Aktuálně

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Pohled na Vajgar s loďkami

V devatenáctém století se v životě obyvatel města projevoval zájem o pobyt v přírodě a volnočasové fyzické aktivity. Kromě oblíbených procházek Jindřichohradečané plavali ve Vajgaru a projížděli se na loďkách, klouzali se a posléze bruslili na ledě. V druhé polovině století si svoje místo získával organizovaný sport, který po založení tělovýchovné jednoty Sokol podnítil široké vrstvy obyvatel k pravidelnému pohybu. Dnes se město pyšní bohatým sportovním životem a plejádou vynikajících sportovců.

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Výuka plavání u Vajgaru

Jedna z nejstarších vzpomínek na sportování ve městě je z pera významného spisovatele Františka Pravdy a popisuje zdejší život ve třicátých letech 19. století, kdy zde spisovatel, tehdy ještě jako Vojtěch Hlinka, studoval na gymnáziu: „Na loďkách projížděli jsme se častěji. Platilo se od nich za hodinu. Při tom jsme se také koupali. Plovati uměl skoro každý student, ale málokterý se tomu učil v plovárně; chodili jsme v tu stranu k Jindřiši, kde se střílelo do terče, a tam v tom umění v řece jsme se cvičili. I klouzati se bylo nám milým vyražením, ale želízek čili bruslí se málo užívalo, my to dovedli dobře i bez nich a také na sáňkách dost jsme se na ledu a na sněhu proháněli. Hry venku provozovali jsme rozmanité. Zvlášť palaestra panovala a míč byl oblíben. Malí, velcí s ním uměli zacházeti jako mistři a levičkář Zvěřina dopravil jej, kam si namířil.“

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Oblíbené projížďky na loďkách po Vajgaru na dobové pohlednici

Pomaleji se do města dostával organizovaný sport. Již v roce 1871 se na dvoře gymnázia scházel soukromý spolek pro cvičení žen, který založila manželka zdejšího profesora gymnázia Vilemína Hronová. Činnost spolku povolil starosta města a cvičení na dvoře gymnázia jeho ředitel. Krátce nato byl v roce 1874 založen Bruslařský klub, jehož činnost byla o dva roky později rozšířena o veslování a spolek přejmenován na Bruslařský a veslařský klub. Ve dvacátých letech dostal do svého názvu také jméno rybníka Vajgar, stal se členem Svazu veslařů a na nábřeží byla otevřena veslařská loděnice. Pod vedením primáře zdejší nemocnice Emanuela Rychlíka klub věnoval péči náboru sportovců a pořádání závodů na Vajgaře. V téže době připravil Rychlík také kurzy krasobruslení pod vedením úspěšného krasobruslaře Slánského, jejichž absolventi dosáhli úspěchů i na republikové úrovni. Veslování si na své největší úspěchy počkalo až do období po druhé světové válce, kdy členové klubu přiváželi tituly mistrů republiky, kterou reprezentovali také za hranicemi na mistrovstvích světa i na olympiádách. Především Václav Chalupa mladší získal několik stříbrných medailí z mistrovství světa a z olympiády v Barceloně v roce 1992. V současné době jsou pravidelnými medailisty na mistrovství republiky především žáci a junioři, kteří přivezli i medaile z mistrovství Evropy a světa.

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Kluziště na rybníku Vajgar

Koncem dvacátých let se pod Veslařským a bruslařským klubem rozvíjel hokej. V roce 1929 zásluhou Václava Rohlíka sehrál VBK Vajgar svůj první zápas a v následujících letech hrál klub mistrovství jižních Čech. Po druhé světové válce se hokejisté připojili ke Slovanu a bylo pro ně vybudováno kluziště Tyršova stadionu. V roce 1973 byl ve městě vybudován zimní stadion s umělým ledem, který byl v roce 1984 zastřešen. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dosahoval hokej velkých úspěchů. Svou kariéru tady začínala řada významných sportovců, kteří se uplatnili v nejvýznamnějších světových hokejových klubech i v české reprezentaci. Patřil k nim i Jan Marek, po němž byl zimní stadion v roce 2013 pojmenován.

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Krasobruslaři Marie Doležalová a Emanuel Rychlík na Vajgaře
Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Z prvních hokejových zápasů na Vajgaře

V roce 1885 byla ve městě založena Tělocvičná jednota Sokol, jejímž prvním starostou se stal zdejší advokát JUDr. Jan Slavík. Základna spolku se rychle rozrůstala, na počátku roku 1886 měl spolek již 100 členů a v roce 1891 se jednota poprvé zúčastnila všesokolského sletu v Praze. Ve vedení Sokola pak pracovaly až do druhé světové války významné osobnosti města. V roce 1896 vznikl ve městě ženský odbor Sokola a o dva roky později ženy poprvé veřejně cvičily při oslavách zrušení roboty za zpěvu písně Kde domov můj. Na počátku 20. století se zdejší členky zúčastnily pražského sletu, který měl poprvé na programu také veřejné cvičení žen. První předsedkyní odboru byla zvolena Berta Slavíková a náčelnicí Anna Albrechtová.

Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Cvičení na louce sokolské plovárny
Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Plavci na sokolské plovárně
Za tělo a duši zdravější I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Pozvánka na ustavující valnou hromadu bruslařského klubu z Ohlasu od Nežárky

Obyvatelé města si oblíbili také jízdu na kole, která byla organizována Sokolem. Počátky tohoto sportu ve městě přiblížil ve své vzpomínkové knize  Jindřichův Hradec let osmdesátých Ferdinand Strejček: „A abych nezapomněl: k novým vynálezům a pokrokům sportovní techniky nebývali jsme tupí, nýbrž jsme pohlíželi na ně z počátku s jakousi nedůvěrou, jako například na prvního pokud vím hradeckého championa hraběte Otakara Waldsteina z Wartenberka, který bydlíval u profesora Heše a jezdíval na vysokém velocipedu. Ovšem první vůbec, jenž Hradci tuto novinku předvedl, hrabě Waldstein nebyl. Dočítám se v Ohlase z roku 1882, že již v září toho roku byl v Hradci první velociped, který přijel za několik hodin z Prahy a produkoval se pak před obecenstvem na vídeňské silnici.“ V roce 1896 vznikl samostatný klub a o čtyři roky později byl založen Klub velocipedistů Čechie, který se stal členem Ústřední jednoty velocipedistů. Od počátku devadesátých let působil ve městě také Klub českých turistů, jeden z nejstarších v Čechách. Před první světovou válkou vznikl ve městě Sportovní klub Jindřichův Hradec, který se také věnoval kopané.

…dokončení kapitoly za týden.

v Čechách. Před první světovou válkou vznikl ve městě Sportovní klub Jindřichův Hradec, který se také věnoval kopané.
Jindřichohradečtí sokolové ve slavnostním průvodu ve Vídeňské ulici
v Čechách. Před první světovou válkou vznikl ve městě Sportovní klub Jindřichův Hradec, který se také věnoval kopané.
Pamětní kniha ženského odboru Sokola

Autoři textů: PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. a PaedDr. František Fürbach

Textové a fotografické podklady jsou ze sbírek Muzea Jindřichohradecka. Využít je lze na základě autorského zákona výhradně jen se souhlasem vlastníka.

Kniha je v prodeji v Informačním středisku v Panské ulici za 390 Kč.

Předchozí kapitoly:

PROMĚNY SLAVNÉHO MĚSTA PO VELKÉM POŽÁRU 1801

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít