Aktuálně

Péče o tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)

…pokračování z minulého týdne (Péče a tradice I.)

Novou kapitolu muzeum začalo psát již ve svém novém, pátém sídle. Stala se jím budova bývalého jezuitského semináře na Balbínově náměstí, která se uvolnila v polovině dvacátých let 20. století po přestěhování gymnázia. Nejprve se v ní konala tzv. „retrospektivní výstava“ při příležitosti konání Krajinské výstavy Českomoravské vysočiny v roce 1925. Později pak byla instalována nová expozice, v dalších letech doplňovaná a modernizovaná. V polovině třicátých let získalo muzeum svůj nejatraktivnější exponát, známé Krýzovy jesličky. Budova bývalého jezuitského semináře slouží expozičním účelům nejprve městského, pak okresního, dnes regionálního Muzea Jindřichohradecka dodnes. Pestrá a na zajímavé exponáty bohatá expozice představuje to nejzajímavější z rozsáhlých sbírek a spolu s další expozicí a výstavami v prostorách bývalého kláštera minoritů ve Štítného ulici přibližuje svým návštěvníkům pozoruhodnou dávnou i novější historii města a regionu.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Městské muzeum v budově Masných krámů
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Vstupenka do muzea
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Původní instalace muzejní
expozice
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Nádvoří muzea

Důraz na význam Jindřichova Hradce jako kulturního střediska podtrhují i nová muzea, která město vybudovalo v novém století. Ve zrekonstruovaném historickém objektu bývalé jezuitské koleje vzniklo Muzeum fotografie a moderních obrazových médií, které soustřeďuje pozornost zejména na historické i současné fotografické umění, ale věnuje se i dalším obrazovým médiím. Ve výstavním programu představuje díla českých i zahraničních fotografů, významných osobností dějin české fotografie a význačných současných tvůrců, dále vytváří sbírky historické a především současné fotografie a sbírky fotografické techniky, významná je rovněž činnost digitalizačního pracoviště muzea.

V roce 2012 zahájil činnost Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel, který sídlí v nově zrekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru. V tomto centru jsou prezentována tradiční řemesla z dob minulých, která pomalu upadají v zapomnění. Návštěvníci se zde seznámí se samotnou výrobou a ručním tkaním tapisérií a zároveň zde naleznou rozsáhlou výstavní expozici zahrnující dobové tkalcovské stavy a exponáty z dílny Marie Teinitzerové. Dům gobelínů pracuje jako interaktivní muzeum, v němž mají návštěvníci možnost sami si na tkalcovském stavu vyzkoušet svou zručnost.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Pravá část jesliček s kovárnou a pilou
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Dobový pohled na expozici Krýzových jesliček
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Levá část jesliček s hradem a chrámem

V roce 2015 byla dokončena rovněž rekonstrukce historické budovy radnice na náměstí Míru a celý objekt je od té doby využíván k výstavním účelům. Pro návštěvníky je přitažlivá především expozice o místní atrakci, úzkorozchodné železnici vedoucí z Jindřichova Hradce na jih do Nové Bystřice a na sever do Obrataně. Pro zájemce o historii města je pak připravena stálá výstava Z dějin městské samosprávy a k prohlídce láká i jedinečná obřadní síň zbudovaná na začátku 20. století podle návrhu architekta Jana Kotěry.

Historie města a regionu se dotýká i činnost městské knihovny. Byla založena již v roce 1892, sídlila v obecním domě „Na váze“, na počátku 20. století se přestěhovala do místnosti ve staré radnici a pak ještě několikrát, nejdéle působila v prostorách jindřichohradeckého zámku. Konec 20. století ji zastihl v sálech někdejšího špitálu v areálu bývalého minoritského kláštera, od začátku století současného sídlí v objektu bývalých kasáren v Jarošovské ulici.

O místní tradice kromě archivů a muzeí pečují rovněž některé jindřichohradecké spolky a sdružení, především jindřichohradecká obec baráčníků Kunifer a Spolek přátel starého Jindřichova Hradce.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Průvod baráčníků v krojích na mostě přes Malý Vajgar

Obec baráčníků vznikla v Jindřichově Hradci v roce 1928, ale protože navázala na činnost dřívější stolní společnosti, po níž převzala název „Kunifer“ a také náplň své činnosti, její počátky spadají již do začátku osmdesátých let 19. století. Jako vlastenecko-dobročinné sdružení se zaměřuje na udržování starých tradic a lidových zvyků.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Pozvánka baráčníků na sousedský bál

Členové baráčnické obce Kunifer jsou dnes veřejnosti známi především z oslav masopustu a vynášení smrtky, při nichž prezentují také tradiční blatský kroj. Rovněž Spolek přátel starého Jindřichova Hradce vznikl nejprve jako stolní společnost zájemců o místní historické, kulturní i přírodní památky. Poprvé se její členové sešli na podzim 1924, o tři roky později pak byly schváleny stanovy nového spolku, jenž byl oficiálně ustaven v lednu 1928. V té době měl přes sedmdesát členů a jako hlavní cíl své činnosti si vytkl péči o památky ve městě a jeho okolí. Podílel se tak např. na obnovení nástěnných maleb v křížové chodbě minoritského kláštera v Jindřichově Hradci, restaurování sloupu Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Míru ve čtyřicátých letech 20. století a podporoval celou řadu drobných oprav. Jako svůj další úkol si vytkl pomoc jindřichohradeckému muzeu při sbírání a uchovávání movitých historických památek a velmi výrazně se zasloužil o popularizaci regionální historie pořádáním přednášek a vydáváním publikací, což vše činí dodnes.

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Sousoší na náměstí, na jehož restaurování se podílel Spolek přátel starého Jindřichova Hradce
Náhrobek probošta Juhna, na jehož restaurování se podílel Spolek přátel starého Jindřichova Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Publikace vydaná Spolkem přátel starého Jindřichova Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Původní spolková legitimace
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Publikace vydaná Spolkem přátel starého Jindřichova Hradce

Město v současnosti

Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Hudební pavilon Rondel
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Průčelí budovy sídla Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice Město pánů z Hradce
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice Emy Destinnové
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Krýzovy jesličky
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Expozice rybníkářství v zámeckém mlýně
Péče a tradice II. (Proměny města po požáru 1801 – kapitola devátá)
Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel