Pomník padlým 75. pluku s křížem od Cebrówa (Jindřichohradecké sochy a památníky #11)

„…Kamenný velký kříž s Ukřižovaným, jenž stál na nejnebezpečnějším místě celé fronty, nazývaném opěrný bod – „Stützpunkt“ (kota 363) v polích blíže vesnice Cebrow, nevymizí 75tníkům nikdy z paměti. Zde, na tomto místě, neustále od nepřítele ostřelovaném, dnem i nocí stáli na stráži naši 75tníci, pozorujíce každý pohyb na frontě. Zde položilo mnoho našich bratrů své životy, zde trpěli a umírali pro naše lepší zítřky. Ani kříž, od něhož odrazilo se tisíce nepřátelských střel nebyl ušetřen a Ukřižovaný s ustřelenou granátem rukou útrpně shlíží na tu lidskou bídu a sveřepost. Velitel našeho 75. pluku, plukovník Husserl dal památný tento kříž z tohoto místa vyzvednouti a odeslal jej do Jindřichova Hradce, kde umístěn jest v kostele sv. Jana Křtitele, aby zde na věčné časy připomínal utrpení těch, jím byl útěchou,“ tak popsal A. Praveček ve svých vzpomínkách pozoruhodný příběh kamenného kříže, pamětníka tvrdých bojů 75. pěšího pluku na východní frontě.

Umístění důstojného pomníku řešil v J. Hradci major R. Sticha, velitel doplňovacího okresu 75. pluku se starostou města a vrchním právním radou K. Mertem. Vybráno bylo místo v postranní lodi kostela sv. Jana Křtitele. Významnou zakázku na zpracování pomníku získal vojín R. Kabeš, v té době pracující na opravách kostela, který zpočátku vytvořil dva návrhy. Jeden, zpodobňující spoře oděného antického hrdinu stojícího s praporem nad cebrovským křížem zůstal pouze v hlíně. Druhý návrh se dočkal i realizace do sádry. Modeletto zobrazovalo figurální kompozici s vojákem dotýkajícím se zachráněného kříže, postavou padlého v náručí ženy vlevo a vpravo s andílkem zavěšujícím věnec na roh podstavce. Celá scéna byla navíc zasazena do závěru jižní lodi svatojánského kostela. Kabeš nakonec tento návrh ještě během roku 1916 upravil a zjednodušil kompozici odstraněním andělíčka a stojícího vojáka. Zbylé dvě figury přeměnil na ležícího antického bojovníka, jehož hlavu drží v rukou Anděl smrti. Celková kompozice již pohledově odpovídala umístění do prostoru. Podle sádrového modeletta vymodeloval sochař Kabeš pomník do hlíny v poměru 1:1 a následně ho v roce 1917 vytvořil z umělého kamene. Samotná instalace byla dokončena v první polovině roku 1918.

V jižní lodi kostela pak pomník stál až do 80. let 20. století. Poté byl z kostela radikálně odstraněn a přemístěn ke kostelu Nejsvětější Trojice. V polovině 90. let 20. století došlo na jeho restaurování, zapsání do sbírky Muzea Jindřichohradecka a přenesení na městský hřbitov, kde stojí vedle starého památníku 75. pěšího pluku dodnes.

Jakub Valášek