Aktuálně

Náměstí v proměnách času

Náměstí v proměnách času

Výstava s názvem Náměstí v proměnách času na Staré radnici v Jindřichově Hradci mapuje na fotografiích a pohlednicích proměny náměstí od dob habsburské monarchie přes zajímavé přestavby z počátku 20. století, podobu náměstí za první republiky, Protektorátu Böhmen und Mähren, socialistického Československa až po období těsně po sametové revoluci, kdy se začalo opravovat ve velkém víceméně do dnešního stavu. Na výstavě, která je k vidění do konce letošní sezony, spolupracuje Výstavní dům Stará radnice s Muzeem Jindřichohradecka, přičemž historické snímky, pohlednice a předměty pocházejí kompletně z několika muzejních fondů.

Náměstí v proměnách časuStarým náměstím, které je zároveň nejčastěji přejmenovávaným místem v Jindřichově Hradci, doslova procházela historie. Celé generace fotografů zachycovaly nesčetnou řadu významných událostí, které se na náměstí uskutečnily – ať se jednalo o církevní slavnosti, přehlídky vojáků 75. pěšího pluku, jindři-chohradeckých ostrostřelců, místních Sokolů, odhalování pamětních desek či o návštěvy různých významných osobností, mimo jiné také druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Taktéž jsou zachyceny smutné události z naší historie, například vypuknutí První světové války nebo okupace nacistickým Německem.

Architektonické členění domů na náměstí se dodnes v základech nezměnilo, i když nejzávažnější a zároveň nejtragičtější událost, která postihla Jindřichův Hradec, navždy změnila jeho vzhled. Jednalo se o velký požár, který propukl roku 1801 na náměstí v domě č. p. 159. Po této tragické události došlo ke klasicistní přestavbě tehdejších renesančních a barokních průčelí domů a náměstí získalo na více než jedno století neměnnou podobu. Bohužel z počátku 19. století jsou obrazové prameny velice kusé a první z nich můžeme datovat až do poloviny 20. let téhož století, kdy bylo náměstí zobrazeno na několika kusech ostrostřeleckých terčů. S technologickým vývojem a rozšířením fotografie jako dokumentačního média máme k dispozici nejstarší prezentovanou fotografii z roku 1862, jenž zachytila celou západní stranu náměstí při slavnostním svěcení prvního praporu 75. pěšího pluku. Roku 1887 na něm bylo vztyčeno jako v jednom z prvních měst v monarchii veřejné elektrické osvětlení s Křižíkovou obloukovou lampou. Na nejstarších snímcích bylo náměstí z důvodů svého využití zcela holé a čisté. Koncem 19. století došlo k první viditelné přestavbě, k přestavbě hotelu Friedl, umístěného v rohu naproti masným krámům, budově, v níž sídlilo ve stejné době také Městské muzeum. Kromě různých obměn výkladů jednotlivých obchodů se dalším zásahem do podoby náměstí stala úprava pozdně barokního sloupu se sousoším Nanebevzetí Panny Marie. Během této přeměny byly roku 1905 podle návrhu významného architekta Jana Kotěry, který v té době pracoval na reprezentativní síni městského zastupitelstva v prostorách radnice, odstraněny kašny a nahrazeny schody a sloupky s řetězy. Tento architekt se navíc podílel o dva roky později na secesních úpravách průčelí domu vedle radnice.

Další rozeznatelnou změnou, která se dala zachytit na fotografiích, byla úprava tzv. Langrova domu, na jehož rohu nechal majitel v roce 1909 postavit věžičku. Do konce monarchie se již náměstí příliš nezměnilo. V meziválečném Československu, s rozvojem motorismu se začalo postupně plnit vozy. Tehdy ale Panskou ulicí, přes náměstí a Rybniční ulicí vedla hlavní trasa městem ve směru na Novou Bystřici, případně na Vídeň. Už od 30. let 20. století zde parkovaly vozy, na náměstí byly dvě benzínové pumpy a dokonce i autoškola. A od počátku 60. let již náměstí sloužilo plošně jako parkoviště. Přesto se historické jádro Jindřichova Hradce stalo na přelomu 50. a 60. let jako jedno z prvních městskou památkovou rezervací, došlo k znovuobnovení podloubí na východní straně u Panské ulice a byl opraven i sgrafitový Langrův dům. Bohužel během normalizace začalo náměstí chátrat a k jeho celkovému zkrášlení došlo až na počátku 90. let 20. století, již v období novodobého demokratického Československa.

Navíc příhodná poloha galerie s okny umístěnými do náměstí dodává výstavě další rozměr, návštěvník okamžitě získává možnost konfrontace mezi prezentovanými fotografiemi a současnou podobou historického jindřichohradeckého “rynku”.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít