Za tělo a duši zdravější II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)

…pokračování z minulého týdne (Za tělo a duši zdravější I.)

V období po první světové válce zaštiťovaly sport ve městě především předválečné spolky, které se dokonale přizpůsobily prostředí nové svobodné republiky. Patřil k nim Veslařský a bruslařský klub Vajgar, tělovýchovná jednota Sokol a Cyklistický klub Čechie. Zvláště činnost Sokola přerostla hranice sportu, když získala jednota od místních ostrostřelců budovu Střelnice, opravila ji a vybudovala u ní nový biograf. V polovině dvacátých let vystavěli Sokolové na místě dnešního Tyršova stadionu nové letní cvičiště a u rybníku Vajgar sokolskou plovárnu. Občané města měli zájem i o nově zaváděná sportovní odvětví pod TJ Sokol, jako byly například volejbal, tenis nebo lyžování. Sokol byl největší sportovní organizací s dlouhou tradicí a početnou členskou základnou až do druhé světové války.

I když po válce původní samostatné tělocvičné a sportovní organizace obnovily své působení, po roce 1948 se přizpůsobily nátlaku na sjednocení tělovýchovy a sportu pod dohledem Národní fronty, jejímž výsledkem byl nakonec vznik Československého svazu tělesné výchovy. Ten až do konce osmdesátých let 20. století řídil a organizoval sport na všech úrovních. V Jindřichově Hradci tělovýchovu zaštiťovala TJ Slovan, která byla ustavena v roce 1953 a postupně soustředila veškerou zdejší sportovní činnost, a sportovní oddíly, k nimž patřil také hokejový a veslařský oddíl a oddíl kopané, obnovila se činnost oddílu stolního tenisu, o několik let později také volejbalu a tenisu, lehké atletiky, v šedesátých letech pak orientačního běhu nebo lyžování. Po roce 1989 se ocitl sport, stejně jako další součásti veřejného života, v nových svobodných politických a společenských podmínkách. Řada dobře fungujících oddílů zachovala kontinuitu své činnosti a rozvíjejí se i nová sportovní odvětví. V poslední době přináší výborné výsledky i uspokojení řadám zdejších fanoušků basketbalisté, kteří od roku 2012 hráli v nejvyšší domácí basketbalové soutěži. Na poválečnou tradici navazuje také házenkářský klub se svou účastí ve první lize žen.

Úspěchů v nejvyšších republikových závodech dosahují plavci z Plaveckého klubu Jindřichův Hradec, místní hokejbalisté se účastní národní ligy, tituly z mistrovství České republiky přivážejí triatlonisté, karatisté, rybáři nebo orientační běžci.

Úspěchy sportovců se promítají do života města také konáním sportovních akcí celorepublikového i mezinárodního významu, které město hostí. Je to například mezinárodní etapový cyklistický závod „Okolo jižních Čech“, popularity nabývá Jindřichohradecký půlmaraton, mládežnický hokejový turnaj „Memoriál Jana Marka“ nebo basketbalový turnaj „O pohár starosty města Jindřichův Hradec“. Úspěšná činnost místního Aeroklubu a jeho vynikajících odchovanců kulminuje v pořádaném Mistrovství České republiky v akrobatickém létání na jindřichohradeckém letišti v létě roku 2018. Řada sportovních klubů a jednot se zaměřuje na rekreační sport a práci s veřejností, pro něž organizuje širokou škálu sportovních akcí.

U mužů v bílém

Když nepostačovala domácí péče o duši a tělo, přicházeli na řadu lékaři a nemocnice. Propojení sportu a nemocnice přinesl v letech po druhé světové válce právě primář nemocnice Emanuel Rychlík. Když se vrátil z fronty domů, proslul jako výborný lékař a stal se hlavním iniciátorem myšlenky na její přestavbu a rozšíření. Zároveň se zapojil do organizace činnosti Veslařského a bruslařského klubu a propagace sportu.

Původní budova nemocnice stávala v 19. století v dnešních Husových sadech na místě Kolínovy vily, v roce 1893 byla otevřena nová budova nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Po první světové válce však kapacitně nedostačovala, protože do jejího obvodu patřily i přilehlé okresy s 55 000 obyvateli. Ve druhé polovině 30. let proto byla významně rozšířena. Nejdříve byla v roce 1936 dokončena stavba hospodářsko-správní budovy, následně adaptována původní budova a připraveno napojení k plánovanému novému chirurgickému pavilonu, který byl otevřen o dva roky později. Kapacita nemocnice vzrostla na 200 lůžek, operovalo se ve třech moderních operačních sálech a nemocní byli léčeni v komfortně vybavených pokojích s koupelnami a toaletami. O nové budově nemocnice a pokroku lékařské vědy informoval čtenáře fejeton v Ohlase od Nežárky v roce 1938 takto: „… že by se v Hradci mohlo také něco opravdu operovat, o tom přesvědčil nás teprve Doc. Dr. Rychlík svými nesčetnými zdařilými operacemi slepého střeva. Od doby Doc. Dr. Rychlíka začínala se veřejnost na nemocnici dívat i jinak, než na ústav pro nemajetné nebo pro ty, nad nimiž lékaři v domácím ošetřování dělají kříž – nemocnice začala se modernizovat, stalo se obvyklé už chodit tam na roentgen a stonat ‚na třídu’.“ Další rekonstrukce nemocnice s výstavbou budovy polikliniky proběhla v osmdesátých letech 20. století, následně byl vystavěn pavilon akutní mediciny, v roce 2013 dostavěn nový pavilon D a o rok později otevřen urgentní příjem. O dynamickém rozvoji zařízení v posledních letech nesvědčí jen výše investic, ale také stále se zvyšující úroveň péče o zdraví zdejší populace.

Město v současnosti