Muzeum fotografie zve na dvě nové výstavy a fotoškolu

Muzeum fotografie a MOM představí supermédia

Muzeum fotografie a moderních obrazových médií představí v listopadu a prosinci v rámci spolupráce s odbornými školami unikátně nejnovější práce mladých umělců z Ateliéru supermédií Katedry volného umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, kteří tvoří pod vedením umělecké a pedagogické osobnosti doc. Davida Kořínka. Výstava nese příznačný název „Supermédia“. Vernisáže se zúčastní jak studenti, autoři prací, tak vedoucí Ateliéru supermédií doc. David Kořínek a jeho zástupce MgA. Milan Mikuláštík.

Výstava Ateliéru Supermédií UMPRUM

Ateliér supermédií byl na pražské UMPRUM založen v roce 2008 Federicem Díazem a Davidem Kořínkem. Od roku 2014 jej vede David Kořínek spolu s Milanem Mikuláštíkem. Předpona SUPER v názvu studia má význam NAD, vyjadřuje tedy zastřešení nejrůznějších druhů médií. Supermédia spojují oba existující prostory: fyzický složený z atomů a virtuální poskládaný z bitů. Co se stane, když se tyto jednotky setkají, když se srazí?
Studenti Ateliéru supermédií většinou pracují s videem, performancí či instalací.

David Kořínek: “Veřejný prostor pro nás není pouze oním fyzickým za okny našich domovů a ateliérů, na ulicích a náměstích, ale stejně tak virtuálním za monitory našich notebooků a dotykovými displeji mobilů. Naši studenti mají na takovýchto místech tvořit, aktivně zde působit, popř. z nich přinášet zprávy. Virtuální prostor není jen místem, kde se umění odehrává, ale je prostorem se svými zákony, které je nutné nejen tématizovat, ale je-li třeba, i narušit či změnit.”

S prostorem souvisí i způsob zodpovědného uvažování. Vizuálnímu smogu je třeba čelit, ne jej dále rozšiřovat.

Výstava představí aktuální práce studentů Ateliéru supermédií. Současný stav je zde vnímán v širším kontextu, tedy nejen co se děje v jenom ateliéru na UMPRUM, ale co se děje kolem nás a nejen nás, ale také kolem nich. Co je TEĎ? Co je současnost?

Médium
je jen jedno a tím je samo umění
není kombinací, ale novým tvarem
je jím dílo, výstava, umělec

V ateliéru
hledáme tvary
nastolujeme diskusi
sledujeme procesy vzniku
rozvíjíme se debatou


Fotografická výstava „Vladimír Nosek – Od fotografie ke koláži“

V téměř paralelním čase ukáže muzeum též tvorbu jindřichohradeckého autora Ing. Vladimíra Noska, který se koláži a výtvarnému umění vůbec věnuje již řadu let. Za koláže, vyznačující se typicky barevnou střídmostí a grafickou precizností, obdržel několik ocenění především na festivalech umění. Do výstavy, pojmenované „Od fotografie ke koláži“, zařadil práce ze souborů „Hra o jablko“, „Nebe, peklo, ráj“, „Panoptikum“, „Labyrint“ anebo „Ona“.

  • dialog
  • hra-o-jablko
  • imaginace
  • nebe-peklo-raj-i

Koláž – výzva pro Vaši fantazii

aneb od fotografie ke koláži

Smyslem výstavy je přiblížit veřejnosti umělecký obor koláže jak po technické, tak i výtvarné stránce a ukázat možnosti pro vlastní tvorbu.

Koláž je umělecké (výtvarné) dílo skládající se z různých materiálů, které jsou nejčastěji připevněny k pevnému podkladu (karton, deska, plátno apod.) lepidlem. V posledních letech vznikají koláže sestavené elektronicky v počítači. Princip takto vzniklých koláží je v podstatě stejný, liší se pouze způsobem provedení, kdy stříhání a lepení nahrazuje počítačový program.

Tato výstava ukazuje několik možností tvorby koláže klasickou cestou jako příklad pro zájemce s výtvarným cítěním pro jejich vlastní tvorbu a rozvoj fantazie. Díky experimentování s různými materiály lze dosáhnout úžasných výsledků.

Každý, kdo začíná vytvářet koláž, si musí nejdříve ujasnit její styl – výběr základního materiálu a s tím úzce související téma, jaké má výsledné dílo sdělovat. V dalším kroku následuje volba podkladu a výběr materiálu (fotografie, tisk, reprodukce, textil, přírodní materiál apod.). Poté přichází nejdůležitější fáze – rozvržení jednotlivých segmentů bez lepení tak, aby splňovalo ideovou náplň zvoleného tématu. Tato fáze je ve své podstatě nejtěžší, rozhoduje o kvalitě zhotovované koláže, která se měří především její obrazovou a vypovídací schopností, podloženou originalitou a fantazií. Sebelépe uspořádaná koláž bez motivu ztrácí svou přitažlivost. Posledním krokem je lepení již uspořádaných částí a schnutí. Pak již zbývá nově vytvořené dílo nejlépe zapaspartovat. Při tvorbě koláží je vždy velmi důležité před započetím práce vědět, o čem by měla vypovídat. Je velmi těžké hledat téma koláže při jejím sestavování, výsledek většinou nesplňuje představy výtvarníka a veřejnosti nic nesděluje.

Koláž odvozuje svůj původ z francouzského collage, znamenající lepení. Obecně zahrnuje celou řadu výtvarných technik dvou- a třírozměrného prostoru. Pojem koláž se postupně přenesl do dalších oborů, v nichž se používá sestřihu a spojení částí do nového celku, např. v hudbě, literatuře, filmu, knižní grafice a především fotografii. V sochařství je známá pod názvem asambláž.

Historie vzniku prvních koláží sahá až do 12. století (stará Čína), o kolážích v pravém slova smyslu se dá hovořit až mnohem později – patrně na přelomu 17. a 18. století v Benátkách či Florencii a to většinou v podobě tzv. dekupáží – dekorování menších objektů lepením barevných ústřižků papíru a jejich kombinace s malbou, lepeným zlatem apod.

Koláž, jak ji známe dnes, byla patrně použita v období syntetického kubismu (G. Braque, P. Picasso, J. Gris) a je úzce spjata s érou modernismu a je jedním z nejpozoruhodnějších výrazových prostředků, které se objevily na umělecké scéně první pol. 20. stol. Umožňuje díky své jedinečné technice rychlé, bezprostřední spojení souvislostí mezi výtvarnými, literárními a filosofickými prvky, pro jejichž vyjádření by se jen těžko hledal vhodnější způsob (zdroj: Wikipedia).

Největšího rozmachu koláž dosáhla v první polovině 20. století, po roce 1919 vytváří první koláže Max Ernst, koláž si rychle osvojují dadaisté (K. Schwitters, Hannah Höch, R. Hausmann) a surrealisté. V Čechách se koláž významně uplatnila v dílech obrazových básní Karla Teige (Devětsil), kolážemi se zabývali Adolf Hoffmaister, fotograf Jaroslav Rössler a především Jindřich Štyrský. O něco později pak Jiří Kolář, který dal koláži jako výtvarné disciplíně zcela nový rozměr a stal se patrně nejvýznamějším českým výtvarníkem propagujícím moderní umělecké směry té doby. Jiří Kolář obohatil techniku koláže o řadu modifikací jako např. roláž, muchláž, proláž, konfortláž apod.

V současnosti se koláž uplatnuje v různé míře v dílech většiny výtvarníků a navazuje na odkaz již zmiňovaných osobností. Éru klasické koláže pozvolna střídá především u mladších autorů tvorba elektronických koláží, zpracovávaných s využitím počítačových programů. Tento nový směr má jednu velkou výhodu, materiál pro výrobu koláže obstará většinou sám počítač, navíc mnoho detailů lze libovolně upravit či změnit. Oproti tvorbě klasických koláží, na které je tento projekt zaměřen, postrádá většinu postupných kroků, zmiňovaných v úvodu, především napětí při sestavování jednotlivých částí, manuální zručnost, škálu podkladových materiálů ležících všude kolem nově vznikající koláže….

Jak již bylo zmiňováno v úvodu, výstava má za cíl prostřednictvím vystavovaných koláží autora Vladimíra Noska veřejnosti přiblížit svět koláží v klasickém provedení a ukázat, že patří mezi plnohodnotné výtvarné techniky, je stále moderní a může si ji vyzkoušet každý, kdo v sobě cítí výtvarné sklony a chce vyjádřit míru své obrazotvornosti a fantazie.

Vladimír Nosek (nar. 1959) se věnuje ve své výtvarné činnosti olejomalbám, plakátům, kresbám a v posledních letech především kolážím. Koláž ve svém klasickém zpracování nalézá i v dnešní době v podání Vladimíra Noska své kouzlo, originalitu a určité novátorství, mnohdy inklinujícím ke grafice, jindy k surrealistickým vizím. Ve srovnání s jinými výtvarníky zabývajícími se koláží, vytváří si Vladimír Nosek vlastní osobitý rukopis. Zpočátku ovlivněn, tak jako většina autorů, tvorbou avantgardy první pol. 20. století, později Jiřím Kolářem a dalšími, se s postupem času vydal svou vlastní cestou. Prvotní námětově rozrůzněné koláže vystřídaly ucelené soubory pevně svázané tématem a způsobem zpracování. Společným rysem všech koláží zůstává barevná střídmost,grafická preciznost a ucelená kompozice. Soubory koláží, pod názvy Nebe, peklo, ráj (2010 – 2013), Panoptikum (2012 – 2013), Ona (2013 – 2014), Labyrint (2014), Imaginace (2014), Hra o jablko (2015 – 2016) , Perforace (2016) a Nálady (2016) se navenek liší svou náplní, spojuje je však jedinečnost a originalita provedení v použití geometrických obrazců a schématických prvků a křivek. Například soubory koláží Ona a Nálady – společným jmenovatelem je námět, minimum použitých prvků, kompozice a barevná střídmost, střídá se zde především bílá, šedá, stříbrná a červená nebo žlutá. Koláže především s ženskou tématikou spojuje myšlenka protikladu dialogu a monologu, jednoho ze základních rysů ženského vnímání světa. Tento rozpor se v jednotlivých kolážích symbolicky projevuje různým skládáním a uspořádáním základních prvků a barevným odlišením. Řadu koláží lze přesněji označit jako roláže nebo jako kombinaci roláže a koláže.

Vladimír Nosek v současnosti žije a pracuje ve svém rodném městě, Jindřichově Hradci. Výtvarnému umění se věnuji s přestávkami od osmdesátých let minulého století, mnoho let se rovněž zabýval návrhy a výrobou loutek. Uskutečnil více než 120 výstav (samostatných i kolektivních) doma i v zahraničí a jeho tvorba je zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách, je držitelem několika ocenění na festivalech umění. Při společných výstavách své práce prezentoval s mnoha významnými výtvarníky, několik výstav pak uskutečnil společně s akademickým sochařem Jurajem Hovorkou, jedním z nejvýznamějších slovenských sochařů současnosti. Podílí se rovněž na charitativních projektech a dobročinných aukcích.


Fotoškola Muzea fotografie a MOM 2016

V termínech 5. 11. a 19. 11. 2016 je možné přijít po předchozím přihlášení do Muzea fotografie a moderních obrazových médií na dvě poslední lekce tradičního fotografického kurzu „Fotoškola Muzea fotografie a MOM“, který probíhá pod vedením fotografa MgA. Petra Nagye. Kurz, jehož tématy jsou základy fotografování, portrét, krajina a architektura, dokument a reportáž, je určený jak pro začátečníky, tak pro pokročilé zájemce. Je možné přijít jen na jednotlivé lekce; cena za jednu lekci pak činí 880 Kč. Přihlášky se přijímají prostřednictvím telefonu 384 362 459 nebo 384 370 772.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít