Glosa: Bylo tu, není tu! J.Hradec – nejlepší město pro život.

Páteční diskuse s přáteli nad životními cestami za prací u žejdlíku řádně vychlazeného piva mě přivedla k zamyšlení. Kolik z nás chodí do práce a ne do zaměstnání, kolik z nás je na svou práci pyšných a kolik z nás je se svou prací spokojených? Existuje spousta pohledů na věc a nemohu si nevzpomenout na zástupy nešťastných a nespokojených, kteří svou masou ty spokojené zašlápnou do země. Mám mnoho přátel se kterými mohu mluvit prakticky o všem, ale pojem „práce“ se v diskusním slovníku zdá být tak trochu tabu. Ne snad proto, že není k danému tématu co říci, ale hlavně proto, že bych rád náš „status“ přátelství udržel a to  v případě, že povolím uzdu vášně a budu upřímně a bez skrupulí diskutovat o práci, tempu, nasazení, potřebách atd. a střetnu se s jejich pohledem na věc, je věcí nereálnou.

Jindřichohradecko v HDR fotografiích vol. 1.
Foto: Martin Kozák

Bohužel, naše země, ale ani jiné, nenabízí nepřeberné množství pracovních pozic, abychom mohli všichni říci, že nás práce baví, ale to nás nezbavuje odpovědnosti za její kvalitu a tak jí děláme tak, jak nejlépe umíme (tedy měli bychom). S vykonanou prací jde ruku v ruce také odměna v podobě mzdy a máme-li štěstí, i další bonusů a benefitů, ale…

Co je úměrná částka za námi vykonanou práci? Logicky si říkáte, že to je věcí individuální, dle pracovního nasazení každého soudruha, jenže pravidla by měla, respektive mohla, být stejná. Slyším mnoho názorů, že pokud si chci vydělat nějaké peníze, tak musím utéct z Hradce a to nejlépe do Prahy. Prý tady se to „nedá“, nic tu neseženu a když, tak majitel firmy je krkoun a nic mi nedá. V podstatě jde o názor správný, respektive o jeho část, ale proč jenom mluvit, proč raději něco neudělat? Nevím, jestli je to doménou Hradečáků, ale nemohu se zbavit pocitu, že zde, víc než jinde platí „lepší tisíc slov, než jeden skutek“. A tak se tím pevně řídíme a mluvíme a mluvíme a… a tom mě vede ke vzpomínce na dávnou diskusi s několika známými o tom, jak je jejich zaměstnavatel bere na hůl a kdyby šli „do soukroma“, tak by bylo vše jinak a měli by se jako v bavlnce, aneb za málo práce, hodně peněz (jak to máme všichni rádi). Po krátkém rozhovoru mi došlo, že jejich myšlenku rozhodně nehodlají proměnit v činy a ani můj tehdejší argument, že stačí zajít na příslušný úřad s 1.000 Kč jim nedodal odvahy a ani po 4 letech nedošlo k žádné změně. Dnes jsou stále na svých místech, za svých jak říkají „usmrkaných“ 18 tisíc měsíčně a nějakým tím nářadím či materiálem, který během jejich výkonu práce změnil majitele. Vlastně je chápu, kdo by chtěl být PARAZITEM?

Ale zpět k tématu. Máme krásné město, ale nemáme pracovní příležitosti a když se podívám třeba na sousedící Kamenici nad Lipou, či Pelhřimov, tak světe div se – práce mají jednou tolik! Investoři staví nové areály a přijímají nové zaměstnance a pokladny měst se plní. Dobrá zpráva je, že nemusíme za prací tak daleko. Ta špatná, že ta dlouhá cesta nám zase odkrajuje z našich platů. A výsledek? Všichni mladí opouští brány města hned po škole a odvádí daně do pokladen jiných měst, kde je vítají s otevřenou náručí. Možná také proto jsou oslavy města drženy v úsporném režimu – protože to není pro koho dělat!?

Pojďme ale trochu do minulosti, vždyť byly také doby, kdy práce bylo dost a nikoho to netlačilo do jiného města. To je ale bohužel důsledkem ekonomické krize a malé aktivity ze strany města minulostí. Jistě si všichni vzpomeneme na obrovské podniky jakými byla Jitka, Ladovka, Stavcent  atd., které zaměstnávali stovky lidí v několika směnných provozech a dnes po nich zbyly jen opuštěné areály. Napadá mě, jestli jsme pro ně (vlastně pro nás, jde o naši práci) udělali dost? Čím jsme těmto podnikům pomohli a muselo k tomu skutečně dojít? Udělalo město nějakou investorskou pobídku např. pronájmem pozemků za korunu, nebo odprodejem za dumpingové ceny, aby přilákalo nové investory a proč se nikdo do našeho města nežene? Je Kamenice nad Lipou skutečně lepší město? Je její dostupnost k dálnici o 20 km skutečně rozhodující? A kdyby jste měli tu možnost investovat do svého businessu, bylo by to v Jindřichově Hradci?

Ono i takovou promarněnou investicí je v důsledku toho všeho také koupě nemovitosti v našem městě. Ceny se tak propadly, že i když jste se před 3-mi lety mohli chlubit skvělou koupí s minimální cenou, tak dnes si buďte jisti, že peníze, které jste „investovali“, vám teď nikdo za vaší nemovitost nedá. A proč? Protože kde není zájem, tam se nikdo (investor)nežene. Kam se nikdo nežene, tam není práce a kde není práce, tam nejsou peníze a kde nejsou peníze, tam… však už to všichni znáte.

Přijde mi úsměvné, že stavební práce pro město provádí často firmy, které ani neví, kde naše město je a že máme po městě rozmístěné modré poutače tvaru Gagarinovi rakety určené k vylepování plakátů, na které není co vylepovat, protože není žádných akci a není nikoho,  kdo by to četl. Z parkoviště u 15.-tého poledníku jsme udělali park, který zeje prázdnotou snad proto, aby se znásobily tržby za parkovné na náměstí Míru, kde ceny jsou stejné, jako v centru Prahy a my pořád děláme, že se nás to netýká.

Podívejme se na stát jako na akciovou společnost rozdělenou na mnoho „závodů“ (měst) a nezapomínejme, že každý z nás je jejím akcionářem. Pokud budeme vystupovat společně, tak máme sílu něco změnit. Pokud budeme pouze jednotlivě tlachat u piva nad zmařenými investicemi, tak nic nezměníme.  Říkám si, jestli není na čase přestat hledat důvody, proč se máme tak špatně a začít hledat cestu, jak se mít lépe?

Jsem patriot a nehodlám to měnit. Mám to štěstí, že ani nemusím, ale můžeme to říci všichni? Ruku na srdce, jak se vám v Hradci žije? V roce 2011 jsme byli nejlepší město pro život (hlavně díky nejnižšímu počtu trestných a násilných činů)  a tak se nám tu musí žít skutečně skvěle, není tomu tak?

Tak či onak hradecžije, ale nemůže se i nám tady dobře žít?

Michal Bartoška


 

 

Svůj názor nám můžete napsat do facebookové diskuze níže nebo na e-mail info@hradeczije.cz.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít