Ještě v období poválečného Československa došlo v Jindřichově Hradci na realizaci dvou pamětních míst a úpravu třetího, již existujícího pomníku.
Prvním z nich byl tzv. Památník obětem fašismu, který vznikl z iniciativy Svazu osvobozených politických vězňů a Svazu národní revoluce v roce 1947. Nacházel se ve zdi františkánského kláštera, kde byl i 10. května téhož roku v rámci oslav květnového povstání slavnostně odhalen. Původní památník vytvořil ve své dílně nám dobře známý akademický sochař Jan Vítězslav Dušek (1891–1966). Dal mu podobu hlubokého reliéfu s vyobrazením „umírajícího“ – ležící mužské postavy. Signatura, dnes těžko rozpoznatelná, je umístěna vpravo na prvním horním schodě. Bronzový reliéf je připevněn na leštěné žulové desce s nápisem „Lidé bděte…Nezapomeňte…Umučeným 1939–1945“. Podobný motiv, tedy ležící mužskou postavu, Dušek v té době často používal. Dnešní podobu získal jindřichohradecký památník až v roce 1975 přenesením ke zdi na místo zničeného Kabešova pomníku. V současné době jsou za reliéfem vztyčeny dvě, taktéž leštěné žulové desky se jmény umučených občanů města.
Druhou realizací se stal pomník sovětských vojáků na novém hřbitově, který vznikl na místě hrobů 23 padlých příslušníků Rudé armády. Na výstavbu pomníku bylo vybráno z veřejné sbírky celkem 118.206,50 Kčs, přičemž na vytvoření pomníku a stavební práce padlo 71.579,60 Kčs a zbytek byl odevzdán společnosti českosl. sovětského přátelství „na dokončení úprav a udržování památníku“. Pomník, tří a půl metrovou stélu zakončenou rudou hvězdou, nahoře pokryl vytesaný nápis „Zemřeli jste za nás…Vděčně vzpomínáme…Květen 1945“. Pod ním byla osazena samostatná deska se jmény padlých a s označením hrobu poručíka Suchova. Odhalení proběhlo za účasti vojenské posádky, řady jindřichohradeckých spolků a škol dopoledne dne 9. listopadu 1947 v rámci oslav 30. výročí říjnové revoluce. Slavnostní řeč přednesli předseda Městského národního výboru a ředitel Obchodní akademie Ing. František Bauer a univerzitní profesor Dr. Arnošt Kolman. Během následujících desetiletí, tedy až do roku 1989 se u něho pravidelně konaly vzpomínkové akce a blízké okolí se několikrát upravovalo.
Absenci pietního místa padlým za I. světové války „šalamounsky“ vyřešil v roce 1948 spolek Pětasedmdesátníků úpravou pomníku z roku 1912. Ten byl nakonec upraven za získaných 20.000 Kčs tak, že byla sochařem J. V. Duškem, bývalým pětasedmdesátníkem, do čela dříku umístěna reliéfní deska a socha sokola na špici obelisku. Doplněny byly pamětní nápisy věnované „všem padlým příslušníkům“ 75. pěšího pluku za první i druhé války. Zakázku dokončil sochař na podzim roku 1948 a při vzpomínkové akci během oslav 31. výročí říjnové revoluce, které se zúčastnil zástupce vojenské posádky, dále předseda MNV Karel Soukup, samotný autor a také bývalý plukovní dirigent Alois Praveček, došlo na jeho slavnostní odhalení. V této sochařově úpravě pomník existuje dodnes.
Jakub Valášek (NOVUM 9/2020 – Muzeum Jindřichohradecka)