Aktuálně

Péče o tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Jindřichohradecký hrad a zámek na dobové pohlednici

Součástí života i bohatství každé lidské pospolitosti jsou kromě aktuálních materiálních a společenských podmínek její tradice, z nichž vyrůstá. Péče o ně a o kulturní dědictví ukazuje také na její celkovou vyspělost. To si v Jindřichově Hradci uvědomili již dávno, proto se péče o odkaz předků, o historické památky i tradice stala předmětem zájmu kulturních měšťanů. Začaly se psát kroniky, shromažďovat pamětihodnosti, zakládat spolky, vydávat knihy. Zásadním počinem v této oblasti pak bylo založení městského muzea, vznik obce baráčníků, spolku přátel historie a snaha o přiblížení vlastní minulosti se ve městě rozvíjí dodnes.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Současný pohled na zámek

 

O uchování vlastní historie jindřichohradeckého panství se postarala vrchnost a její úředníci, později archiváři, kteří na jindřichohradeckém zámku pečovali o rodové archivy majitelů panství a také o archiv jindřichohradeckého velkostatku. Významné místo pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka a Černínů z Chudenic nejen v české, ale i středoevropské historii předurčuje také jedinečnost zámeckého archivu, jenž je od poloviny padesátých let součástí Státního oblastního archivu v Třeboni. Z bohatých fondů archivu čerpali informace k českým dějinám všichni významní historici – František Palacký i badatelé a zájemci o historii Jindřichova Hradce a okolí. Z archivářů se do povědomí historiků i místních obyvatel zapsal především František Teplý, autor rozsáhlých sedmisvazkových Dějin města Jindřichova Hradce. Jestliže jindřichohradecký hrad a zámek přitahuje velkou pozornost turistů, do archivu, umístěného od svých počátků v prostorách hradu a zámku, pak dodnes přicházejí historici studovat bohaté a vzácné rodové archivy majitelů panství, archiv zdejšího velkostatku i další fondy.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Třetí nádvoří zámku, kde sídlíval zámecký archiv

Svůj vlastní archiv si vytvářelo také město, které uchovávalo především důležité listiny a dokumenty právní a správní povahy. Když bylo v Jindřichově Hradci zřízeno městské muzeum, stala se část archivu, především ta dokumentující starší historii, jeho součástí. Po vzniku Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci v roce 1954 pak byl archiv města Jindřichova Hradce spolu s archivy dalších měst a obcí okresu do nové instituce převeden. Archiv zpočátku sídlil v prostorách jindřichohradeckého zámku, od poloviny devadesátých let 20. století v historickém domě ve Václavské ulici. Po zrušení okresních úřadů a následné reorganizaci archivnictví byl na počátku tohoto století archiv začleněn do struktury státních oblastních archivů jako organizační součást Státního oblastního archivu v Třeboni. Z rozsáhlých archivních fondů poznávání místní historie nejvíce slouží fond Archiv města Jindřichův Hradec, který obsahuje 138 běžných metrů archiválií ze 14. až 20. století. Významné jsou také archiválie řemeslnických cechů a od poloviny 19. století na ně navazujících řemeslnických společenstev, archivy školských a kulturních institucí, spolků a dalších institucí.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Vstupní portál Adamova stavení
Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Titulní strana Dějin města
z pera Františka Teplého
Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Exlibris archivu

Péče o bohaté tradice města našla v Jindřichově Hradci svou institucionální základnu v místním muzeu. Návrh na jeho založení podala v prosinci 1880 učitelská jednota Budeč, ale městské zastupitelstvo bod s názvem „Zřízení musea“ projednalo až v pátek 13. října 1882, kdy návrh přijalo s tím, že „až se přiměřené množství sejde, učiní rada městská návrhy na otevření musea“. Organizace se ujal tzv. „odbor musejní“ v čele s ředitelem černínského velkostatku Karlem Jičínským, vypracoval stanovy a pro první sbírky získal prostory v zámeckém archivu, kde byla v dubnu 1884 instalována první expozice o historii města a regionu. Již za čtyři roky však přesídlilo do budovy bývalé školy na Zakosteleckém náměstí, na počátku devadesátých let pak bylo provizorně umístěno v obecním domě „Na váze“. Pak získalo větší prostory v prvním patře budovy Masných krámů, kde byla v létě 1898 otevřena nová expozice, o níž místní tisk napsal: „Nyní presentuje se naše museum velice důstojně a trváme, že zaujme jedno z nejpřednějších míst… Naše městské museum staniž se skutečnou chloubou staroslavného města našeho.“

…dokončení kapitoly za týden.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít