Aktuálně

Péče o tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

…pokračování z minulého týdne (Péče a tradice I.)

Novou kapitolu muzeum začalo psát již ve svém novém, pátém sídle. Stala se jím budova bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, která se uvolnila v polovině dvacátých let 20. století po přestěhování gymnázia. Nejprve se v ní konala tzv. „retrospektivní výstava“ při příležitosti konání Krajinské výstavy Českomoravské vysočiny v roce 1925. Později pak byla instalována nová expozice, v dalších letech doplňovaná a modernizovaná. V polovině třicátých let získalo muzeum svůj nejatraktivnější exponát, známé Krýzovy jesličky. Budova bývalého jezuitského semináře slouží expozičním účelům nejprve městského, pak okresního, dnes regionálního Muzea Jindřichohradecka dodnes. Pestrá a na zajímavé exponáty bohatá expozice představuje to nejzajímavější z rozsáhlých sbírek a spolu s další expozicí a výstavami v prostorách bývalého kláštera minoritů ve Štítného ulici přibližuje svým návštěvníkům pozoruhodnou dávnou i novější historii města a regionu.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Městské muzeum v budově Masných krámů
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Vstupenka do muzea
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Původní instalace muzejní
expozice
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Nádvoří muzea

Důraz na význam Jindřichova Hradce jako kulturního střediska podtrhují i nová muzea, která město vybudovalo v novém století. Ve zrekonstruovaném historickém objektu bývalé jezuitské koleje vzniklo Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, které soustřeďuje pozornost zejména na historické i současné fotografické umění, ale věnuje se i dalším obrazovým médiím. Ve výstavním programu představuje díla českých i zahraničních fotografů, významných osobností dějin české fotografie a význačných současných tvůrců, dále vytváří sbírky historické a především současné fotografie a sbírky fotografické techniky, významná je rovněž činnost digitalizačního pracoviště muzea.

V roce 2012 zahájil činnost Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel, který sídlí v nově zrekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru. V tomto centru jsou prezentována tradiční řemesla z dob minulých, která pomalu upadají v zapomnění. Návštěvníci se zde seznámí se samotnou výrobou a ručním tkaním tapisérií a zároveň zde naleznou rozsáhlou výstavní expozici zahrnující dobové tkalcovské stavy a exponáty z dílny Marie Teinitzerové. Dům gobelínů pracuje jako interaktivní muzeum, v němž mají návštěvníci možnost sami si na tkalcovském stavu vyzkoušet svou zručnost.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Pravá část jesliček s kovárnou a pilou
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Dobový pohled na expozici Krýzových jesliček
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Levá část jesliček s hradem a chrámem

V roce 2015 byla dokončena rovněž rekonstrukce historické budovy radnice na náměstí Míru a celý objekt je od té doby využíván k výstavním účelům. Pro návštěvníky je přitažlivá především expozice o místní atrakci, úzkorozchodné železnici vedoucí z Jindřichova Hradce na jih do Nové Bystřice a na sever do Obrataně. Pro zájemce o historii města je pak připravena stálá výstava Z dějin městské samosprávy a k prohlídce láká i jedinečná obřadní síň zbudovaná na začátku 20. století podle návrhu architekta Jana Kotěry.

Historie města a regionu se dotýká i činnost městské knihovny. Byla založena již v roce 1892, sídlila v obecním domě „Na váze“, na počátku 20. století se přestěhovala do místnosti ve staré radnici a pak ještě několikrát, nejdéle působila v prostorách jindřichohradeckého zámku. Konec 20. století ji zastihl v sálech někdejšího špitálu v areálu bývalého minoritského kláštera, od začátku století současného sídlí v objektu bývalých kasáren v Jarošovské ulici.

O místní tradice kromě archivů a muzeí pečují rovněž některé jindřichohradecké spolky a sdružení, především jindřichohradecká obec baráčníků Kunifer a Spolek přátel starého Jindřichova Hradce.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Průvod baráčníků v krojích na mostě přes Malý Vajgar

Obec baráčníků vznikla v Jindřichově Hradci v roce 1928, ale protože navázala na činnost dřívější stolní společnosti, po níž převzala název „Kunifer“ a také náplň své činnosti, její počátky spadají již do začátku osmdesátých let 19. století. Jako vlastenecko-dobročinné sdružení se zaměřuje na udržování starých tradic a lidových zvyků.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Pozvánka baráčníků na sousedský bál

Členové baráčnické obce Kunifer jsou dnes veřejnosti známi především z oslav masopustu a vynášení smrtky, při nichž prezentují také tradiční blatský kroj. Rovněž Spolek přátel starého Jindřichova Hradce vznikl nejprve jako stolní společnost zájemců o místní historické, kulturní i přírodní památky. Poprvé se její členové sešli na podzim 1924, o tři roky později pak byly schváleny stanovy nového spolku, jenž byl oficiálně ustaven v lednu 1928. V té době měl přes sedmdesát členů a jako hlavní cíl své činnosti si vytkl péči o památky ve městě a jeho okolí. Podílel se tak např. na obnovení nástěnných maleb v křížové chodbě minoritského kláštera v Jindřichově Hradci, restaurování sloupu Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Míru ve čtyřicátých letech 20. století a podporoval celou řadu drobných oprav. Jako svůj další úkol si vytkl pomoc jindřichohradeckému muzeu při sbírání a uchovávání movitých historických památek a velmi výrazně se zasloužil o popularizaci regionální historie pořádáním přednášek a vydáváním publikací, což vše činí dodnes.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Sousoší na náměstí, na jehož restaurování se podílel Spolek přátel starého Jindřichova Hradce
Náhrobek probošta Juhna, na jehož restaurování se podílel Spolek přátel starého Jindřichova Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Publikace vydaná Spolkem přátel starého Jindřichova Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Původní spolková legitimace
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Publikace vydaná Spolkem přátel starého Jindřichova Hradce

Město v současnosti

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Hudební pavilon Rondel
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Průčelí budovy sídla Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice Město pánů z Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice Emy Destinnové
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Krýzovy jesličky
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice rybníkářství v zámeckém mlýně
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít