Aktuálně

Jaké 725. výročí vlastně letos v Jindřichově Hradci oslavujeme?

Z dosud uveřejněných informací se lze domnívat, že někteří lidé o tom bohužel nemají úplně jasno. Na jejich omluvu lze uvést, že běžně je to těžko pochopitelné. Po zkušenostech se slavením tohoto výročí v minulých letech můžeme předpokládat, že opět si někde jako nadpis článku nebo v jeho textu přečteme, nebo už jsme si přečetli, že Jindřichův Hradec slaví 725.  výročí svého založení, že se dožívá věku 725 let či že si připomíná 725. výročí svých narozenin, nebo že vznikl před 725 lety, či jiné, podobné formulace. Něčemu takovému nevěřte! Není to pravda a svědčí to jen o neznalosti autorů takových textů. Skutečná historie je úplně jiná, původ našeho města je ještě o něco starší, jak si dále ukážeme.

pozadi background Martin Kozák
Foto: Martin Kozák – Hrad a zámek Jindřichův Hradec

V odborné historické literatuře o počátcích našeho města se uvádí, že krátce před rokem 1220 začal Jindřich I. z Hradce budovat svůj románsko-gotický kamenný hrad na místě, kde asi již v 10. století vzniklo na mohutné skále, obtékané řekou (dnes Nežárka) a chráněné velkým močálem (dnes Vajgar), napájeným vodou z potoka (Hamerského) přemyslovské hraniční knížecí hradiště. Můžeme předpokládat, že ke  stavbě mohutného hradu bylo třeba mnoho manuálních pracovníků, neboť stavební mechanizace asi téměř nebyla žádná. A tito manuální pracovníci, vedení mistry různých stavebních oborů, jistě i se svými rodinami, žili v blízkosti stavby hradu, který je poprvé písemně doložen v roce 1220. Společně se stavbou hradu tak vznikla i tržní osada, obydlená těmi, kdo hrad budovali, dále postupně řemeslníky různých oborů, umělci a  obchodníky s  nejrůznějším zbožím, neboť tudy vedla i  jedna z  obchodních cest, bydleli zde například i pěstitelé polních potravinářských a  krmných plodin, chovatelé hospodářských zvířat, povozníci a  krčmáři, snad nějaký ranhojič a jistě i lidé, v dnešní termino logii označovaní jako „pracovníci ve  službách“, bez nichž by se ani tenkrát chod tržní osady neobešel. Komendu (klášter) zde také měli členové řádu německých rytířů, kteří sem přišli před rokem 1237 a zřídili špitál, farní školu a starali se o bohoslužby ve farním kostele a o provoz i duchovní správu nově vzniklé katolické farnosti. Tržní osada tak postupně rostla, zvyšoval se počet obyvatel i počet domů a zástavbou se začala
rýsovat její architektura.

Z  toho vyplývá, že v  roce 2020 bychom měli okázalým způsobem zviditelnit, že uplývá 800 let od  první písemné zmínky o novostavbě zdejšího hradu, který, jak jsme si výše připomněli, vznikal současně s tržní osadou, rozkládající se v  jeho blízkosti. A  právě tato tržní osada, jejíž součástí je i dnešní státní hrad a zámek, je předchůdcem dnešního města, které by tak mělo po právu v roce 2020 oslavit svůj vznik, své narozeniny i svoji starobylost. Již nyní by měl být pečlivě připravován program těchto oslav a jeho finanční zajištění.

A jaké 725. výročí tedy vlastně nyní oslavujeme?

Letos 13. října tomu bude přesně 725 let, co zemský komtur (představený) řádu německých rytířů Jindřich z Pieru nechal v roce 1293 napsat latinskou církevní listinu, ve které se zavázal, že kněží z  řádu německých rytířů budou zajišťovat pravidelné bohoslužby za  zemřelé z rodu pánů z Hradce v novostavbě kaple sv. Dionysia (Diviše), stojící poblíž hradu Jindřicha I. z Hradce ve výše zmíněné tržní osadě s katolickou farností, o  které usoudil, že dosáhla charakteru města, latinsky „civitas“. Nevíme, jestli k tomuto závěru dospěl snad podle počtu obyvatelstva, architektury a  počtu domů, podle fungujícího tržiště, vrchnostenské správy a  vlastní samosprávy nebo vzkvétající katolické farnosti, pod vedením kněží z řádu německých rytířů, nebo jestli se tím chtěl jen zavděčit tehdejšímu majiteli panství, a tedy i tržní osady panu Oldřichu II. z Hradce. Je to však první písemné označení zdejšího sídelního útvaru v podhradí, zvaného dodnes latinsky Novadomus (Nova Domus), v české formě „Gradecz“ (tak se název tržní osady poprvé objevuje v  roce 1255), v německé formě od roku 1264 „Nowenhaus“ později „Neuhaus“, jako města. Zemský komtur německých rytířů nejenže město nezaložil, neboť tržní osada zde existovala dávno před tím, než sem komtur přijel, ale ani neměl právo a úmysl tržní osadu na město povýšit. Proto je třeba zdůraznit, že označení stávající tržní osady jako město je snad pouze jeho soukromý osobní úsudek, který se stal před 725 lety a který si letos připomínáme. Je jistě pro historii důležitý, nemá však
se samotným vznikem Jindřichova Hradce, ani s žádným právním rozhodnutím, kterým by byl Jindřichův Hradec oficiálně povýšen na  město, vůbec nic společného. A v tom je právě problém
správně pochopit toto výročí. Připomínáme si vznik latinské církevní listiny, kde v textu je zcela náhodně a  pouze jen jednou (bez jakéhokoliv vysvětlení nebo zdůvodnění) zdejší tržní osada poprvé označena jako město a  to slovy: „…civitatis Novaedomus parochia…. = .. města Hradce farnost…“. Nic víc, ani nic méně.

Jak již bylo výše uvedeno, zdejší hrad začal Jindřich I. z Hradce stavět krátce před rokem 1220 a  současně zřejmě i  krátce před rokem 1220 začala v  podhradí vznikat i  tržní osada. Je tedy dost možné, že již v roce 1218 bylo započato s budováním zdejšího hradu s tržní osadou, a tak snad už od nynějška si můžeme připomínat vzácné osmisté narozeniny našeho krásného Jindřichova Hradce, který tento název nese po svém zakladateli Jindřichu I. z Hradce od roku 1410.

Karel Bajer (Jindřichohradecký zpravodaj 06/2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít