Aktuálně

Péče o tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Jindřichohradecký hrad a zámek na dobové pohlednici

Součástí života i bohatství každé lidské pospolitosti jsou kromě aktuálních materiálních a společenských podmínek její tradice, z nichž vyrůstá. Péče o ně a o kulturní dědictví ukazuje také na její celkovou vyspělost. To si v Jindřichově Hradci uvědomili již dávno, proto se péče o odkaz předků, o historické památky i tradice stala předmětem zájmu kulturních měšťanů. Začaly se psát kroniky, shromažďovat pamětihodnosti, zakládat spolky, vydávat knihy. Zásadním počinem v této oblasti pak bylo založení městského muzea, vznik obce baráčníků, spolku přátel historie a snaha o přiblížení vlastní minulosti se ve městě rozvíjí dodnes.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Současný pohled na zámek

 

O uchování vlastní historie jindřichohradeckého panství se postarala vrchnost a její úředníci, později archiváři, kteří na jindřichohradeckém zámku pečovali o rodové archivy majitelů panství a také o archiv jindřichohradeckého velkostatku. Významné místo pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka a Černínů z Chudenic nejen v české, ale i středoevropské historii předurčuje také jedinečnost zámeckého archivu, jenž je od poloviny padesátých let součástí Státního oblastního archivu v Třeboni. Z bohatých fondů archivu čerpali informace k českým dějinám všichni významní historici – František Palacký i badatelé a zájemci o historii Jindřichova Hradce a okolí. Z archivářů se do povědomí historiků i místních obyvatel zapsal především František Teplý, autor rozsáhlých sedmisvazkových Dějin města Jindřichova Hradce. Jestliže jindřichohradecký hrad a zámek přitahuje velkou pozornost turistů, do archivu, umístěného od svých počátků v prostorách hradu a zámku, pak dodnes přicházejí historici studovat bohaté a vzácné rodové archivy majitelů panství, archiv zdejšího velkostatku i další fondy.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Třetí nádvoří zámku, kde sídlíval zámecký archiv

Svůj vlastní archiv si vytvářelo také město, které uchovávalo především důležité listiny a dokumenty právní a správní povahy. Když bylo v Jindřichově Hradci zřízeno městské muzeum, stala se část archivu, především ta dokumentující starší historii, jeho součástí. Po vzniku Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci v roce 1954 pak byl archiv města Jindřichova Hradce spolu s archivy dalších měst a obcí okresu do nové instituce převeden. Archiv zpočátku sídlil v prostorách jindřichohradeckého zámku, od poloviny devadesátých let 20. století v historickém domě ve Václavské ulici. Po zrušení okresních úřadů a následné reorganizaci archivnictví byl na počátku tohoto století archiv začleněn do struktury státních oblastních archivů jako organizační součást Státního oblastního archivu v Třeboni. Z rozsáhlých archivních fondů poznávání místní historie nejvíce slouží fond Archiv města Jindřichův Hradec, který obsahuje 138 běžných metrů archiválií ze 14. až 20. století. Významné jsou také archiválie řemeslnických cechů a od poloviny 19. století na ně navazujících řemeslnických společenstev, archivy školských a kulturních institucí, spolků a dalších institucí.

Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Vstupní portál Adamova stavení
Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Titulní strana Dějin města
z pera Františka Teplého
Péče a tradice I. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola osmá)
Exlibris archivu

Péče o bohaté tradice města našla v Jindřichově Hradci svou institucionální základnu v místním muzeu. Návrh na jeho založení podala v prosinci 1880 učitelská jednota Budeč, ale městské zastupitelstvo bod s názvem „Zřízení musea“ projednalo až v pátek 13. října 1882, kdy návrh přijalo s tím, že „až se přiměřené množství sejde, učiní rada městská návrhy na otevření musea“. Organizace se ujal tzv. „odbor musejní“ v čele s ředitelem černínského velkostatku Karlem Jičínským, vypracoval stanovy a pro první sbírky získal prostory v zámeckém archivu, kde byla v dubnu 1884 instalována první expozice o historii města a regionu. Již za čtyři roky však přesídlilo do budovy bývalé školy na Zakosteleckém náměstí, na počátku devadesátých let pak bylo provizorně umístěno v obecním domě „Na váze“. Pak získalo větší prostory v prvním patře budovy Masných krámů, kde byla v létě 1898 otevřena nová expozice, o níž místní tisk napsal: „Nyní presentuje se naše museum velice důstojně a trváme, že zaujme jedno z nejpřednějších míst… Naše městské museum staniž se skutečnou chloubou staroslavného města našeho.“

…dokončení kapitoly za týden.