Jan Muk, jenž však bohužel svou historickou práci nezavršil žádným syntetickým dílem o dějinách města, které dodnes Jindřichovu Hradci chybí.

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Spoluautoři: Mgr. Vladislav Burian a MgA. Jakub Valášek

Vydavatel knihy je Město Jindřichův Hradec. Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí části:

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít