Aktuálně

První lyže v Počátkách i na Vysočině?

První lyže v Počátkách se ocitly zásluhou Františka Novotného (1866–1925), syna továrníka Tomáše Josefa Novotného (okresní hejtman počátecký, iniciátor výsadby řady alejí na Počátecku, majitel továrny na sukna v Batelově, pily v Kalištích a parního mlýna v Býkovci, mj. stavitel domu č.p. 340 tzv. Ekšlágrovy vily v Počátkách) a jeho přítele Jaroslava Brdlíka (1867–1948), syna továrníka Jana Brdlíka. Dle vyprávění paní Blaženy Ekšlágrové, pravnučky T. J. Novotného a vnučky F. Novotného, zaznamenaného v knize vzpomínek p. učitele Chadima (Zlukyová J., Z písemné pozůstalosti pana řídícího Karla Chadima, KZM Počátky, r. 2019) to měly být lyže, dovezené ze Švédska kolem roku 1890. Tedy nedlouho po té, co v r. 1882 z norské Kristianie dovezl i první lyže na území českých zemí i hrabě Jan Harrach.

První počátecké lyže byly dle vyprávění paní Ekšlágrové tvarem delší, úzké a přední špici měly silně zahrnutou a svou novotou vzbuzovaly velkou pozornost. Osud lyží pana Brdlíka znám není ale osud lyží p. Františka Novotného ano, stojí totiž dodnes na půdě vily č.p. 340. Mezi čtyřmi páry lyží není pochyb, které z nich jsou ty první počátecké. František Novotný jich měl užít hojně, neboť na nich zajížděl do 4  km vzdálené pily v Kalištích, kde po svém otci hospodařil.

Zásluhou místních šikovných kolařů a sedlářů se v Počátkách velmi brzy výroba lyží rozmohla, neboť i tehdejší klimatické podmínky a zejména podmínky terénu kolem lázní sv. Kateřiny byly pro lyžování ideální. Díky skupině nadšenců z řad místních občanů a pravděpodobně i pravidelně zajíždějících návštěvníků do Lázní svaté Kateřiny byl založen i Lyžařský spolek, který měl velmi bohatou činnost. Roku 1911 byl tímto spolkem do Počátek jako lyžařský trenér pozván i tehdy již slavný lyžař a skokan na lyžích Nikolai Ramm Østgaard (1885–1958), později velmi významná osobnost světového lyžařského sportu, v letech 1928-1934 prezident Mezinárodní lyžařské federace (FIS) a vysoký vojenský důstojník, pocházející přímo z norské Kristianie (odtud dovezeny J. Harrachem i první lyže). Pan Østgaard se za svého velmi plodného života stal i nositelem významných řádů (mj. svatého Olava, bílé Růže Finska aj.) a poct jiných států, mj. i Rakouska za tamější přínos rozvoji lyžařských sportů. Na příkladu našich Počátek, kde na tzv. norských kursech učil zájemce z Vysočiny lyžovat i skokům na lyžích, i na základě jeho další angažovanosti ve prospěch rozvoje českého lyžařského sportu (byl prvním zástupcem Čechů na prvním mezinárodním lyžařském kongresu v Oslu) lze z dnešního pohledu uvažovat o tom, že stejnou poctu možná zasluhoval i od našeho později vzniklého samostatného státu. Události po 2. sv. válce u nás však takovým aktivitám již nepřály.

Norské lyžařské kursy byly v místních i jihlavských společenských kruzích velmi populární a místní Lyžařský spolek se stal i pobočným spolkem Českého spolku pro zimní sporty v Praze. V Lázních sv. Kateřiny se pak často pořádaly lyžařské závody, v hotelu Modrá hvězda na Palackého náměstí se odehrávaly společenské večery u příležitosti zahájení závodů. Dle dochovaných pozvánek se muselo jednat o významné sportovně-společenské akce v rámci Vysočiny i českých zemí, neboť jeden ze zahajovacích večerů lyžařských kursů v Počátkách se konal i v jihlavské Besedě a dle disponibilního seznamu čestného předsednictva jednoho ze závodů v r. 1913 v Počátkách byli např. Karel Frič, předseda Ski Klubu n Novém Městě na Moravě, dále Vladimír Rott, inženýr v Praze, majitel železářství u Rotta a později norský honorární konzul, Oktavián Bohutínský, předseda Českého spolku pro zimní sporty v Praze nebo František Blažek, c.k. okresní hejtman v Kamenici nad Lipou atd.

Inu, jak bylo již vícekrát zkonstatováno, Počátky měly a dodnes mají v celorepublikovém měřítku velkou atraktivitu, která vždy souvisela s existencí kateřinských lázní v jejich blízkosti, s krásou našeho starobylého města a jeho okolních přírodních krás.

Za zmínku a další zkoumání stojí, kde se tedy na Vysočině vlastně vyskytly první lyže? Z dostupných údajů to v Novém Městě na Moravě to mělo být v r. 1892 (i zde měli norského trenéra a dále i např. Bohumila Hanče). Ski Klub Velké Meziříčí uvádí jako rok dovezení prvních profi lyží r. 1889-90 také ze Švédska. U těch počáteckých se hovoří o r. 1890. Nabízí se myšlenka, že šlo o jednu dodávku prvních profi lyží ze Švédska, kdy některé skončily jak Velkém Meziříčí, tak v Počátkách (Novotný, Brdlík). Co však můžeme vzít za jisté, že u zrodu lyžařského sportu na Vysočině stála zcela jistě i parta nadšenců z Počátek spolu s osazenstvem kateřinských lázní, a že i další vývoj (přítomnost N. R. Østgaarda, norské kursy, lyžařské závody) nasvědčuje tomu, že do první světové války Počátky patřily mezi průkopníky lyžování na Vysočině. Svědkem těchto časů jsou i „první lyže“ v Počátkách.

Letošní klimatické podmínky na Počátecku renesanci alespoň běžkařského lyžařského sportu svědčily. I resort svaté Kateřiny nechal vytvořit běžkařské stopy. Doufejme, že počasí nám bude přát i v dalších letech a v této zvláštní době, kdy kulturně a bohužel i sportovně tak trochu skomíráme, se nám „závan“ starých časů podaří trochu navrátit a zažít a my si zasportujeme.

Mgr. Miroslava Hromasová – Počátecký zpravodaj 03/2021)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít