Lékaři a vědci byli vážení a cenění nejen pro svou inteligenci a dosažené vzdělání, ale především díky společenskému významu jejich činnosti, díky svému poslání. Zatímco lékaři pobývali v Jindřichově Hradci celý život, popřípadě do města přicházeli jako vystudovaní a vážení odborníci a pobývali tady v aktivní části svého života, osobnosti z řad vědců svůj aktivní život trávili nejčastěji na vědeckých ústavech mimo město. Jindřichův Hradec byl jejich rodištěm, místem jejich studií nebo místem, v němž trávili penzi.
Zdravotní péče v Jindřichově Hradci má bohatou historii, první špitál je doložen privilegiem Vítka z Hradce z roku 1255, další špitál byl zřízen koncem 14. století u sv. Alžběty, na rohu dnešní Václavské a Vídeňské ulice. Jednalo se spíše o zařízení chudinská, která přijímala též nemocné a raněné. Jména doktorů medicíny a lazebníků ve městě jsou připomínána již ve 14. století. Osobní lékař Adama I. z Hradce Kunrad Straus bydlel a léčil v domě čp. 176/I, první lékárna je připomínána v roce 1543 v Panské ulici a vlastnil ji tehdy Jiřík Turek. Všechny městské špitály přenesl Jáchym z Hradce v roce 1564 do prostor minoritského kláštera. Při zdejší jezuitské koleji bývala vyhlášená lékárna, na gymnáziu studoval pozdější císařský lékař a rektor pražské univezity Jan Marcus Marci. První stálá nemocnice byla ve městě zřízena z rozhodnutí obce v roce 1821. V 19. století působil v Jindřichově Hradci významný městský fyzik a vlastenec Josef Procházka Devítský, jemuž se říkalo „český doktor“, jeho kolegovi a současníkovi MUDr. Václavu Paukovi zase „německý doktor“. V květnu roku 1892 vznikl ve městě v bývalém Bachrachově dvoře státní očkovací ústav. O rok později byla odevzdána do užívání Všeobecná veřejná nemocnice a jejím primářem byl ustanoven oblíbený městský lékař MUDr. Bedřich Budil, jeho zástupcem MUDr. Ignác Khek. Jako primář v ní do roku 1914 působil jeho synovec MUDr. Josef Khek, po něm se stal primářem docent MUDr. Emanuel Rychlík, vynikající chirurg. Po jeho odchodu na frontu jej až do roku 1918 zastupoval MUDr. František Hrudička. Od roku 1925 byl primářem MUDr. Oldřich Kolín.
Po význačném rodákovi a studentovi zdejšího gymnázia, astronomu Františku Nušlovi je pojmenována nejen zdejší hvězdárna, ale též kráter na Měsíci. K významným rodákům se řadí i mikrobiolog profesor Stanislav Prowazek, který zkoumal původce skvrnitého tyfu. Na jindřichohradeckém gymnáziu studoval také významný přední zakladatel české neurologie Ladislav Haškovec, výborní matematici a pedagogové František Josef Studnička a Jan Mayer nebo literární historik Alois Mattuška. V řadách studentů zdejšího gymnázia se díky jeho vynikající úrovni objevilo mnoho osobností, které vynikly v různých vědeckých oborech. Patřil k nim i orientalista Pavel Poucha, cestovatel arabista Václav Zelenka nebo indolog a cestovatel Vincenc Lesný.
Zatímco tito vědci působili po většinu života mimo město, do Jindřichova Hradce jezdila studovat řada historiků, kteří navštěvovali bohatý zámecký archiv, z něhož těžil již Bohuslav Balbín, František Palacký a další. Další humanitní obory pěstovali na vysoké úrovni též profesoři zdejšího gymnázia. Výtečným filologem byl i ředitel jindřichohradeckého gymnázia Ferdinand Hoffmeister, patřila k nim ale celá plejáda dalších, jako například František Xaver Procházka nebo Josef Kořínek.